„Křeč a pasivita,“ shrnul Petr Čech český výkon proti JAR. Koubkova taktika podle něj selhala už v úvodu zápasu

Pět minut a sedm sekund. Tolik stačilo Michalu Sadílkovi, aby otevřel skóre a zapsal nejrychlejší gól celého dosavadního turnaje. Atlantský Mercedes-Benz Stadium na okamžik patřil českému týmu: vysoký presink, odvážné kombinace, energie, která v prvním zápase proti Koreji chyběla. Jenže co přišlo potom, popsal Petr Čech ve studiu ČT sport dvěma slovy: křeč a pasivita. Podle bývalého reprezentačního brankáře se Koubkův plán rozpadl dřív, než mohl přinést výsledek. A čísla mu dávají za pravdu.

Čtvrt hodiny odvahy, pak ústup

Zlom přišel kolem patnácté minuty. Česko po vedoucím gólu přestalo napadat vysoko, stáhlo se do hlubokého bloku a začalo zjednodušovat rozehrávku. Ladislav Krejčí po zápase přiznal, že tým „začal hrát jednodušeji“. Data z ČT sport to potvrzují tvrdě: pouhých 39 vstupů do finální třetiny oproti 52 v utkání s Koreou, jen 161 přihrávek na útočné polovině a ze 14 střel pouhé tři mířily na bránu. Jihoafrická republika převzala míč, držela ho 62 procent času, a Češi se propadli do reaktivního módu, ze kterého se už nevyhrabali.

Trenér JAR Hugo Broos to po zápase shrnul bez diplomatických okolků: „Češi jen nakopávali. My jsme chtěli hrát víc.“ Dlouhé auty Vladimíra Coufala a nákopy na vysoké hráče se staly hlavním českým nástrojem. Ne proto, že by to byl plán, ale proto, že tým neměl odvahu na nic jiného.

Záložník Červ o dění v kabině po blamáži s JAR. Všichni byli dole, měli jsme rozhodnout

SportyŽivě.cz

2 h

Koubek viděl jiný zápas

Zatímco expertní hodnocení mluví o pasivitě, Miroslav Koubek na tiskové konferenci výkon označil za pozitivní. Nálepku „zanďour“ odmítl, hájil hlubší blok jako součást plánu a tvrdil, že tým měl dost šancí na to, aby zápas rozhodl. „Chtěli jsme napadat co nejvíc to půjde,“ řekl.

Rozpor mezi trenérským a expertním pohledem je přitom zásadní. Koubek mluví o záměru, Čech o výsledku. A výsledek říká, že Česko podruhé na turnaji neudrželo vedení 1:0. Proti Koreji prohra 1:2, proti JAR remíza 1:1 po penaltě Teboha Mokoeny v 83. minutě. Vzorec se opakuje: rychlý gól, ztráta kontroly, inkasovaná branka v závěru. To není smůla. To je systémový problém.

Schick měl víc míčů, ale ne víc šancí

Koubek udělal oproti prvnímu zápasu pět změn v sestavě a některé vyšly. Alexandr Sojka si připsal asistenci a patřil k nejlepším na hřišti. Lukáš Červ odehrál solidní debut, než ho v závěru skolily křeče. Vladimír Darida se ve 35 letech a 314 dnech stal nejstarším hráčem, který kdy nastoupil za český nebo československý tým na mistrovství světa.

Patrik Schick se dostal k 34 dotekům míče oproti jedenácti proti Koreji, ale ani jednou vážněji neohrozil jihoafrického brankáře. A rozhodující moment přišel z ruky Pavla Šulce, penalta, která smazala vedení sedm minut před koncem. Červ po zápase řekl, že tým „žije“ a o všechno si zahraje. Krejčí dodal: „Škoda, ale žijeme.“ Bojovnost v kabině nechybí. Chybí herní řešení.

Cesta přes Mexiko

Postupová matematika je jednoduchá a krutá. Mexiko po výhře 1:0 nad Koreou má jistý postup z prvního místa skupiny A. Česko s jedním bodem potřebuje v noci na 25. června v Mexico City vyhrát. Remíza nechává nanejvýš teoretickou šanci přes tabulku třetích týmů (na MS 2026 postupuje i osm nejlepších celků ze třetích míst), ale s jedním bodem a skóre 2:3 by Česko potřebovalo sérii příznivých výsledků v ostatních skupinách.

Mexiko už nemá o co hrát a pravděpodobně prostřídá sestavu. To je příležitost, ale jen pokud Koubkův tým dokáže udržet aktivní fázi déle než patnáct minut. Méně nákopů, víc kontroly ve středu, odvaha po zisku míče. Jinak se vzorec zopakuje potřetí. A potřetí už nebude co zachraňovat.