Remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou otevřela v české reprezentaci debatu, kterou trenér Koubek nečekal, a kterou spustili jeho vlastní hráči.
Atlanta, 18. června 2026. Česko vedlo, pak přestalo hrát. Michal Sadílek skóroval brzy, jenže místo toho, aby tým navázal druhým gólem, propadl se do hlubokého bloku a zbytečně odkopával míče. Adam Hložek, který se na Sadílkově trefě podílel akcí z pravé strany, po zápase veřejně zpochybnil, jak dlouho a jak hluboko mužstvo v tom bloku zůstalo. Podle pozápasových ohlasů mířila jeho kritika na pasivitu, která pohřbila slibný úvod, a na to, že český útok přestal existovat dřív, než soupeř vůbec vyrovnal.
Hráči mluví o pasivitě, trenér odmítá „zanďoura“
Hložek nebyl jediný, kdo po zápase pojmenoval problém. Sadílek přiznal zbytečně odevzdávané míče a nedostatek šancí na druhý gól. Lukáš Červ šel ještě dál: řekl, že si hráči mezi sebou říkali, že ze hry gól nedostanou a že brání z pevného bloku. Trenér Miroslav Koubek na tiskovce reagoval polemicky. Výslovně odmítl, že by pokynem bylo „hrát zanďoura“, a trval na tom, že mužstvo mělo být aktivní a výš napadat. Jenže realita na hřišti vypadala jinak. Česko po vedoucím gólu nedokázalo přepínat mezi blokem a aktivním výjezdem dopředu. Míč držela Jižní Afrika, čeští hráči běhali za ním. A když ho získali, poslali ho zase zpátky.
Nejde přitom o spor o formaci nebo rozestavení. Jde o to, co se děje s míčem po jeho zisku. Koubek to interpretuje jako přirozenou zápasovou pasáž, hráči jako systémový problém. Obojí může být pravda současně, a právě v tom je jádro neshody.
Schick bez servisu, Hložek po zdravotní pauze
V pozápasové debatě se objevilo i jméno Patrika Schicka. Asistent trenéra Jan Rezek podle Diario AS před zápasem připustil, že problém je „oboje, on i tým“, hlavně však to, že Schick není dostáván do pozic, v nichž je silný jako v Leverkusenu. Tam je čistý zakončovatel: 81 gólů ve 168 soutěžních startech za Bayer. V Atlantě měl hlavičkovou šanci hned v první minutě, po přestávce ještě jedno zakončení hlavou. A pak ticho.
Hložek v klubu funguje jinak: variabilní útočník, křídlo, desítka, 14 gólů a 11 asistencí v 80 zápasech za Leverkusen. Jenže do reprezentace se vrátil po vleklé zdravotní pauze, sám před turnajem přiznal, že to ještě nebylo stoprocentní. Přesto byl proti JAR jedním z mála, kdo se pokoušel tvořit. Právě proto jeho kritika rezonuje víc než obvyklé pozápasové fráze: mluví hráč, který na hřišti viděl, že spoluhráči kolem něj i kolem Schicka přestali nabíhat.
Skupinová matematika: musí se vyhrát
Po dvou zápasech má Česko jediný bod a skóre 2:3. Mexiko i Jižní Korea mají po třech bodech. Do vyřazovací fáze postupují první dva týmy z každé skupiny a osm nejlepších celků ze třetích míst. Remíza proti Mexiku by znamenala jen dva body, a šanci by stlačila na hranici statistické chyby.
Závěrečný duel skupiny se hraje 25. června od 3:00 SELČ na Mexico City Stadium. Koubek ho označil za teoreticky nejtěžší zápas skupiny: domácí prostředí spolupořadatele, nadmořská výška, hlučné tribuny. Česko musí vyhrát. A musí doufat, že výsledek zápasu Korea–JAR vyjde příznivě.
Debata, která přišla ve správný moment
Zajímavý detail na okraj: Vladimír Darida se proti JAR ve věku 35 let a 314 dnů stal nejstarším hráčem, který kdy nastoupil za český nebo československý tým na mistrovství světa. Symbolika je přesná: zkušenost na hřišti byla, odvaha vzadu taky. Chyběla odvaha vpředu.
Hložkova kritika není vzpoura proti trenérovi. Je to veřejné pojmenování toho, co viděl každý, kdo zápas sledoval: český tým po gólu přestal hrát fotbal a začal hrát o čas, aniž k tomu měl důvod. Jestli se tohle nezmění proti Mexiku, nebude záležet na taktice ani na Schickovi. Turnaj skončí sám.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 40771
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 47047
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 47285
