Mbappé mluví do politiky, kandidovat ale nechce. Před MS utnul řeči o prezidentovi Francie

14. června 2026, osmačtyřicet hodin před zápasem Francie se Senegalem, vyšel v deníku Le Parisien – Aujourd’hui en France obsáhlý rozhovor s kapitánem Les Bleus. Nebyl to politický manifest, otázky pokládali spoluhráči, rodina, členové realizačního týmu i Didier Deschamps. Šlo o povídání o životě po kariéře. Jenže jedna pasáž přehlušila všechno ostatní. Na dotaz o „větších aspiracích“ Mbappé odpověděl: „To není v mých plánech… už tak mě dost nenávidí.“ Jednou větou zavřel spekulaci, která ve francouzských médiích koluje přinejmenším od léta 2018, kdy Le Parisien poprvé otiskl komentář s titulkem „Mbappé président!“.

Občan, ne kandidát

Klíčové je, co Mbappé neodvolal. Měsíc před rozhovorem pro Le Parisien, 12. května, vyšel jeho velký profil ve Vanity Fair. V něm obhajoval právo sportovců vstupovat do veřejné debaty: „Fotbalista nemá jen hrát a mlčet,“ řekl. „Jsme především občané.“ Mluvil konkrétně o krajní pravici, o tom, jaké důsledky by pro Francii mělo, kdyby se k moci dostali „lidé jako oni“, tedy Národní sdružení Marine Le Penové. Varoval před možným vítězstvím RN v prezidentské volbě 2027. Dotkl se i politického klimatu ve Spojených státech jako spolupořadateli šampionátu.

Nic z toho v červnu neodvolal. Oddělil jen dvě roviny: právo mluvit si ponechal, cestu do Elysejského paláce odmítl. Po kariéře ho podle vlastních slov zajímá byznys, trenérské diplomy, „víc možností“. Politický plán ani stranická ambice nezazněly.

Mexiko má na MS nového maskota a FIFA s ním nepočítala. Kachna v dresu obletěla za pár hodin internet

SportyŽivě.cz

1 h

Měsíc, který rozdělil Francii

Časová osa ukazuje, jak rychle se kolem Mbappého vytvořil politický vír. Vanity Fair vyšel 12. května. O den později Jordan Bardella, předseda RN, jeho výroky zesměšnil. Marine Le Penová jeho vliv bagatelizovala. Naopak pařížský socialista Emmanuel Grégoire se za něj veřejně postavil a hájil legitimitu sportovce vyjádřit se k politice. 14. května reagoval trenér Deschamps: „Nebudu jim zakazovat mluvit,“ řekl pro Le Parisien, ale připomněl, že jde o citlivá témata. Na konci května přidal svůj hlas Michel Platini: Mbappé má právo zaujmout postoj, ale měl by rozlišovat, kdy mluví jako občan a kdy jako kapitán s páskou na ruce.

Není to poprvé, co Mbappé promlouvá těsně před velkým turnajem. V červnu 2024, den před prvním zápasem Eura proti Rakousku, vyzýval Francouze k účasti ve volbách a varoval před „extremisty u dveří moci“. Francouzská fotbalová federace tehdy vydala komuniké, v němž podpořila občanskou angažovanost, ale žádala, aby reprezentace nebyla politicky zneužívána. A ještě dřív, v létě 2023, reagoval na zabití mladíka Nahela policií slovy „Trpím kvůli své Francii“.

Co říkají čísla

Průzkum agentury Odoxa z června 2026 ukazuje, jak hluboce Mbappého výroky Francii štěpí:

• 51 % Francouzů odmítá politické angažmá fotbalistů.
• 47 % je připouští, ale jen mimo dres reprezentace.
• Pouze 28 % ho podporuje bez podmínek.

Přesto Mbappé zůstává nejoblíbenějším hráčem Les Bleus; v téže sondáži ho jako svého favorita označilo 21 % respondentů. Le Monde ho den před zápasem se Senegalem popsal jako „zbožňovanou i kritizovanou superstar“ s oslabenou veřejnou aurou, ale neotřesenou pozicí v týmu.

Proč právě teď

Mbappé nikdy explicitně nevysvětlil, proč prezidentskou otázku uzavřel zrovna v tomto rozhovoru. Kontext ale mluví jasně. Po květnové vlně reakcí na jeho výroky o RN se debata přehřála natolik, že hrozila přehlušit fotbal samotný. Deschamps v rozhovoru pro Guardian připomněl, že kapitán ví: když mluví on, mluví i za ostatní hráče. Odmítnutí prezidentství tak vypadá jako vědomý chirurgický řez, který zavřel jedinou linku, jež by mohla z občanského postoje udělat osobní politický projekt.

Mbappé si nechal otevřené dveře k tomu, co dělá od roku 2023: mluvit nahlas, když cítí, že musí. Zavřel jen ty, za kterými viděl Elysejský palác, a které nikdy sám neotevřel.