Jihoamerická konfederace CONMEBOL oficiálně navrhla rozšířit MS 2030 na 64 týmů. Šéf FIFA Gianni Infantino myšlenku neshodil ze stolu, a u Itálie řekl nahlas to, co se obvykle jen šeptá.
Ještě ani nezačalo první mistrovství světa se 48 účastníky a na stole už leží plán na další expanzi. Tentokrát o celé jedno patro výš. Návrh nepřišel od anonymního delegáta ani z novinářské spekulace: 10. dubna 2025 ho formálně předložil prezident CONMEBOL Alejandro Domínguez jako jednorázové gesto k oslavě sta let existence turnaje. A Infantino? Ten pět týdnů nato na kongresu FIFA pronesl větu, která z návrhu udělala legitimní téma: „Každý nápad je dobrý nápad.“ Jenže nejzajímavější moment přišel až těsně před zahajovacím zápasem MS 2026, kdy Infantino v rozhovoru pro brazilskou CazéTV ironicky poznamenal, že se 64 týmy by se „možná kvalifikovala i Itálie“. Žádný formální návrh na italskou výjimku neexistuje. Ale ta věta prozradila víc, než chtěla.
Jak se z nápadu stal oficiální návrh
Časová osa je překvapivě krátká. 5. března 2025 na zasedání Rady FIFA v Curychu někdo, podle mluvčího FIFA, spontánně nadhodil myšlenku analyzovat turnaj pro 64 týmů. Reuters zprávu zachytil, ESPN ji rozšířil a FIFA reagovala opatrným „posoudíme“. O pět týdnů později už Domínguez na kongresu CONMEBOL představil konkrétní rámec: 64 účastníků pro centenární MS 2030, které se bude hrát ve Španělsku, Portugalsku a Maroku s třemi slavnostními zápasy v Uruguayi, Argentině a Paraguayi.
Infantino návrh na květnovém kongresu FIFA výslovně nepodpořil, ale ani neodmítl. Agentura AP po jednání napsala, že bod nebyl na programu a že FIFA neměla jasný termín, kdy se k němu vyjádří. To je v jazyce FIFA diplomacie signál, že téma žije, jen ještě nemá politickou většinu.
Itálie jako reputační pojistka
Proč zrovna Itálie? Protože je dokonalou ilustrací problému, který FIFA veřejně pojmenovává jako „globální inkluzi“, ale který má i druhou, pragmatičtější tvář. Azzurri 31. března 2026 v Zenici remizovali s Bosnou a Hercegovinou 1:1, dohrávali o deseti po vyloučení Bastoniho a v penaltovém rozstřelu padli 1:4. Čtyřnásobný mistr světa tak podruhé za poslední tři cykly chyběl na šampionátu.
Infantinova poznámka o Itálii nebyla návrhem pravidla. Byla ale přiznáním motivace, kterou FIFA obvykle maskuje. Širší turnaj snižuje pravděpodobnost, že mimo šampionát zůstane velká fotbalová značka, a s ní televizní publikum, sponzorské peníze a politická podpora. Podle oficiálního rozpočtu FIFA na cyklus 2027–2030 mají rozšířené vlajkové turnaje táhnout rekordní příjmy ve výši 14 miliard dolarů. Komerční logika expanze je v dokumentech černé na bílém, i když veřejná rétorika mluví o rozvoji a rovných šancích.
Kdo je pro, kdo proti, a kdo rozhodne
Podpora nepřichází jen z Jižní Ameriky. Infantino ji legitimizoval, část afrických a asijských federací by z vyššího počtu míst těžila. Jenže odpor je hlasitý a přichází z nečekaných stran. Už 14. dubna 2025 prezident CONCACAF Victor Montagliani veřejně varoval, že 64 týmů by nebylo dobré ani pro turnaj, ani pro širší fotbalový ekosystém. Tedy konfederace, která by z rozšíření sama mohla profitovat, se postavila proti. Rezervovaně se vyjádřila i UEFA.
Klíčové je, kdo má formální pravomoc. Infantino sám formát nevyhlásí. Oba dosavadní zásahy do podoby MS (rozšíření na 48 týmů v lednu 2017 i přechod na 12 skupin po čtyřech v březnu 2023) schválila Rada FIFA. Právní a regulační dokumenty FIFA přijímá buď Kongres, Rada, nebo generální sekretář. Prezident umí téma otevřít a politicky protlačovat, ale konečné slovo má kolektivní orgán.
K červnu 2026 nebyl návrh na 64 týmů zařazen na agendu žádného nadcházejícího zasedání. Nejbližší známé termíny jsou mimořádný kongres 23. listopadu 2026 a řádný 77. kongres 18. března 2027 v Rabatu. Fanoušci se tak odpovědi dočkají nejdříve na některém z těchto jednání, pokud vůbec.
Co by to znamenalo pro Česko
Český kontext stojí za zmínku. Při rozšíření na 48 týmů získala UEFA 16 míst a česká reprezentace se na MS 2026 dostala přes play-off po dvacetileté pauze. Přesná kvóta pro hypotetický 64členný turnaj zveřejněna nebyla, ale mechanika je jasná: čím víc míst, tím nižší bariéra. Pro země typu Česka, které se dlouhodobě pohybují na hraně kvalifikace, by každé další evropské místo znamenalo výrazný rozdíl.
Zároveň ale platí, že rozšíření rozmělňuje exkluzivitu turnaje. MS se 104 zápasy (tolik jich má už letošní ročník) je pro diváka jiný produkt než šampionát s 64 utkáními, jaký pamatujeme z éry 32 týmů. Přidejte dalších 16 účastníků a ptáte se, kde končí mistrovství světa a kde začíná globální liga národů.
Nafukování jako systém
Současný oficiální rámec MS 2030 počítá se šesti automaticky kvalifikovanými týmy: Španělskem, Portugalskem, Marokem, Uruguayí, Argentinou a Paraguayí. Itálie mezi nimi není a žádný známý návrh jí zvláštní vstup nenabízí. Pokud by se chtěla na turnaj dostat, musela by projít kvalifikací jako všichni ostatní.
Podle nás je debata o 64 týmech víc než sportovní otázka. Je to test toho, zda FIFA dokáže odolat logice, ve které každý další cyklus přináší další rozšíření, další zápasy, další příjmy, a kde se kvalifikace postupně mění z dramatického síta na formalitu pro všechny kromě nejmenších federací. Infantino u Itálie řekl nahlas to, co tuhle logiku pohání: strach, že velká značka zůstane za dveřmi. Otázka zní, jestli je ten strach důvodem měnit pravidla pro všechny.
