Česko po dvaceti letech na mistrovství světa, a hned první zápas skončil porážkou, prázdnými tribunami v televizi a lavinou memů.
Guadalajara, čtvrtek krátce před půlnocí středoevropského času. Ladislav Krejčí otevírá skóre, český kotel v mexickém vedru na pár minut věří, že comeback po dvou dekádách začne pohádkově. Jenže Korea otáčí na 2:1, neuznaný český vyrovnávací gól skončí v ofsajdové pasti a kamera mezitím ukazuje něco, co se do slavnostního příběhu nehodí vůbec: celé bloky sedadel bez jediného diváka. Oficiální návštěva? 44 985 z kapacity 45 664. Televizní obraz? Jako okresní přebor s lepším trávníkem. Právě tahle kolize živí internet víc než samotný výsledek.
Tři vrstvy jednoho výsměchu
Memy, které se po zápase rozlily po českých sítích, nestojí na jedné věci. Stojí na třech najednou. Za prvé: dvacet let čekání, a první zápas je prohra. Za druhé: Česko vedlo, mělo i neuznaný gól, a stejně odjíždí bez bodu. Za třetí, a to je ta nejsilnější vrstva, kulisa, která měla rámovat velký návrat, na obrazovce působila skoro provinčně.
Vtipy se podle dostupných stop točí kolem tří okruhů: hutě jako symbol tvrdé domácí reality v kontrastu s mundialovým snem, Karel Šíp coby jedno z nejčastěji sdílených jmen v memovém rámci a samotný „návrat na MS“, který se z oslavného hesla proměnil v ironickou pointu. Přesný původ jednotlivých narážek se dohledat nepodařilo, ale jejich společný jmenovatel je jasný: rozpor mezi velikostí příležitosti a tím, jak malá nakonec vypadala.
Stadion plný duchů
AP po zápase popsala neobsazené středové sektory. Reuters napsal o „celých pásech prázdných sedadel“. Fanoušci přímo na místě ukazovali na ceny vstupenek jako hlavní důvod. FIFA byla požádána o komentář.
Otázka, kterou nikdo zatím nezodpověděl: znamená oficiálních 44 985 skutečné průchody turnikety, nebo prodané a distribuované lístky? Rozdíl je zásadní. Reportér Sport.cz ještě před výkopem popisoval, že vstupenky se v Guadalajaře rozdělovaly „jako do kina“, sektory byly promíchané, čeští fanoušci seděli mezi korejskými a celkový odhad české výpravy v hledišti se pohyboval někde mezi třemi a šesti tisíci. Pro srovnání: zahajovací zápas Mexiko – JAR v Mexico City hlásil přes 80 tisíc diváků a tribuny vypadaly odpovídajícím způsobem.
Podle nás právě tenhle vizuální rozpor odpaluje memy víc než jakákoli chyba v obraně. Velký příběh potřebuje velkou kulisu. Když ji nemá, internet si ji vyrobí sám, jen jinak, než si organizátoři přáli.
Co říkal český tábor
Trenér Miroslav Koubek, který se ve věku 74 let a 284 dní stal nejstarším koučem v historii světových šampionátů, po zápase mluvil překvapivě vyrovnaně. Přístup a odhodlání hodnotil pozitivně, uznal ale, že Korea byla fotbalovější. „Lepší tým pravděpodobně vyhrál,“ řekl na tiskové konferenci. Zároveň nahlas pojmenoval to, co čísla říkají sama: bez bodů z prvního zápasu je situace velká komplikace.
Brankář Matěj Kovář přidal tón zklamání. Úspěšné zákroky nakonec nebyly důležité, převládá frustrace. Oba se shodli na jednom: čtvrtek 18. června v Atlantě proti Jihoafrické republice je prakticky existenční zápas. Ze skupiny postupují první dva týmy a osm nejlepších ze třetích míst, teoreticky tedy šance žije, ale reálně Česko potřebuje tři body.
Proč výkon vadl a co z toho plyne
Kontext, který se v memech ztrácí: český tým přiletěl do Guadalajary na rychlý otočkový program, přílet, zápas, odlet. Korejci byli na místě několik dní, adaptovaní na vedro i nadmořskou výšku. Po hodině hry byl rozdíl v čerstvosti vidět. To neomlouvá prohru, ale vysvětluje, proč česká hra po slibném úvodu postupně zhasínala.
Z turnajového pohledu není situace beznadějná, jen nepříjemně úzká. Prohra s Koreou neznamená konec, ale znamená, že prostor pro další zaváhání neexistuje. Jeden špatný poločas v Atlantě a dvacetiletý návrat se změní v třídenní epizodu.
Internet to ví. Proto se směje teď, dokud ještě může.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7096
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7703
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7982
