Prezident hokejového svazu údajně zpochybnil Rulíkovu nominaci, jeho vazbu na Kladno i složení realizačního týmu. Trenér po MS skončil.
Dne 17. března 2026 Český hokej oznámil, že Radim Rulík po mistrovství světa opustí lavičku národního týmu. Nabídku pokračovat další dva roky odmítl i celý jeho štáb. Oficiální důvod zněl jednoduše: návrat ke každodenní klubové práci. Jenže měsíce před tím i po tom Alois Hadamczik veřejně rozkládal Rulíkovu pozici způsobem, který daleko přesahoval běžnou komunikaci mezi svazovým šéfem a trenérem. Nešlo o jednu výměnu názorů u kávy. Šlo o sérii konkrétních výtek, které postupně zúžily Rulíkovi manévrovací prostor.
Co přesně Hadamczik říkal
Doložené výroky prezidenta ČSLH míří do tří oblastí. Za prvé: požadoval, aby si Rulík vzal jiné asistenty, a byl ochoten kvůli tomu jednat o nové smlouvě. Za druhé: veřejně otevřel téma střetu zájmů. V dubnovém rozhovoru pro iSport upozornil na vysoký počet kladenských hráčů v první přípravné nominaci a řekl, že trenér napojený na klub přirozeně tíhne k „svým“ lidem. Rulíkův nápad kombinovat reprezentaci s Kladnem označil za „pokrytectví a alibismus“. Za třetí: tlačil na větší prostor pro mladé hráče, jmenovitě zmiňoval Petra Tomka.
Přímý veřejný útok na finální soupisku z 10. května se ale v dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Hadamczik kritizoval princip jarních nominací a klubovou vazbu, ne konkrétní jména na soupisce.
Hranice mezi dohledem a autonomií
Stanovy ČSLH nepřisuzují prezidentovi právo sestavovat nominaci. To je úloha trenéra a generálního manažera, finální soupisku na MS zveřejnili Rulík se Šlégrem. Hadamczik ale stojí v čele jedenáctičlenného výkonného výboru, který je mezi konferencemi kolektivním statutárním orgánem svazu. Formálně tedy nemohl Rulíkovi vetovat hráče. Neformálně mu ale dokázal veřejně zpochybnit rozhodnutí, složení štábu i profesní integritu.
Právě tady leží jádro sporu. Český hokej v olympijské sezoně neřešil jen konec jednoho trenéra, ale model: smí reprezentaci vést kouč, který je zároveň pevně svázaný s extraligovým klubem? Hadamczik z toho udělal veřejné téma a de facto stanovil pravidlo pro budoucnost. Pro trenéra, který by chtěl kombinovat obě role, je signál jasný.
Rulík odešel, svaz jednal rychle
Po oznámení konce Hadamczik v rozhovoru pro Sport.cz litoval, že se o rozhodnutí dozvěděl pozdě, trenéři na volném trhu už byli podepsaní. Přesto dostal od výkonného výboru pověření najít nástupce ještě před startem šampionátu. Původně se uvažovalo o trenéru dvacítky Radku Augustovi, ten ale zamířil do Sparty. Volba nakonec padla na Zdeňka Motáka s asistentem Pavlem Grossem a trenérem brankářů Jaroslavem Kamešem. Výkonný výbor trojici schválil jednomyslně 16. dubna, tedy ještě před úvodním buly MS. Noví trenéři odjeli na turnaj jako pozorovatelé.
Rulík mezitím tým dovedl skupinou se 13 body. Ve čtvrtfinále v Curychu Česko padlo s Finskem 1:3, další velký turnaj zakončený před branami semifinále.
Co z toho plyne pro český hokej
Hadamczik Rulíka neodstřihl úplně. Po konci u áčka mu nabídl roli v metodice a hodnocení mládežnických reprezentací od U16 po U20. To je důležitý kontrapunkt: veřejný tlak byl tvrdý, ale rozchod nebyl totální. Spíš než osobní vendetu připomíná celý příběh střet o to, kdo u reprezentace určuje hranice trenérské samostatnosti, a kdo za výsledky nese politickou odpovědnost.
Pro budoucí trenéry národního týmu je poučení zřetelné. Prostor na tichou práci je malý, veřejná kontrola ze strany svazového vedení vysoká. A kdo chce zároveň trénovat extraligový klub, musí počítat s tím, že prezident ČSLH z toho udělá principiální debatu. Tentokrát ji vyhrál.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 12299
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 10578
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 8851
