Vladimír Růžička po historicky první porážce Česka se Slovinskem na MS otevřeně zpochybnil klíčová rozhodnutí realizačního týmu Radima Rulíka.
Český tým přestřílel Slovinsko 35:17 a prohrál 2:3 po prodloužení. Výsledek sám o sobě bolel. Jenže to, co se rozpoutalo po zápase, bolelo možná víc. V debatě ZIMÁK na iSport TV se do práce současného štábu pustil bývalý reprezentační kouč Růžička a nebyl sám. Vedle něj seděl Radek Duda a oba mířili na totéž: ne na smůlu, ne na rozhodčí, ale na konkrétní personální tahy, které si český tým nadělil sám.
Blümel na tribuně, otázky na ledě
Hlavním tématem nebyl výsledek. Bylo jím jméno, které na soupisce proti Slovinsku chybělo: Matěj Blümel. Útočník, který odehrál úvodní zápas turnaje v první lajně, najednou seděl mimo sestavu, zdravý, připravený, nevyužitý. Růžička na to reagoval ostře. Podle něj si český tým zbytečně zkomplikoval zápas, který měl být povinnou výhrou, a experimentování se sestavou v turnajovém provozu nedává smysl.
Trenér Radim Rulík se bránil třemi argumenty: chtěl po úvodním utkání rozložit síly a dostat do hry další útočníky, přihlédl k Blümelově adaptaci po přeletu z Ameriky a přechodu na širší evropské kluziště. Současně veřejně slíbil, že od dalšího zápasu bude Blümel „hrát hodně“. Jenže právě to je jádro sporu: proč řešit adaptaci a rotaci zrovna proti soupeři, s nímž Česko na MS nikdy neprohrálo?
Brankářská debata bez Frodla
Druhý Růžičkův terč míří hlouběji než na jednu sestavu. Ještě před turnajem Rulík veřejně oznámil, že s Dominikem Frodlem na MS nepočítá. Čísla přitom mluví jasně: Frodl odchytal v základní části extraligy 2025/26 čtyřicet zápasů s průměrem 2,11 inkasovaného gólu a úspěšností 92,46 %, v play off přidal čtrnáct startů s průměrem 1,63 a úspěšností 95,01 %. Pět nul v základní části.
Nominovaný Petr Kváča měl klubově srovnatelnou sezonu: 42 zápasů, průměr 2,02, úspěšnost 92,61 %. Jenže v reprezentačních startech téže sezony se jeho úspěšnost propadla na 84,55 %. Dominik Pavlát, který dostal šanci proti Slovinsku, inkasoval tři góly ze sedmnácti střel. Úspěšnost 82,35 %. Růžičkova logika je prostá: v turnajovém formátu potřebujete jasnou jedničku, ne rotační plán. A Frodlova sezona tomu dávala tvrdý statistický základ.
Čtyři body a iluze klidu
Po dvou odehraných zápasech mělo Česko čtyři body a třetí místo ve skupině B, stále v postupové čtyřce. Zbývalo pět utkání včetně Itálie a Norska, tedy soupeřů, proti kterým se body sbírají. Tabulka vypadala zvládnutelně.
Jenže čísla klamou. Problém nebyl v bodech, ale v signálu, který porážka se Slovinskem vyslala:
- Česko přestřílelo soupeře 35:17 a stejně prohrálo, kvalita inkasovaných šancí byla brutálně drahá.
- Vítězný gól padl po úniku v prodloužení, tedy přesně po typu chyby, která se na turnaji opakuje pod tlakem.
- Tým nedokázal proměnit dominanci ve střelách na kontrolu zápasu.
Hned v pondělí 18. května čekalo Švédsko. Bez prostoru na „vyhnití“ prohry. Výhra by okamžitě přerámovala debatu z ostudy na reakci silného týmu. Druhá porážka v řadě by ji naopak proměnila v krizi.
Rok 2010 jako útěcha i varování
Růžička sám dobře ví, jak vypadá rozpačitý start, po kterém se jede dál. Na MS 2010 Česko prohrálo ve skupině s Norskem 2:3 a nakonec vyhrálo zlato. Paralela je lákavá, ale jen do určitého bodu. Tehdejší tým dal okamžitý výkonnostní protiargument: porazil Švédsko, Kanadu i Finsko. U mužstva po Slovinsku 2026 tenhle korektiv teprve musel přijít.
Nejsilnější pointa Růžičkovy kritiky podle nás spočívá právě v tom, že nemíří na hráče. Nemíří na smůlu. Míří na rozhodnutí, která padla ještě před buly: na posazení produktivního útočníka z první lajny a na brankářskou koncepci bez nejlepšího gólmana domácí sezony. To jsou volby, které realizační tým udělal vědomě. A právě proto za ně nese odpovědnost.
Český hokej po historicky první porážce se Slovinskem na MS nepotřeboval hysterii. Potřeboval odpovědi. Růžička položil správné otázky, teď bylo na Rulíkově týmu, aby na ně odpověděl na ledě, ne před kamerou.
