Sparta mluví o nenávisti. Hesla na úkor Slavie jsou ale také ostudou společnosti

Sparta mluví o nenávisti. Hesla na úkor Slavie jsou ale také ostudou společnosti

Sparta po nedohraném derby v Edenu označila útoky slávistických fanoušků za vyústění dlouhodobé nenávisti. Jenže klub sám v minulosti řešil pokutu za pokřik „Jude Slavie“.

i Zdroj fotografie: AC Sparta Praha
                   

V neděli 10. května 2026, den po tom, co rozhodčí předčasně ukončil 317. derby pražských S kvůli vniknutí fanoušků na hrací plochu a napadení sparťanského brankáře Surovčíka, zveřejnila Sparta na síti X oficiální prohlášení. Sobotní chaos nepovažuje za izolovaný exces. Připomíná březnové derby, předzápasový pokřik „Smrt Spartě“ i agresivní chování člena slávistického realizačního týmu vůči sparťanskému hráči. Slovo „nenávist“ v prohlášení nese váhu programového obvinění, Sparta říká, že problém je systémový, ne náhodný. Jenže systémový problém má dvě strany.

Co přesně Sparta řekla a co vynechala

Sparťanské prohlášení pracuje s narativem eskalace: série incidentů, které podle klubu dokazují, že rivalita přerostla ve společensky nebezpečnou nenávist. Rámec je srozumitelný a v kontextu sobotního útoku na hráče i sektoru hostů těžko zpochybnitelný. Fyzické napadení brankáře a vhazování pyrotechniky jsou akutně nejzávažnější bezpečnostní delikty, jaké český fotbal v posledních sezonách zažil.

Co ale v prohlášení chybí, je jakákoli reflexe vlastního tábora. A právě ta je veřejně dohledatelná na oficiálním webu Sparty. Klub tam sám přiznává pokutu 30 tisíc korun za pokřik „Jude Slavie“ a výslovně žádá fanoušky, aby ho neskandovali, protože hrozilo i uzavření kotle. Pokřik, který spojuje rivala s antisemitskou nálepkou, není „hec“ ani „atmosféra“. Je to přesně ten typ projevu, který Sparta u soupeře pojmenovává jako nenávist.

Kde končí rivalita a začíná disciplinární delikt

Disciplinární řád FAČR hranici definuje poměrně jasně. Paragraf 67a vymezuje hanobící projevy, pokřiky ponižující na základě náboženství, etnického původu nebo jiné identity. Sankce sahají od pokut přes zápas bez diváků až po uzavření stadionu. Paragraf 65 pak řeší povinnosti pořadatele a paragraf 66 nesportovní chování fanoušků, včetně vniknutí na plochu a vhazování předmětů.

Obě strany derby se v tomto rámci pohybují na tenké hraně:

  • Slavia nese odpovědnost za sobotní bezpečnostní kolaps, vniknutí na plochu, napadení hráče a útok pyrotechnikou na hostující sektor. Jaroslav Tvrdík na síti X oznámil uzavření tribuny Sever, součinnost s policií a doživotní zákazy vstupu pro identifikované pachatele.
  • Sparta nese odpovědnost za opakované diskriminační pokřiky vlastního kotle, za které už byla sankcionována a které sama veřejně přiznala.

Fyzický útok je bezprostředně závažnější delikt. Ale antisemitsky zabarvený pokřik není o kategorii níž, je v jiné rovině, společenské, která přesahuje stadion.

Evropský metr je tvrdší než české alibi

Argument „to k derby patří“ má v Česku překvapivě dlouhou životnost. V Evropě ne. UEFA ve své judikatuře drží princip takzvané přísné odpovědnosti za výtržnosti fanoušků, kdy klub odpovídá i tehdy, když přijal preventivní opatření. Rozhodnutí odvolacího orgánu UEFA z května 2025 tento princip znovu potvrdilo. Preventivní kroky mohou zmírnit trest, ale nezbavují odpovědnosti.

Pro české kluby hrající evropské poháry to znamená jediné: co se doma omlouvá jako „tradice“ nebo „kolorit“, UEFA posuzuje jako disciplinární problém. A pokud se sparťanský kotel na evropské scéně vrátí k „Jude Slavie“, nebude to řešit třicetitisícová pokuta od FAČR, ale jiný řád sankcí.

Problém není v tom, kdo zaútočil naposledy

Sparta může být v konkrétním derby obětí. A je jí, napadení hráčů a útok na hostující sektor jsou fakta, která žádná relativizace nesmaže. Slavia to uznala a přijala okamžité kroky. Jenže morální autorita, se kterou Sparta rámuje debatu o nenávisti, stojí na vratkých základech, dokud vlastní tribuna recykluje pokřiky, za které klub sám platil pokuty.

Problém českých derby není v tom, kdo zaútočil naposledy. Je v tom, že oba tábory dlouhodobě posouvají hranici přijatelného, jeden pyrotechnikou a pěstmi, druhý slovy, která nepatří na stadion ani nikam jinam. Disciplinární komise LFA teprve rozhodne o sankcích za sobotní Eden. Ale žádné rozhodnutí komise nevyřeší kulturu, kterou si oba kluby pěstují na tribunách už desítky let.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Radek Bardouzl

Píšu o fotbale už 15 let. Tak, jak se u nás žije – liga, repre, přestupy, kabiny i trapasy. Píšu často, rychle a naplno. Někdy glosu, jindy postřeh, který by jiný přešel.

Zobrazit další články