V reprezentaci už válí Barošův bratr: Několik ponížených protihráčů, umí i jeden na jednoho

Když se řekne Baroš a Baník, většina fanoušků si vybaví 41 gólů za národní tým a zlatou kopačku z Eura 2004. Jenže na ostravské akademii roste další člen rodiny, který si cestu do profesionálního fotbalu zkracuje tempem, jaké jeho slavný bratr Milan v tomto věku ještě neměl. Simon Baroš vstoupil na hřiště Chance Národní Ligy v 89. minutě utkání Kroměříž – Baník B (0:2) v sobotu 8. 11. 2025. Bylo mu šestnáct let a deset měsíců. A v mládežnické reprezentaci mezitím ukazuje, proč si ho trenéři všimli dávno před debutem.

Dribling ve sprintu jako vizitka

Trenér mládeže Baníku David Holiš popisuje Simonův styl slovy, která v českém dorostu neuslyšíte často: schopnost nést míč ve sprintu na vzdálenost až 70 metrů a během toho přejít přes několik protihráčů. Nejde o katalog naučených fint u postranní čáry. Jde o přímočarost v maximální rychlosti, o odvahu jít do souboje jeden na jednoho, i když soupeř čeká. Daniel Rygel, další z trenérů akademie, k tomu přidává nebojácnost – Simon se podle něj nebojí hrát stejně odvážně proti starším a fyzicky vyspělejším soupeřům jako proti vrstevníkům.

Titulkové „ponížení protihráčů“ je nadsázka, ale opírá se o reálný základ: opakované obehrání soupeřů v situacích, kde většina šestnáctiletých volí přihrávku.

Stejná pistole, jiné palivo. Od května lijí Češi do nádrže letní benzin a většina řidičů nic netuší

AutoŽivě.cz

2 h

Čísla z reprezentace

Simonova bilance v národním dresu zatím vypadá takto:

• U16: 4 starty (přípravný turnaj ve Švédsku 2025), 0 gólů
• U17: 4 starty, 1 gól – vstřelený 11. 2. 2026 proti Belgii
• Kvalifikace ME U17 2026: nastoupil ve všech třech zápasech druhého kola, celkem 93 minut na hřišti

Gól Belgii přišel v přípravném utkání, které Česko vyhrálo. Pro Simona to byl první reprezentační zásah a potvrzení, že v ročníku 2009 patří do nejužší špičky. FAČR ho aktuálně vede v kádru U17 jako jednoho z pravidelně nasazovaných útočníků.

Vigantice – Rožnov – Ostrava: rodinná trasa

Cesta obou bratrů Barošových kopíruje identickou geografii. Vigantice, malá obec na Valašsku, pak krátká zastávka v Rožnově pod Radhoštěm a nakonec Baník. Klíčovou postavou obou příběhů je otec Milan Baroš starší, který kdysi třikrát týdně vozil budoucího reprezentanta do Ostravy – a o dvě dekády později totéž dělal pro Simona.

Simon sám v klubovém rozhovoru z listopadu 2025 říká, že fotbalové rady bere hlavně od táty, protože „hodně toho ve fotbale zažil“. S Milanem je v kontaktu, ale každodenním konzultantem zůstává otec. Rodinné zázemí tu funguje jako akcelerátor – ne genetická garance, ale prostředí, kde se o fotbale mluví u snídaně i u večeře.

Simon versus Milan: srovnání, které zatím kulhá

Lákavé je postavit oba bratry vedle sebe. Fakta ale vyžadují opatrnost:

Simon má dřívější profesionální debut, ale zatím šlo o jednu minutu za rezervu ve druhé lize. Milan ve stejném věku už válčil v nejvyšší soutěži a brzy se stal nejlepším dorostencem ligy. Podobná pozice, podobná energie – ale říct dnes, že roste „nový Milan Baroš“, by znamenalo ignorovat propast mezi minutovým záskokem a 93 starty za národní tým.

Co bude dál

Trenér B-týmu Josef Dvorník po debutu naznačil, že při pokračující práci Simon dostane další šanci. Sám hráč označil debut za A-tým Baníku za svůj nejbližší cíl. Pokud si udrží reprezentační úroveň a přidá pravidelné minuty v béčku, nejdřívější realistické okno pro první ligový start je sezona 2026/27.

Sedmnáctiletý kluk z Vigantic zatím udělal všechno, co mohl – dostal se do profesionálního fotbalu rychleji než jeho slavný bratr a v reprezentaci střílí góly silným soupeřům. Zbytek je na něm, na čase a na sedmdesátimetrových sprintech s míčem u nohy.