Hunter Fejes vstřelil první pardubický gól v rozhodujícím finále extraligy. Cestu k němu mu lemovala smrt matky, kóma i rakovina.
28. dubna 2026, třinecká Werk Arena. Dynamo Pardubice prohrává v šestém finále a potřebuje vyrovnat. Puk dostává na hůl jednatřicetiletý Američan z Aljašky, střílí a skóruje. Je to první pardubická branka večera, který skončí výhrou 5:4 v prodloužení a sedmým mistrovským titulem v historii klubu. Pro Huntera Fejese je to ale víc než gól. Je to tečka za příběhem, který začal o dvaadvacet let dříve na silnici v Anchorage, kde jako desetiletý kluk přišel o maminku.
Ráno, které všechno změnilo
Bylo 27. června 2004. Gail Fejesová vezla syna na ranní hokejový trénink. Před jejich autem se agresivně zařadil jiný řidič. Gail zatroubila. Muž za volantem prudce sešlápl brzdu. Strhla volant, vůz zavadil o roh druhého auta a havaroval. Oba, matka i syn, byli z vozu vyhozeni.
Hunter utrpěl frakturu lebky. Pět dní ležel v bezvědomí. Když se probral, otec Sam mu musel říct, že maminka nehodu nepřežila. Bylo mu deset let.
„Když jsem zvládl tohle, zvládnu cokoli,“ řekl Fejes v roce 2015 pro The Gazette. Otec Sam se stal, jak to popsal americký deník, „skálou rodiny“ — držel pohromadě Huntera i jeho sestry Adrianne a Amandu. Vyrůstali dál na Aljašce, mezi zamrzlými jezery a hokejovými kluzišti.
Život, který neustále testuje
Fejesův osud jako by neznal slovo „dost“. O několik let později měl na téže silnici v Anchorage druhou vážnou autonehodu. Přežil. Prošel přes prestižní akademii Shattuck-St. Mary’s, odehrál čtyři sezony na Colorado College a vydal se na profesionální dráhu, která ho zavedla z amerických nižších soutěží přes Evropu až na Slovensko.
A pak přišel rok 2022. Lékaři mu diagnostikovali Hodgkinův lymfom. Rakovina ve třiceti. Fejes podstoupil léčbu a na podzim téhož roku byl prohlášen za vyléčeného. V lednu 2023 se vrátil na led, tentokrát v dresu košických ocelářů. „Maminka mě vede každý den,“ řekl tehdy pro Spectrum News. Na jaře 2023 slavil s Košicemi slovenský titul a otevřeně přiznal, že po všem, čím prošel, byly emoce nesrovnatelné s čímkoli předtím.
Z Prešova do pardubické historie
Do Dynama přišel 6. prosince 2025 ze slovenského Prešova, původně na měsíční výpomoc s opcí. Pardubice opci uplatnily. Fejes za extraligové áčko odehrál 24 zápasů v základní části a play-off, a když tým, který ovládl základní část se 99 body, potřeboval v rozhodujícím finále impulz, dodal ho právě on.
Série s Třincem skončila 4:2 na zápasy. Fejesův gól v šestém finále nebyl jen statistickým zápisem, byl důkazem, že hráč, jehož tělo i duše prošly opakovaným peklem, dokáže rozhodovat ve chvíli, kdy jde o všechno. Klub to po titulu ocenil novou smlouvou a formulací, že se „zapsal do historie Dynama“.
Víc než smutné pozadí
Příběhy sportovců s těžkým osudem často slouží jako kulisa. Fejesův je jiný. Není to jen dojemná anekdota z kabiny, je to muž, který v největším zápase sezony skóroval. V dostupných profilech současného pardubického kádru nenajdeme srovnatelně zdokumentovaný souběh dětského traumatu, opakovaných nehod a onkologické diagnózy u jednoho hráče.
Sám Fejes opakovaně říká, že ho ztráta matky naučila žít „den po dni“ a vážit si každého momentu na ledě. Není důvod pochybovat, že třinecký večer byl jedním z nich.
Gól v prodloužené sérii, sedmý pardubický titul, a někde nad tím vším, Gail Fejesová, která syna vezla na trénink a už ho nikdy neviděla hrát.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 7694
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 4155
