Romain Grosjean promluvil poprvé od děsivé nehody ve Formuli 1: Viděl jsem, jak přichází smrt

Přežil jednu z nejhorších nehod, jaké Formule 1 za historii své existence zažila. Francouzský závodník Romain Grosjean poprvé od nehody promluvil, pro Télévision française se rozpovídal o tom, jak při hrůzném okamžiku myslel především na své blízké. „Myslím si, že mne čeká práce s psychologem. Já jsem totiž skutečně viděl, jak přichází smrt,“ řekl.

„Viděl jsem, že můj průzor je celý orandžový a všude kolem mě byly plameny,“ nastiňuje čtyřiatřicetiletý závodník okolnosti hrůzné havárie. „Okamžitě jsem si vzpomněl na nehodu Nikiho Laudy. Svůj příběh ve Formuli 1 jsem nemohl takhle ukončit, musel jsem vylézt kvůli svým dětem. Vím, že se mi podařilo uvolnit bezpečnostní pás. Volant tam nebyl, ten mi nepřekážel, pravděpodobně odletěl ještě během havárie,“ pokračuje.

i(zdroj fotografie: Imgur/Artes Max)

„Bál jsem se hlavně kvůli svým blízkým, kvůli dětem, kvůli otci a matce,“ přiznal. „O sebe jsem se tolik nebál. Viděl jsem, jak přichází smrt a neměl jsem jinou možnost, jen odtud rychle odejít,“ řekl. „V ten moment jsem věděl, že musím kvůli dětem odtud odejít. Dal jsem ruky do ohně a cítil jsem, jak se pálí o šasí. Potom jsem najednou cítil, jak mne někdo tahá za overal a věděl jsem, že jsem venku,“ prohlásil.

Grosjean totiž narazil do boční bariéry ve více než dvouset kilometrové rychlosti. Podle francouzské televize TF1 dokonce při nárazu zaznamenal přetížení 50G, je tedy až neuvěřitelné, že děsivou nehodu přežil. „To nanajdete ani v Hollywoodu. Já jsem ještě nic jako takovou nehodu nikdy neviděl. Byl jsem v plamenech 28 sekund, ale měl jsem pocit, že to bylo o dost více, protože jsem se z kokpitu pokoušel dostat celkem třikrát. Jsem opravdu šťastný, že jsem stále naživu,“ řekl.

i(zdroj fotografie: PxHere)

„Nevím, jestli existuje slovo zázrak, případně jestli ho můžu použít, ale mám pocit, že můj čas prostě ještě nepřišel,“ myslí si. Přesto je odhodlaný opět usednout do kokpitu. „Jsem šťastný, že žiju a vnímám věci jinak, než předtím. Na druhé straně ale cítím potřebu opět nasednout do auta, aby jsem svůj příběh ve Formuli 1 zakončil jinak. Snad to v Abú Zabí výjde,“ doufá.

„Mám pocit, jako kdybych se podruhé narodil. To, jak jsem vylezl z plamenů se mnou zůstane navždy. Jsem vděčný, kolik lidí mi ukázalo náklonost. Místami jsem měl až slzy v očích,“ svěřil se.