Myslíte, že v NBA jde jen o trojky a dunky? Ověřte si, jak rozumíte platovému stropu, max kontraktům, luxusní dani i dvoucestným smlouvám. Bez tabulek, jen zdravý fanouškovský instinkt.
Sedíte u přenosu NBA, víte přesně, kolik trojek má kdo na kontě, ale jakmile padne řeč na salary cap, je konec. Většina fanoušků si myslí, že jde jen o to, „kolik komu zaplatí majitel“, ale realita je mnohem složitější síť pravidel, výjimek a daní. Právě na nich stojí i padá to, jestli si tým udrží hvězdu, nebo ji musí vyměnit za balík draftů. Na tribuně tohle nijak neřešíte, ale u trade rumorů nebo diskuzí o max kontraktech už se bez základního přehledu těžko chytnete. Zkuste si proto během pár minut prověřit, jak hluboko vlastně vidíte pod lesk smečí a highlightů.
Když se z NBA stane finanční džungle
V posledních letech se z NBA stala ještě víc než dřív finanční liga, kde platový strop skáče každou sezónu nahoru a k němu přibývají nové limity typu prvního a druhého apron. Jen mezi sezónami 2024/25 a 2025/26 se oficiální salary cap posunul zhruba ze 140 na více než 154 milionů dolarů, spolu s vyššími hranicemi pro luxury tax i týmové výjimky. V praxi to znamená, že některé kluby si mohou dovolit tři superhvězdy, ale pak už jen levné veterány nebo nováčky, aby se nepropadly do brutálních daňových sazeb. Typická situace z posledních off‑season: fanoušci se diví, proč jejich tým nepodepsal volného střelce za mid‑level, a až později zjistí, že by tím přeskočil druhý apron a ztratil další manévrovací prostor. V redakci na tohle narážíme v komentářích pod články pořád – lidé řeší sportovní stránku, ale finanční pravidla, která všechno drží pohromadě, často zůstávají velkou neznámou.
Jak dobře znáte zákulisní pravidla ligy?
Tenhle kvíz proto neřeší, kolik bodů dal kdo v posledním zápase, ale jak rozumíte samotné mechanice ligy. Ověří, jestli víte, že maximální smlouvy se počítají jako procento salary capu podle délky kariéry hráče, a ne jako jedna univerzální částka pro všechny. Připomene, jak funguje rookie scale, kdy mají prvokoloví nováčci dva garantované roky a týmové opce na třetí a čtvrtý rok, což vysvětluje, proč některé mladé hvězdy vydělávají „málo“ vzhledem ke své roli. Dotkne se i pojmů jako Bird práva, která umožňují podepsat vlastního veterána nad platovým stropem, nebo two‑way smluv, na jejichž základě hráč pendluje mezi NBA a G League s omezeným počtem zápasů v hlavní soutěži. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z reálných pravidel kolektivní smlouvy, oficiálních dat ligy a nejčastějších omylů fanoušků v diskuzích. Potřebovat budete spíš zdravý selský rozum, pozornost k detailům a základní orientaci v tom, jak kluby skládají rozpočet, než detailní znalost právnických formulací.
Otestujte si, jestli by z vás byl GM
Berte to jako malý crash test vašeho basketbalového byznys know‑how. Dokážete od stolu poznat, kdy má tým šanci použít mid‑level exception, kdy mu pomůžou Bird práva a kdy už ho svazují aprony a luxury tax? Zkuste si kvíz projít bez nápovědy a bez googlování, stejně jako když s kamarády hodnotíte nějaký trade jen podle notifikace v mobilu. Možná zjistíte, že některé věci jste jen tušili, jiné jste měli úplně obráceně, a u pár odpovědí vás překvapí, jak přísná pravidla vlastně NBA používá. Ať už sledujete ligu roky, nebo jste ji začali víc řešit až se současnou vlnou supermax kontraktů, tenhle test vám rychle ukáže, jestli byste v roli GM aspoň prošli prvním kolem. Tak pojďme na to – kolik byste si na vlastní výsledek troufli vsadit?
