Dánský trenér po sezoně bez trofeje opakoval diagnózu, kterou vyslovoval už od podzimu: Spartě chyběl hlad, emoce a konzistence. A přiznal, že to jde i za ním.
Brian Priske nepromluvil až po posledním hvizdu sezony. Stejná slova – hlad, touha, oheň, energie – používal už 9. listopadu po remíze s Teplicemi, pak po porážce v Karviné, po debaklu s Pardubicemi. Pokaždé přidal větu o vlastní odpovědnosti. Když se po květnovém utkání v Liberci ohlédl za celým ročníkem, neznělo to jako jednorázový výbuch frustrovaného kouče. Spíš jako bilance člověka, který problém pojmenoval mnohokrát, ale nedokázal ho vyřešit.
Karviná, Pardubice, Teplice – jedna diagnóza, tři záchvaty
Nejčitelnější kolaps přišel v prosinci v Pardubicích. Sparta prohrála 2:4 a Priske označil první poločas za nejhorších 45 minut, které na Letné zažil. „To, co se děje na hřišti, odráží moji práci,“ řekl na tiskové konferenci. Nebyla to fráze – totéž opakoval už po porážce v Karviné, kde soupeř nastřílel dvacet střel a podle analytických modelů měl xG přes dva. Birmančevićovi a Kuchtovi tehdy vytkl chybějící emoce, celému týmu nedostatečný defenzivní tlak. A sám dodal: „Mělo by se střílet nejdřív do mě.“
Po Teplicích v listopadu formuloval otázku, kterou si kladl celou sezonu: „Chybí nám touha. A já se ptám – proč?“ Odpověď nikdy nepřišla v jedné větě. Přicházela po kouscích, zápas od zápasu, a pokaždé vypadala stejně.
Vedení drží trenéra, ale přiznává díry v kádru
Teatrální rozchod se nekoná. Sportovní ředitel Tomáš Rosický v rozhovoru pro klubovou televizi 24. dubna uvedl, že téma pozice hlavního trenéra „v celé sezoně vůbec neřešili.“ Priske má smlouvu na další dva roky a 17. května v Liberci potvrdil, že chce zůstat.
Tlak ale směřuje jinam – na letní přestavbu kádru. Rosický veřejně připustil jednu konkrétní prioritu: příchod brankáře. Peter Vindahl se zranil 15. února po kontaktu s tyčí v zápase s Hradcem a na začátku dubna Priske přiznal, že návrat do konce sezony „nevypadá dobře.“ Pokud se rehabilitace protáhne do července, kvalifikaci Ligy mistrů musí Sparta krýt kombinací mladého Surovčíka a nové posily.
Kolem Kaana Kairinena se spekuluje o odchodu, ale fakta mluví jinak. Fin má čerstvě podepsanou víceletou smlouvu a Priske po posledním ligovém kole řekl, že s ním počítá i pro příští sezonu. Brankářský post je reálný problém, Kairinen zatím jen podmíněná hrozba.
Evropa jako zrcadlo i alibi
V Konferenční lize Sparta došla do osmifinále, kde ji rozstřílel AZ Alkmaar – celkové skóre 1:6. Jedenáct vstřelených a devět inkasovaných gólů v soutěži vypadá solidně, ale osmifinálový debakl ukázal přesně to, o čem Priske mluvil: v klíčových momentech tým ztratil intenzitu. Ve srovnání s předchozími ročníky – osmifinále Evropské ligy proti Liverpoolu v sezoně 2023/24, ligová fáze Ligy mistrů o rok později – jde o krok zpět v prestiži soutěže i ve způsobu vyřazení.
Podzimní výpadky v lize přitom nápadně kopírovaly souběh s evropským programem. Po remíze s Rakówem a v období čtvrtkových zápasů měla Sparta jedinou výhru ze sedmi soutěžních utkání. Priske to tehdy spojoval se ztrátou sebevědomí, ne s únavou. Jenže když se v březnu evropská zátěž odpojila, ligová forma se na čas vrátila – a znovu spadla až v nadstavbě.
Palivo, nebo prázdná nádrž?
Priske nešel do režimu totální destrukce. Vedle kritiky řekl, že Sparta oproti předchozímu ročníku udělala progres, a sezona bez titulu má být „palivo“ pro další rok. Místopředseda Čupr veřejně prohlásil, že klub není spokojený, protože nezískal trofej. Priske to přijal: „Bolí to všechny.“
Jenže v zimním rozhovoru pro Livesport Zprávy trenér odmítal, že řešením je nákup hráčů. Sázel na vnitřní růst – Mercado, Kuol, Mannsverk, Irving. Léto 2026 ukáže, jestli klub tentokrát sáhne hlouběji do peněženky, nebo znovu vsadí na rozvoj toho, co má. Veřejně se proti Priskovým slovům nikdo z hráčů neohradil. Ticho kabiny může znamenat souhlas. Může ale znamenat i to, že odpověď přijde až na hřišti.
