Patří k legendám světového sportu, oba mají na kontě řadu úspěchů. Jejich osudy jsou ale smutné. Jeden se líže z vážného zranění, druhý se škrábe ze dna.
Oba patří mezi legendy cyklistického sportu. Oba se stali hrdiny Velké Británie díky olympijským úspěchům. Jejich další životní pouť je ale zcela rozlišná. Zatímco Chris Froome stále brázdí silnice, i když ho už těžké pády málem připravili o život, Bradley Wiggins to vzal za opačný konec. Po konci kariéry, tedy před devíti lety, ho ovládli démoni. Vzal si do hlavy, že nenávidí cyklistiku a šlo to s ním z kopce.
Froome je rád, že žije
Pokud by v roce 2019 při tréninku nenarazil ve vysoké rychlosti do zdi, jeho nadvláda v Tour de France by trvala ještě několik let. Froome byl ale podle redakce SportyŽivě rád, že pád na kole vůbec přežil. Čtyřnásobný celkový vítěz tohoto závodu se chtěl údajně vysmrkat a sundal si ruce z řídítek v šedesátikilometrové rychlosti. Výsledek? Měsíc strávil v nemocnici. Měl zlomenou stehenní kost, loket, žebra a krční obratel.
Do stejné formy už se nikdy nedostal. Dlouhou dobu mu dle informací The Daily Mail vůbec trvalo, aby byl schopný oběma nohama dávat do pedálů stejnou intenzitu. Do závodního pole se ale dokázal vrátit. Od roku 2021 je jezdcem stáje Israel-Premier Tech. Bohužel na konci srpna měl Froome další vážný karambol, který by mohl jeho kariéru definitivně zastavit. Tentokrát si odnesl pět zlomených žeber, natržení osrdečníku, frakturu bederního obratle a pneumotorax. Čtyřicetiletý cyklista je už z nemocnice zpátky.
Vysávali jeho konto
To Wiggins má jiné starosti. Dává dohromady své tělo a mysl poté, co se mu po kariéře doslova zhroutil svět. Sám tomu přispěl. Nezměrně pil, bral návykové látky a obklopil se špatnými lidmi, kteří vysávali jeho bankovní konto. Dopadlo to tak, že skončil na nule. Ocitl se na ulici. V nedávném rozhovoru pro anglický The Telegraph přiznal, že za všechno může jeho dětství. Vyrůstal bez otce, který odešel od rodiny.
Ujal se ho trenér Stan Knight, který ho ale zneužíval. Pozdější pětinásobný olympijský šampion ale nebyl sám. Dělo se to i ostatním dětem. To prý celý problém nějakým způsobem normalizovalo. Když se stal Wiggins úspěšným v cyklistice, byl z něho sir Wigg. Jakási postava, na kterou si hrál. Bylo to vlastně jen proto, aby skryl své vnitřní utrpění. Ze dna už se snad odrazil. Jeho současný život obnášejí spíš různá vystoupení na veřejnosti, působí v podcastech a také píše další knihu o svém životě, která by měla vyjít letos v říjnu.