Pětinásobný šampion skončil jako bezdomovec. Aby měl na jídlo, prodal všechny medaile

Chodí po městě a žebrá od lidí peníze na jídlo. Tak vypadá nyní běžný den pětinásobného mistra Evropy a dvojnásobného držitele bronzové medaile z mistrovství světa v kulturistice Adama Cibuľy. Zlom prý přišel, když se rozvedl. „Po rozvodu mě manželka vyhodila na ulici a od té doby jsem bez domova. Nemůžu sportovat, nemám na jídlo a nikdo mě nechce zaměstnat, protože mi brzy bude šedesát. Je to těžké,“ prozradil Cibuľa pro web The Slovak Spectator a Nový čas.

Cibuľa chce další šanci

Adam Cibuľa, který je známý i mimo svět kulturistiky, žádá o další šanci. Tvrdí, že pokud by mu pomohli najít bydlení a stabilní zaměstnání, znovu by závodil. Přestože strávil roky na ulici, pokusil by se prý získat další titul mistra Evropy. „Jsem pořád silný a byl bych ještě silnější, kdybych nežil na ulici. Nemám kam jít. I když bych moc rád trénoval a závodil, nemám na to prostředky,“ postěžoval si Cibuľa.

„Síla mi však nechybí. Přestože mi brzy bude šedesát a jsem už léta na ulici, jsem stále v dobré kondici. Určitě bych se dokázal postavit na vlastní nohy, jen potřebuji pomoc. Sám to nezvládnu,“ tvrdí bývalý kulturista Cibuľa, který má za sebou i pár průšvihů. Třeba tříletý distanc za odmítnutí dopingového testu. Kvůli problémům s alkoholem a dluhy několikrát přišel o byt. Neváhal proto bydlet ani v romské osadě v Klenovci. V chatrči, kterou sám postavil, strávil pět let.

Byl aktivní i v politice

A to i se svojí početnou osmičlennou rodinou. Obydlí prý Cibuľa postavil ze dřeva a hlíny. Všichni se museli vejít do místnosti, která měla šestnáct metrů čtverečních. Není tedy divu, že to s ním manželka nevydržela. Už prý nemá ani jednu z medailí. Všechny je prodal, aby měl alespoň na jídlo. Nyní je zcela závislý na různých dávkách a charitě a z mizérie se mu nedaří vybřednout. Možná trochu spoléhá na to, že je na Slovensku celkem známou osobou.

Angažoval se totiž také v politice. Býval členem strany Hnutia za demokraciu a dokázal se dokonce umístit na čtvrtém místě ankety o slovenského sportovce roku. Lidé na ulici ho prý tak stále poznávají. „No jasně, vždycky se mě zeptají, jak se mám a dají pár drobných. Někteří se se mnou chtějí vyfotit, tak musím napnout svaly,“ říká Cibuľa, pro kterého je nejhorší přečkat nejchladnější období v roce. „V zimě je to nejhorší. Snažíte se najít aspoň trochu tepla, ale ne vždy se to podaří. Když je ale člověk unavený, vyspí se i na betonu,“ dodává.