Po pádu na záda se českému hokejovému reprezentantovi poranila mícha. Účastník olympijských her Jan Alinč je od té doby upoután na invalidní vozík.
Alinč: Doktor mi doporučil operaci
Ovšem toho se bál. „Tomáš mi sice říkal, že už je to v dnešní době běžná operace, že nemusím mít obavy. Ale nešel jsem na ni,“ prozradil. „Chodil jsem k Vláďovi Brejchovi, skvělému fyzioterapeutovi, který mi to srovnal. Mohl jsem dál sportovat. Kromě hokeje v Letňanech jsem si ještě chodil dvakrát týdně zahrát inline hokej v Litvínově. Před tím osudným dnem jsem tam byl milionkrát, zažil jsem i spoustu podobných pádů. Nikdy se nic nestalo,“ vzpomínal hráč, který byl v roce 1992 dokonce draftován do NHL.
Přestal cítit nohy
„Jenže jak jsem měl to zranění už načaté, skončilo to tak hrozně,“ dodal Alinč, který celou situaci popsal. „Vjel jsem jednomu klukovi za bránou na kolečko, vyhodilo mi to nohy nahoru a spadnul jsem klasicky na záda. Banální pád, nic mimořádného. Ale asi se projevilo, že už jsem s tím něco měl, takže po dopadu jsem najednou přestal cítit nohy. Spoluhráči se ke mně sjeli. Když zjistili, co se děje, nehýbali se mnou, zavolali záchranku, která poslala vrtulník,“ zavzpomínal hokejista, který v extralize odehrál 590 zápasů a nasbíral 440 bodů.
Později si prošel snad všemi vedlejšími účinky, které takové zranění přináší. Dostal i plicní embolii, kterou mu odhalili na poslední chvíli. „Kdybych sednul do auta a odjel, už by se nejspíš nedalo nic dělat. Bylo by pozdě. Taky bylo štěstí, že jsem byl zrovna v nemocnici. To byl nejvážnější vedlejší účinek, který mě ohrozil na životě. Ale byly i další věci, které radši ani nebudu popisovat,“ dodal dvaapadesátiletý Alinč.