Mohl to být krásný životní příběh, ale happy end se nekonal. Olympijský šampion Václav Kozák přičichl k ohnivé vodě. Nakonec odepsal i svou rodinu.
Ve sportu byl na samém vrcholu, ovšem po kariéře spadl v soukromém životě na úplné dno. Příběh elitního skifaře měl prostě smutný konec. Václav Kozák se narodil 14. dubna 1937 ve Vrbně nad Lesy na Lounsku. Zpočátku se mu dle serveru Lidovky líbila cyklistika. Ovšem na učňáku v Roudnici přičuchl k veslování, kterému naprosto propadl. Jeho talent pro vodácké sporty nezůstal dlouho opomíjen.
Kozák dominoval na dvojskifu
Pod svá křídla si ho tehdy vzal roudnický trenér František Vrba a posadil ho do skifu. Ve dvaceti letech vyhrál Kozák poprvé mistrovství republiky a následně posbíral dalších čtrnáct domácích titulů. Nejcennější kov ale přivezl z olympiády v Římě v roce 1960. Zlato vybojoval společně s Pavlem Schmidtem na dvojskifu. O sedm let starší parťák ho hodně ovlivnil a dal mu také pořádně tvrdou školu.
Aby také ne. Podle rešerše redakce SportyŽivě nebyla jeho životní cesta vůbec lehká. Jako židovský kluk Schmidt půl roku před koncem druhé světové války v Bratislavě jen těsně unikl transportu smrti a poté žil údajně několik měsíců v králíkárně u své tety. Podobně nekompromisní jako jeho parťák byl Kozák poté, co se stal šéftrenérem veslařů v Dukle, kde vydržel dvacet let.
Přišel očekávaný rozvod
V roce 1984 mu jeho medaile vynesly titul tuzemského Veslaře století. Po revoluci byl z pozice šéftrenéra Dukly převelen na trenéra mládeže, a to už bylo v době, kdy začal mít problémy s pitím. A to se postupem času stále více zhoršovalo. Začaly velké problémy v rodině. V roce 1994 přetekla životní partnerce Bohunce a dvěma dětem trpělivost a přišel logicky rozvod. A následně definitivní krach.
S Kozáka se stal dle rešerše redakce SportyŽivě povaleč. Chvíli sekal dobrotu, ale moc dlouho mu to nikdy nevydrželo. Spával v podkroví paneláků nebo s dalšími bezdomovci jezdil tramvají po Praze. A to hlavně v době, kdy byla venku zima. Svého chování si byl dobře vědomý, ale nic s tím nehodlal dělat. Necítil se ani provinile vůči své rodině. Nikdo vlastně pořádně nevěděl, proč se tak chová. Zřejmě nedokázal překousnout to, že už není opěvovaný olympijský vítěz a úspěšný trenér. Zemřel v šestašedesáti letech v ústavu v Terezíně, kde trávil poslední roky.
Věděli jste o příběhu Václava Kozáka? Napište nám do komentářů
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6844
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 3308
