Trump chce škodit Kanadě přes hokejky. Ta ale do profesionálního hokeje nic nedodává

Když americký prezident oznámil nový balík cel podle Section 338, komunikační materiály Bílého domu výslovně zmínily hokejky vedle vína a cementu. Položka s celním kódem HTS 9506.99.25 se skutečně objevuje v annexu k prezidentské proklamaci, účinnost je stanovena na 19. srpna 2026 od půlnoci východního času. Právně je všechno v pořádku. Ekonomicky je to jiný příběh. Kanadská výroba hokejek se za poslední dvě dekády smrskla na jedinou velkou továrnu, která produkuje dřevěné hole pro mládežnický a rekreační hokej. Profesionálové v NHL hrají s ultralehkými kompozity vyráběnými v Mexiku nebo Asii. Clo na „kanadské hokejky“ tak míří na symbol, ne na dodavatelský řetězec.

Poslední továrna v zemi hokeje

Podle agentury Reuters v Kanadě zbyla jediná velká fabrika na hokejky, Roustan Hockey. Firma se sama označuje za „výrobce hokejek číslo jedna v Kanadě“, což zní impozantně, dokud si člověk neuvědomí, že je zároveň výrobcem posledním. Ročně vyrobí zhruba 400 tisíc holí, z toho asi 100 tisíc putuje do Spojených států.

Háček je v tom, co přesně Roustan vyrábí. Na svém webu nabízí dřevěné, ABS a propagační hole určené pro grassroots hokej, školní programy a rekreační hráče. Žádné jednodílné karbonové tyče za tisíce korun, se kterými bruslí hvězdy NHL. Firemní příběh na stránce „Our Story“ to říká bez obalu: konkurence přesunula výrobu do Asie a Mexika, Roustan zůstal jako poslední.

Kde se rodí hole pro NHL

Reportáž přímo z výrobní linky přinesla loni v lednu NHL.com: značka Warrior vyrábí hole pro hráče NHL v Tijuaně v Mexiku. Továrna zásobovala i turnaj 4 Nations Face-Off. Mexiko, ne Ontario.

U dalších velkých značek (Bauer, CCM, True) veřejně dostupné zdroje mluví obecně o zámořské výrobě, tedy mimo Kanadu. Přesné adresy továren firmy nezveřejňují, ale žádná z nich se neprezentuje jako kanadský výrobce. Trend přitom není nový. Už v roce 2019 NHL dokumentovala, že i brankáři, poslední bašta dřevěných holí, přecházejí na kompozity. Dřevo z profesionálního hokeje mizí roky, ne měsíce.

Zajímavý střípek nabízí česká stopa. Firma SNIPR Sports vyrábí v Česku ručně skládané karbonové hole řady ODIN a distribuuje je do Severní Ameriky. Jde o nišový produkt, ne o hlavní kanál pro NHL, ale ukazuje, jak daleko od Kanady se dnes kompozitové hole rodí.

O čem ten spor vlastně je

Oficiální zdůvodnění Bílého domu nestojí na hokejkách. Informační přehled mluví o diskriminaci amerických automobilů, bariérách pro americký alkohol a kanadských mléčných kvótách. Velvyslanec a obchodní zmocněnec Jamieson Greer v prohlášení USTR uvedl, že opatření míří na téměř 20 miliard dolarů kanadského dovozu. Agentura AP s odkazem na analýzu BMO odhaduje, že balík zasáhne zhruba 28 miliard kanadských dolarů ročního exportu do USA, tedy asi pět procent celkového kanadského vývozu za oceán. Hodnotově dominují chemikálie, plasty, elektronika a průmyslové vybavení.

Hokejky jsou v tomto kontextu jedním řádkem v rozsáhlém annexu. Ale řádkem, který se perfektně hodí do titulku, a právě o to podle nás jde. U Kanady neexistuje kulturně čitelnější exportní položka. Trumpova administrativa nemusela hokejky vyčleňovat zvlášť; stačilo je nechat v seznamu a zmínit je v komunikaci. Mediální efekt se dostavil okamžitě.

Podstatný je ještě jeden detail: Bílý dům výslovně uvádí, že nové padesátiprocentní clo platí i na zboží jinak kryté dohodou USMCA. To znamená, že severoamerická obchodní dohoda, kterou Trump sám v prvním funkčním období vyjednal, přestává u těchto položek chránit kanadské exportéry.

Co na to Ottawa

Kanadský premiér Mark Carney vydal 20. července prohlášení, v němž oznámil připravenost „přijmout jakákoli nezbytná opatření“ a zintenzivnit jednání. O den později AP citovala Carneyho slova o dohodě s Trumpem „prohloubit a urychlit vyjednávání v příštích týdnech“. Žádný konkrétní odvetný celní seznam, žádná výjimka, žádný odklad. Zatím jen diplomatická rétorika a otevřené dveře.

Pro Roustan Hockey a jeho sto tisíc holí ročně mířících do USA je padesátiprocentní clo reálný problém. Pro profesionální hokej jako takový je to ale spíš kuriozita: hole, se kterými se hraje Stanley Cup, se vyrábějí jinde a žádné kanadské clo je nezdraží.

Symbolika jako zbraň

Trumpova celní politika není špatně připravená; právní konstrukce má detailní proklamace, annexy i HTS kódy. Je ale komunikačně kalibrovaná. Hokejky v seznamu plní stejnou funkci jako zmínka o víně nebo cementu: dávají abstraktnímu obchodnímu sporu konkrétní tvář, které rozumí každý Kanaďan i Američan sledující NHL.

Sto tisíc dřevěných holí ročně za pár milionů dolarů nezmění obchodní bilanci dvou největších obchodních partnerů světa. Změní ale tón debaty. A přesně to byl nejspíš záměr.