Sto tisíc měsíčně na Lele nestačí, říká Vémola. Půlku prý spolknou náklady Mercedesu G

Číslo, které zní jako královské výživné, se při bližším pohledu rozpadá na dvě samostatné položky. Padesát tisíc korun měsíčně posílá Vémola na účet určený třem společným dětem. Dalších zhruba padesát tisíc podle jeho slov spolkne leasing, pojistka a provoz Mercedesu třídy G, auta, na kterém Lela Vémolová podle jeho verze trvala. Nejde tedy o sto tisíc čistého výživného, ale o součet zákonné povinnosti a dobrovolně převzatého luxusu, který po rozchodu zůstal na jeho bedrech. A právě tahle hranice mezi potřebami dětí a životním standardem bývalé partnerky je to, co Vémola v podcastu otevřeně řeší.

Dvě položky, jeden součet

V červencové epizodě OSSCASTu, kde MMA zápasník mluvil sám za sebe, popsal finanční dohodu s Lelou poměrně konkrétně. Padesát tisíc korun měsíčně jde přímo na tři děti, dcery ve věku kolem šesti a čtyř let a syna, kterému je zhruba rok. Druhá polovina, tedy dalších přibližně padesát tisíc, kryje měsíční náklady na Mercedes G, jehož pořizovací cenu Vémola odhadl na čtyři miliony korun.

Přesnou verzi vozu nezveřejnil. Oficiální český web Mercedes-Benz aktuálně nabízí třídu G ve variantách G 450 d a G 500, obě spadají do segmentu, kde se leasing, havarijní pojištění a provozní náklady snadno vyšplhají ke zmíněné částce.

Formulace „na Lele nestačí“ přitom není přímý Lelin výrok. Z dohledaných citací vyplývá, že jde o Vémolovu interpretaci situace: nabízel prý levnější auto a vyšší hotovost na děti, Lela ale podle něj odmítla. Sama k tomu pro Blesk uvedla, že Mercedes G je bezpečné auto a děti jsou na něj zvyklé.

Co na to české právo

Padesát tisíc korun měsíčně na tři malé děti zní jako nadstandard, a v absolutních číslech to nadstandard je. Jenže české právo neporovnává výživné s průměrnou rodinou. Občanský zákoník v § 913 a § 915 říká jasně: rozhodné jsou potřeby dítěte, schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče. A klíčový princip zní tak, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

Orientační tabulka Ministerstva spravedlnosti doporučuje pro děti v tomto věkovém rozpětí dohromady zhruba 35–47 % čistého příjmu povinného rodiče. Pokud by Vémolových padesát tisíc spadalo do tohoto pásma, implikovalo by to čistý měsíční příjem mezi 106 a 143 tisíci korunami. U zápasníka jeho kalibru, s příjmy z galavečerů, od sponzorů a z mediálních aktivit, to není nereálné číslo. Soud by ale dál korigoval podle rozsahu osobní péče, celkového majetku a konkrétních potřeb každého dítěte.

Důležitý detail: u dostatečně majetného rodiče může soud považovat za odůvodněnou potřebu dítěte i tvorbu úspor. Nejde tedy jen o pleny a kroužky, ale i o dlouhodobé finanční zajištění.

Dohoda bez razítka soudu

Vémola mluví o dohodě „jako dva dospělí lidé“. Zda existuje v písemné podobě, veřejně neřekl. A právě tady je praktický háček.

Ministerstvo spravedlnosti výslovně uvádí, že dohodu o výživném lze uzavřít i neformálně, ústně, přes zprávy, jakkoliv. Písemná forma je ale doporučená. Důvod je prostý: bez vykonatelného soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody nelze v případě neplnění jít rovnou na exekuci. Samotná ústní dohoda je právně platná, ale prakticky těžko vymahatelná.

Pokud by jedna ze stran přestala plnit, zbývá standardní cesta, podat návrh k soudu na určení výživného. A tady vstupuje do hry ještě jeden faktor: Vémolovo veřejné vyčíslení v podcastu. Občanský soudní řád připouští jako důkaz všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Podcast sám o sobě soud neřídí, ale jako jeden z podkladů o dosavadním plnění a majetkových poměrech posloužit může.

Proč to Vémola řekl nahlas

Přímý motiv v dohledaných citacích nezdůvodňuje. Kontext ale leccos napoví. Už v dubnu 2026, když oba potvrdili rozchod na Instagramu, Lela žádala o soukromí a zmiňovala mediální spekulace. Tři měsíce ticha následoval podcast, kde Vémola otevřel téma peněz sám, na vlastních podmínkách.

Podle nás šlo o pokus převzít kontrolu nad narativem. Tón jeho výroků to potvrzuje, není útočný, spíš sebeospravedlňující. Lelu označuje za skvělou matku, přiznává, že jí dřív s péčí moc nepomáhal, a zdůrazňuje, že se dohodli jako dospělí. Nové je hlavně veřejné vyčíslení a akcent na Mercedes. Jako by chtěl říct: platím, platím hodně, ale podívejte se, kam ty peníze jdou.

Luxus, nebo potřeba

Celý spor se v jádru točí kolem jedné otázky, kde končí potřeby tří malých dětí a kde začíná životní standard, na který si člověk zvykl během vztahu s MMA zápasníkem. Vémola tu hranici kreslí u Mercedesu G. Lela ji vidí jinde.

České právo na to má vlastní odpověď: dítě má žít na úrovni svých rodičů. Čtyřmilionové SUV může být luxus i oprávněná potřeba, záleží na tom, kolik rodič vydělává a jaký život dětem dosud poskytoval. Dokud se obě strany drží dohody, je to jejich věc. Až ve chvíli, kdy se jedna strana obrátí na soud, začnou čísla z podcastu žít vlastním životem.