Lucie Šlégrová sdílela z Berlína zamilované snímky s manželem Jiřím. U památníku obětem holokaustu ji ale rozhodilo, jak se k místu chovají rodiče s dětmi.
Na fotkách se k sobě tisknou, usmívají se a působí uvolněně. Ona v civilním oblečení s rozpuštěnými vlasy, on po jejím boku. Bývalá Miss České republiky 2005 a moderátorka Lucie Šlégrová se s manželem Jiřím Šlégrem vydala na krátkou dovolenou do Berlína a sledující na Instagramu se mohli pokochat snímky dvojice, která po letech manželství pořád vypadá jako čerstvě zamilovaná. Pod romantickými záběry se ale objevila i mnohem vážnější poznámka. Šlégrová přiznala, že „často trpí“, když vidí, jak rodiče nechávají malé děti skákat po židovském památníku připomínajícím přibližně šest milionů zavražděných Židů. Nejde jen o povzdech známé tváře. Návštěvní řád památníku přesně takové chování zakazuje.
Pár, který si drží čas pro sebe
Hokejovou legendu netřeba dlouho představovat. Jiří Šlégr, rodák z Jihlavy, má olympijské zlato z Nagana 1998, titul mistra světa z roku 2005 a Stanleyův pohár, který v roce 2002 vybojoval s Detroitem. Patří tak do exkluzivního Triple Gold Clubu hráčů, kteří vyhráli všechny tři největší hokejové trofeje.
Lucie, rozená Králová, se s ním seznámila v roce 2010, o pět let později se vzali. Společně mají syna Rona narozeného v roce 2020, dohromady pak vychovávají čtyři děti z aktuálního i předchozích vztahů. V rozhovoru pro iDNES popsala Šlégrová jejich vztah jako kombinaci milenců, přátel, rodičů i manželů. Podle Super.cz se manželé snaží trávit spolu co nejvíc volného času. Berlín byl jedním z takových útěků z běžného provozu.
Šest milionů obětí a děti na betonu
Město v ní podle jejích slov vyvolává protichůdné emoce. Popsala ho jako místo plné historie a památek, které mají připomínat dobro a zlo. A právě tady se romantický výlet střetl s něčím, co ji zjevně zasáhlo.
Šlégrová místo jmenovitě neuvedla, popis ale odpovídá Památníku zavražděným Židům Evropy. Stojí v samém centru Berlína v ulici Cora-Berliner-Straße, pár kroků od Braniborské brány a Reichstagu. Správce ho označuje za ústřední německé místo připomínky holokaustu. Tvoří ho pole více než 2 700 betonových kvádrů různých výšek na ploše zhruba 19 000 metrů čtverečních, volně přístupné ve dne i v noci.
Architekt Peter Eisenman nechtěl klasický pomník se sochou a nápisem. Zvlněný terén a stély, které se směrem do středu zvedají nad hlavu, mají vyvolat pocit nejistoty, ztráty orientace a rozpadu zdánlivě racionálního řádu. Kdo jde mezi bloky dovnitř, má se cítit ztracený. Kdo po nich skáče, ten tu zkušenost obrací v pravý opak.
Památník slavnostně otevřeli 10. května 2005, tedy ve stejném roce, kdy Šlégrová získala korunku královny krásy a její budoucí manžel slavil titul mistra světa.
Co říká návštěvní řád
Šlégrová reagovala až na sociálních sítích; z dostupných zdrojů neplyne, že by návštěvníky napomínala přímo na místě. Její výtka ale míří přesně tam, kam míří i pravidla. Podle oficiálních stránek nadace Stiftung Denkmal se má stélovým polem procházet pěšky a pomalu. Výslovně zakázáno je:
- skákat ze stély na stélu,
- dělat hluk,
- provozovat sportovní aktivity,
- kouřit a pít alkohol,
- vodit psy, jezdit na kole a podobných zařízeních.
Informační leták správce jde ještě dál a uvádí, že na stély se nesmí ani lézt. Podzemní výstavu o pronásledování a vraždění evropských Židů správce doporučuje dětem až od 14 let. Rodiny s malými dětmi tu najdou praktické zázemí, betonové bloky ale prolézačkou nejsou.
Podle nás je to jádro celé věci. Abstraktní architektura bez nápisů a jmen láká k tomu, aby ji lidé vnímali jako zajímavou kulisu. Jenže každý kvádr stojí na místě, které Německo vyhradilo pro paměť milionů zavražděných.
Selfie, které obletěly svět
Spor o to, jak se u berlínského památníku chovat, nezačal u Šlégrové. V roce 2017 ho rozvířil izraelsko-německý satirik Shahak Shapira projektem YOLOCAUST. Posbíral selfie z památníku, které lidé sdíleli na Facebooku, Instagramu i seznamkách, tedy pózy, skoky a žonglování mezi stélami. Pak je spojil s archivními záběry z vyhlazovacích táborů. Ze skákajícího turisty se rázem stal člověk, který poskakuje po hromadách mrtvých těl.
Stránka měla za osm dní přes 2,5 milionu návštěv a dostala se ke všem dvanácti zobrazeným lidem. Většina se podle Shapiry omluvila a své snímky smazala.
Podobně to řeší i jiná pietní místa. Muzeum Auschwitz-Birkenau v Osvětimi žádá, aby se návštěvníci chovali s patřičnou vážností a oblékali se odpovídajícím způsobem. Jeho návštěvní pravidla zakazují projevy, které znevažují oběti nebo pamětní místo. Ostraha může porušovatele z areálu vykázat a muzeum si vyhrazuje právo ukončit spolupráci s průvodci, kteří památku obětí opakovaně poškozují.
Jak na Luciino vyjádření reagoval manžel nebo sledující, z dostupných zdrojů doložené není. Otázka, kterou otevřela, ale platí bez ohledu na ně.
Dvě fotografie z jednoho výletu tak vyprávějí dva různé příběhy. Na jedné se usmívá zamilovaný pár, kterému Berlín slouží jako krásné pozadí. Na té druhé, kterou nikdo nevyfotil, skáče dítě z kvádru na kvádr a rodiče se dívají jinam. Rozdíl mezi kulisou a místem paměti dnes musí návštěvníci znovu hledat.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 3035
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5098
