Kovová socha cyklisty čekala roky na definitivní adresu. Teď ji dostala, přímo u školy, kde Sagan studoval.
Když studenti strojnické střední školy v Kysuckém Novém Mestě dokončili stylizovanou kovovou sochu cyklisty připomínající Petera Sagana, asi nepočítali s tím, že jejich dílo stráví příštích sedm let v garážích Žilinského samosprávného kraje. Přesto se přesně to stalo. Socha o hmotnosti zhruba 700 kilogramů existovala, měla svého hrdinu i své město, jen neměla místo, kde by mohla stát. Až letos v červnu krajský a městský poslanec Róbert Kašša oznámil, že adresa je konečně jasná: Rosinská 6, Žilina. Areál Strednej športovej školy, kde Sagan strávil tři roky středoškolského studia.
Proč zrovna škola na Rosinské
Spojení sochy se školou není náhodné ani úřednicky pohodlné. Sagan na Rosinské skutečně studoval a škola se k němu dodnes hlásí jako k jednomu ze svých nejvýznamnějších absolventů. Reportáž deníku Hospodárske noviny z doby jeho největších úspěchů mapovala právě tato místa: základní školu na Jarné, sportovní gymnázium na Rosinské, silnice kolem Žiliny, kde jako teenager najížděl první kilometry.
Kašša ve svém facebookovém příspěvku, který jako první zachytil regionální server SP21, popsal záměr šířeji: socha nemá stát osamoceně na trávníku. Plán počítá s odpočinkovou zónou před školou a do budoucna i s venkovní „síní slávy absolventů“, jakýmsi otevřeným prostorem, který by připomínal i další sportovce, kteří školou prošli. Sagan by byl první. A nejviditelnější.
Sedm let bez adresy
Příběh zdržení je překvapivě banální. Žádný finanční krach, žádná petiční vlna, žádný spor s veřejností. Podle Kaššových slov se vedení kraje prostě roky nedokázalo rozhodnout, kam sochu umístit. Dílo mezitím leželo v garážích.
Je to zvláštní kontrast. Žilina, krajské město na severozápadě Slovenska, si svého nejslavnějšího cyklistu jinak připomíná s chutí:
- V SP resortu funguje Síň slávy Petra Sagana o rozloze 300 metrů čtverečních, plná trofejí, dresů a kol.
- Město v roce 2024 řešilo pojmenování nové ulice po Saganovi. Přímo „Saganova ulica“ legislativně neprošla (slovenská názvoslovná pravidla vyžadují jiný formát), a tak vznikla „Ulica majstra sveta“.
- Při Saganových návratech z Tour de France ho na žilinském náměstí vítaly tisíce lidí.
Socha tedy nebyla projevem lhostejnosti. Spíš symptomem toho, že město a kraj dlouhodobě hledaly formu, jak Saganův odkaz ukotvit ve veřejném prostoru, a u každého konkrétního kroku váhaly.
Studentská práce, ne akademická zakázka
Za pozornost stojí i to, čím socha vlastně je. Nejde o klasický bronzový pomník od akademického sochaře, jaký má třeba Emil Zátopek ve Zlíně: tam město v roce 2014 odhalilo bronzovou figuru od Radima Hankeho přímo na Stadionu mládeže, kde Zátopek začínal s atletikou. Kopřivnice, Zátopkovo rodné město, zase financovala svou sochu veřejnou sbírkou s rozpočtem kolem 1,5 milionu korun.
Saganova socha vznikla jako studentský projekt na strojnické střední škole. Přesný rozpočet ani zdroj financování veřejně doložený není. Je to jiný model, regionálnější, skromnější, ale v jistém smyslu autentičtější. Sportovní legenda uctěná prací dalších studentů, umístěná u školy, kde sama studovala. Žádný monumentální podstavec na hlavním náměstí, ale místo s osobním příběhem.
Co zatím chybí
Přesné datum slavnostního odhalení zatím nebylo oznámeno. Není známo ani to, zda se ceremonie zúčastní sám Sagan; v dostupných zdrojích k tomu chybí jakékoli vyjádření jeho i jeho rodiny. V Česku, kde Sagan letos působí jako ambasador závodu L’Etape Czech Republic, podobnou stálou poctu nemá. Žilinská socha tak zůstává výhradně slovenskou, přesněji řečeno výhradně žilinskou záležitostí.
Místo, které dává smysl
Kdyby socha skončila na náměstí nebo v parku, byla by to pěkná dekorace. U školy na Rosinské je to něco jiného: připomínka, že trojnásobný mistr světa nebyl vždycky trojnásobný mistr světa. Byl taky kluk, který chodil po těch chodbách. A právě tahle vazba dělá z celého sedmiletého čekání paradoxně dobrý konec: socha nakonec dostala jedinou adresu, která opravdu sedí.
