Poplach v českém sportu. Podpora klesá, většina klubů nemá peníze na provoz

Čísla zveřejněná 22. června z průzkumu České unie sportu mezi 2 331 spolky potvrzují to, co funkcionáři malých oddílů i velkých městských klubů popisují už měsíce: finanční situace se po dočasném zlepšení kolem roku 2021 vrátila do červených čísel. Inflace, dražší energie, rostoucí nájmy sportovišť a stagnující dotace vytvořily směs, která ohrožuje každodenní fungování tisíců organizací pracujících s dětmi a mládeží. Předseda ČUS Jan Boháč to shrnul jednou větou: problémy mají malé vesnické oddíly stejně jako velké víceodvětvové organizace ve městech.

Co průzkum skutečně říká

Jarní šetření ČUS, do kterého se zapojilo 2 331 sportovních spolků a jehož sběr skončil 31. května 2026, přineslo tři klíčová zjištění:

• Více než polovina klubů nemá dostatek financí na běžnou sportovní činnost.
• 80 % klubů si nemůže dovolit kvalifikovaného trenéra pro práci s dětmi.
• Problémy se vracejí po období, kdy se situace prokazatelně zlepšila.

Poslední bod je zásadní. Když ČUS v roce 2021 zveřejnila obdobný průzkum, výsledky ukazovaly pozitivní posun: přímá podpora přes program Můj klub fungovala, existoval samostatný program Provoz a údržba s alokací 400 milionů korun a kluby poprvé za léta hlásily úlevu. Jenže ten efekt se neudržel.

Krádež století v přímém přenosu. Satoranský se na demonstraci opřel do voličů ANO, SPD a Motoristů

VIPživot.cz

2 h

Proč se zlepšení neudrželo

Odpověď má dvě části. První je inflace. Od roku 2021 narostly ceny energií, mezd, sportovního vybavení i nájmů hal a hřišť. Druhá část je systémová: samostatná podpora provozu a údržby sportovišť podle ČUS zmizela a provozní náklady se přesunuly zpět do programu Můj klub, kde na ně zbývá méně prostoru.

Program Můj klub 2026 byl vyhlášen s alokací 1,702 miliardy korun. Národní sportovní agentura následně v květnu uvedla, že celková letošní podpora může dosáhnout 1,867 miliardy korun a pokrýt až 6 929 žádostí. Nominálně tedy částka roste. Reálně, po přepočtu na to, co si za ni klub skutečně koupí, podle Boháče klesá.

A právě tady je jádro sporu. Nejde o to, že by stát přestal sport financovat. Jde o to, že podpora nebyla indexována k nákladům, které kluby skutečně mají. Když slovo „provoz“ rozložíte na jednotlivé položky (nájem haly, elektřina, pojištění, doprava dětí na zápasy, odměna trenéra, údržba zázemí), pochopíte, proč 1,7 miliardy nestačí tam, kde před pěti lety stačily.

Trenéři: nejviditelnější oběť

Číslo o 80 % klubů bez peněz na kvalifikované trenéry není abstrakce. Podle starších dat ČUS má jen 19 % klubů alespoň jednoho člověka, pro kterého je příprava dětí hlavní pracovní činností. Zbytek stojí na dobrovolnících, rodičích, bývalých sportovcích, nadšencích bez trenérské licence.

To neznamená, že tito lidé odvádějí špatnou práci. Znamená to, že systém mládežnického sportu v zemi s milionem evidovaných sportovců v rámci ČUS stojí na provizorním základě. Když dobrovolník odejde, nemá ho kdo nahradit. Když klub sežene kvalifikovaného trenéra, nemá z čeho ho zaplatit. A když ani jedno nefunguje, děti odcházejí.

Rodiče to už cítí

Tlak se přesouvá na rodiny. Podle předchozího průzkumu ČUS zvýšilo 80 % klubů v posledních dvou letech členské příspěvky, nejčastěji o 11 až 30 procent. Ani to ale nestačilo na pokrytí činnosti, provozu zařízení a trenérů. Rodiče tak platí víc a zároveň častěji suplují role, které by měl zastávat placený odborník: vedou tréninky, organizují turnaje, řídí administrativu spolku.

ČUS sdružuje 7 421 klubů a jednot s více než milionem evidovaných osob a spravuje přes 6 800 sportovních zařízení. Nejde tedy o problém několika desítek oddílů na periferii. Jde o páteř organizovaného sportu v Česku.

Co bude dál

ČUS požaduje navýšení programu Můj klub na 2,5 miliardy korun a obnovení samostatné provozní podpory sportovišť. Výkonný výbor unie na jednání 16. června kritizoval nepředvídatelnost financování a chybějící či snížené další dotační programy. Stát má schválený Akční plán podpory sportu na rok 2026, ale konkrétní reakci na červnový průzkum zatím nezveřejnil.

Rok 2021 přitom ukázal, že cílená přímá podpora klubů funguje; stačilo ji udržet a přizpůsobit rostoucím nákladům. Nestalo se. A výsledek teď leží v číslech, která mluví jasně: každý druhý klub nemá na činnost, čtyři z pěti nemají na trenéra a rodiče doplácejí rozdíl z vlastní kapsy.