Český svaz cyklistiky po více než šedesáti letech změnil design reprezentačního dresu. Sám tím přiznal, že starý vizuál přestal fungovat.
Trikolóra vedená od pasu ke krku, široké barevné pruhy přes celý trup, celkový dojem, který na závodní trati vyčníval, ale ne způsobem, jakým si reprezentace přeje. Když se na podzim 2025 české dresy objevily na světových akcích, fanouškovská debata se rozhořela naplno. Část diskutujících mluvila o nevkusu, jiní šli dál a označovali design za ponižující pro závodníky, kteří ho museli oblékat. Svaz reagoval způsobem, který řekl víc než jakékoli tiskové prohlášení: v lednu 2026 představil kompletně přepracovanou podobu dresu.
Šedesát let jednoho vzoru
Český reprezentační dres nebyl výsledkem náhlého rozhodnutí jednoho člověka. Vycházel z tradice sahající hluboko do minulého století: trikolóra v barvách státní vlajky, výrazné horizontální pruhy, silná vizuální identita. Jenže to, co v šedesátých letech působilo svěže a v pelotonu okamžitě rozpoznatelně, začalo v éře minimalistických národních dresů vypadat těžkopádně.
Problém nebyl v samotných barvách. Byl v proporcích. Pruhy zabíraly příliš velkou plochu trupu, dres působil přehuštěně a rušivě. Zatímco řada reprezentací přešla na čistší, graficky úspornější řešení, Česko zůstávalo u vzoru, který se prakticky neměnil.
Kdo za dres může
Odpovědnost za podobu reprezentačního oblečení neleží na závodníkách. Podle Statutu člena státní reprezentace ČSC je jezdec povinen nosit dres odpovídající aktuálnímu designu schválenému svazem a komisí příslušné disciplíny. Bez souhlasu ČSC do něj nesmí zasahovat. Musí navíc chránit dobré jméno svazu a jeho partnerů.
Rozpočtově celou věc zastřešuje prezidium. V únoru 2025 schválilo rozdělení rozpočtu na reprezentační a mistrovské dresy v rámci smlouvy mezi společností Cyklo-marketing a výrobcem Kalas Sportswear. Dresy tedy nejsou jen estetická záležitost, jsou manažerskou a finanční položkou, kterou podepisuje vedení svazu. A právě vedení svazu neslo zodpovědnost za to, jak Česko na mezinárodních tratích vypadalo.
Pikantní detail: závodníci startující na akcích UCI mimo přímé zajištění reprezentace si podle svazového statutu pořizují národní dres od Kalasu na vlastní náklady. Platili tedy za design, do kterého neměli co mluvit.
Kritika bez jména, změna bez omluvy
Formulace „nevkusné a ponižující“ kolovala především ve fanouškovských diskuzích a na sociálních sítích. Konkrétní expert ani prominentní závodník se pod ni v otevřených zdrojích veřejně nepodepsal. Naopak, když iDNES.cz v lednu 2026 spustil anketu k novému designu, 75 % čtenářů hlasovalo proti změně. Část publika tedy starý dres bránila právě kvůli jeho rozpoznatelnosti v pelotonu.
Svaz se ke kritice nikdy přímo nevyjádřil. Prezident David Průša při představení nové verze mluvil o „reflexi aktuální doby, moderních trendů a vývoje sportovního oblečení“. Oficiální materiály zdůrazňovaly vyváženější, jednodušší a jednotnější vzhled. Žádná omluva, žádné přiznání chyby, ale každé z těchto slov nepřímo popisovalo, co na starém dresu nefungovalo.
Co říkají sami závodníci
Mathias Vacek, jeden z nejviditelnějších českých profesionálů současnosti, nový design okomentoval smířlivě. Změna po delší době byla podle něj dobrý nápad a nový dres mu připadá modernější. Otevřeně negativní výrok aktivního reprezentanta ke staré verzi se v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Jezdci buď mlčeli, nebo volili diplomatický tón, což při povinnosti chránit dobré jméno svazu není překvapivé.
Premiéra v Hulstu
Nový dres nebyl jen vizualizací pro tiskovou konferenci. Svaz ho nasadil okamžitě od sezony 2026 a premiéru naplánoval na mistrovství světa v cyklokrosu v nizozemském Hulstu na konci ledna. Rychlost nasazení ukazuje, že redesign nebyl impulzivní reakcí na pár rozzlobených komentářů, ale připravovaným krokem.
Šedesát let stejného vzoru a pak změna během jedné sezony. To je samo o sobě silnější argument než cokoli, co kdy zaznělo v diskuzích pod články.
