Neznámí pachatelé v noci vypáčili hangár v rakouském Mauterndorfu, natankovali vrtulník Robinson R44 a odletěli s ním až nad Chorvatsko.
Bylo krátce před druhou hodinou ranní z neděle 27. na pondělí 28. září, když člen místního aeroklubu uslyšel nad letištěm v Mauterndorfu startující rotor. V tu dobu tam nikdo létat neměl. Zkusil se dovolat pilotovi, který stroj obvykle řídí, a pak šel k hangáru. Zadní dveře byly vypáčené a tmavě modrý Robinson R44 s registrací OE-XHK, se žlutými prvky a výrazným nápisem Breitling, byl pryč. Krátce nato zazvonil telefon Thomasi Morgensternovi, trojnásobnému olympijskému vítězi ve skocích na lyžích, jehož firma s vrtulníkem létá. „Myslel jsem, že je to špatný vtip a že se za chvíli objeví štáb se skrytou kamerou,“ popsal později pro rozhlasovou stanici Ö3. Žádný štáb nepřišel. Místo něj přijeli kriminalisté.
Hangár, vozík a 365 litrů paliva
Podle salcburské policie, z jejíchž informací vychází ORF Salzburg, postupovali pachatelé s nápadnou systematičností. Do hangáru se dostali zadními dveřmi, vrtulník vytáhli ven na manipulačním vozíku a vozík pak vrátili zpátky na místo. Následovala zastávka u letištní čerpací stanice, kde vypáčili dveře a natankovali.
Natankovali přitom zvláštní množství. Z čerpací stanice zmizelo 365 litrů paliva, přestože nádrž R44 pojme zhruba 170 až 176 litrů. Zbytek si pachatelé podle všeho odvezli s sebou jako rezervu na delší cestu. Letecký magazín Aerokurier uvádí, že škodu na ukradeném palivu a rozbitých dveřích čerpací stanice nese i místní letištní spolek.
Kolem 1:50 stroj odstartoval. Vyšetřování převzal Zemský kriminální úřad Salcburk, který na místě zajistil otisky prstů a stopy DNA. Do pátrání se zapojily řízení letového provozu Austro Control i rakouská armáda. Kamerový systém na letišti podle ORF nebyl, takže záběry pachatelů vyšetřovatelé k dispozici nemají.
Transpondér zhasl, radar ne
Pachatelé dobře věděli, jak se letadla sledují. Vypnuli transpondér, tedy palubní odpovídač, který běžně posílá řízení letového provozu údaje o poloze a výšce stroje. Odstranili také lokalizační systém a nouzový vysílač, který by se jinak spustil například po tvrdém přistání.
Úplně neviditelní ale nebyli. Běžné sledování letového provozu sice stojí právě na odpovědích transpondéru, jenže existuje i primární radar. Ten vysílá vlastní signál a zachytí jeho odraz od jakéhokoli objektu ve vzduchu, ať stroj spolupracuje, nebo ne. Organizace EUROCONTROL ho popisuje právě jako nástroj pro nezávislou detekci takzvaných nespolupracujících cílů. Vrtulník tak podle dostupných informací zachytily vojenské radary.
Díky nim je známá alespoň hrubá trasa. Z Mauterndorfu stroj zamířil na jih, krátce po druhé hodině opustil rakouský vzdušný prostor a podle policie byl později zachycen nad Chorvatskem. Tím veřejně potvrzené informace končí. Chorvatská média a majitel stroje zmiňují jako poslední stopu okolí ostrova Pag, Aerokurier podle vlastních zdrojů uvádí Brač. Policie přesné místo posledního kontaktu kvůli vyšetřování nezveřejnila.
Česká stopa v případu chybí. Veřejně dostupné informace přelet nad Českem ani zapojení české policie nepotvrzují a celá známá trasa vede opačným směrem, k Jadranu.
Tohle nezvládne náhodný zloděj
Z běžné krádeže letecké techniky se tenhle případ vymyká. Zloději obvykle berou avioniku, díly nebo vybavení, protože se dají snadno odnést a prodat. Celý letuschopný vrtulník odvezený v noci přes státní hranici je v Evropě kuriozita.
Policejní mluvčí pro ORF uvedla, že vyšetřovatelé předpokládají místní znalost letiště a velmi dobře naplánovanou akci. Podle nás to z průběhu vyplývá skoro samo. Někdo musel vědět, ve kterém hangáru stroj stojí, kde je palivo, jak vyřadit sledovací prvky a hlavně jak vrtulník uřídit.
A tím rozhodně nemyslíme jen samotné ovládání. Morgenstern pro Der Standard přiznal, že Robinson R44 dokáže pilotovat relativně hodně lidí. Noční let přes Alpy je ale úplně jiná disciplína. Stroj podle ORF nebyl vůbec schválený pro noční provoz a pilot zřejmě spoléhal na jasnou noc s měsíčním světlem. Za tmy mezi horskými hřebeny, bez navigační podpory od řídících letového provozu a s úmyslně vypnutým odpovídačem stačí jedna chyba v odhadu terénu. Kdo takový let podnikne, buď má za sebou spoustu hodin v kokpitu, nebo extrémně riskuje. Pravděpodobně obojí.
Srovnatelných případů je v Evropě jen hrstka. V roce 2018 uneslo ozbrojené komando ve Francii vrtulník i s instruktorem, aby z věznice Réau vysvobodilo lupiče Rédoina Faïda. O devět let dřív použili pachatelé ve stockholmské čtvrti Västberga ukradený vrtulník při přepadení depa s penězi. V obou případech ale stroj sloužil jako nástroj jiného zločinu. V Mauterndorfu je zatím cílem sám vrtulník a jeho další osud nikdo nezná.
Čí je vlastně vrtulník a co se s ním dá dělat
Spojení „Morgensternův vrtulník“ se rychle ujalo, formálně ale stroj patří podnikateli Manuelu Asterovi z nedalekého Wagrainu. Firma Thomas Morgenstern Helicopter GmbH ho používala pro vyhlídkové a zážitkové lety, charterové a VIP přepravy, natáčení i zkušební lety s dvojím řízením. Podle obchodních podmínek firmy probíhá provoz pod provozním osvědčením společnosti Heli-Line Hubschraubertransporte.
Nový Robinson R44 může podle ORF stát až kolem 20 milionů korun. Aster škodu na konkrétním stroji odhadl na několik milionů korun. Pojistka ji zřejmě nepokryje, podle ORF totiž stroj nejspíš nebyl pojištěn proti krádeži. Asterova výzva v chorvatském deníku Novi list mluví za vše: „Pomozte nám.“
Morgenstern tvrdí, že jeho vlastní finanční ztráta bude menší, přišel ale o pracovní nástroj. Podle Salzburg24 firma momentálně nemůže garantovat termíny letů a provoz dočasně stojí. Skokan přesto vzkázal, že radost z létání si vzít nenechá.
Proč by někdo kradl stroj, který se nedá prodat? Legální prodej je podle odborníků oslovených ORF prakticky nemožný. Každý vrtulník má registraci, provozní deníky a výrobní čísla jednotlivých součástí, takže se na trhu v Evropě okamžitě prozradí. Zbývají jen domněnky: stroj mohl být ukryt a přelakován, rozebrán na díly, nebo odvezen mimo Evropu. Potvrzený není ani jeden z těchto scénářů. K 8. říjnu zůstává vrtulník nezvěstný a pachatelé neznámí.
Slabé místo: malá letiště
Pro nás je na celém případu nejzajímavější, co prozrazuje o malých letištích. Na velkých mezinárodních letištích hlídají ploty, kamery a ochranka. Na malých sportovních letištích často stojí stroje za miliony korun v hangáru s obyčejnými dveřmi, bez kamery a bez nočního dozoru. V Mauterndorfu stačilo vypáčit zadní vchod.
Roy Knaus ze společnosti Heli Austria pro ORF řekl, že podobná krádež by byla možná i na jiných menších letištích, pokud pachatelé zvládnou hangár jednoduše otevřít. Rakouské letiště přitom nijak nevybočuje. Stejně fungují desítky sportovních letišť v Česku.
Americká asociace pilotů a majitelů letadel AOPA doporučuje několik základních opatření, která by mauterndorfský scénář výrazně zkomplikovala:
- trvale zamykat hangáry i vjezdové brány,
- používat doplňkové zámky přímo na letadle či vrtulníku,
- hlídat klíče a přístupová oprávnění,
- všímat si cizích lidí, kteří se kolem hangárů pohybují nebo je natáčejí.
Z mauterndorfského případu se nabízí ještě kamera nebo čidlo u hangáru a u čerpací stanice, skrytý sledovací přístroj nezávislý na palubních systémech a jasný postup, koho v noci okamžitě volat. Člen aeroklubu slyšel start na vlastní uši, stroj už ale nikdo nezastavil.
Někde mezi Alpami a Jadranem dnes možná stojí v kůlně tmavě modrý vrtulník s přetřeným nápisem Breitling. Možná už je z něj jen hromada dílů. Na letišti v Mauterndorfu po něm zbyl vozík, který zloději pečlivě vrátili na své místo.
