Michal Kyselica, pět let partner olympijské vítězky Petry Vlhové, se po letech vrátil před mikrofon. Mluví o workoholismu, penězích a ceně života na vrcholu.
Epizoda českého podcastu progresstalk vyšla 20. září 2026 a trvá hodinu a 48 minut. Moderátor v ní připomíná, že host za posledních deset let poskytl jediný veřejný rozhovor. Proti němu sedí muž, kterého slovenská a česká veřejnost zná hlavně jako partnera nejslavnější slovenské lyžařky. Tentokrát ale nemluví o ní. Mluví o „zlaté kleci“, o majetku, který přestal těšit, a o práci, která ho pohltila. Kolem rozhovoru se šíří i silnější tvrzení, že třikrát vyhořel a jednou celý týden nepromluvil. Ve volně dostupném popisu epizody ani ve zveřejněné části přepisu jsme je doslova nedohledali. Téma, k němuž odkazují, je ale v jeho výpovědi slyšet zřetelně.
Kdo je Michal Kyselica
Kyselica není typ, který by se živil tím, že stojí vedle hvězdy. Je to bývalý fotbalista, který přesedlal na podnikání a osobní rozvoj. Dnes se představuje jako online konzultant, investor, odborník na umělou inteligenci a autor knihy Stávka na budúcnosť.
Na svém webu popisuje kariéru, za kterou by se nemusel stydět ledakterý americký kouč:
- za 15 let vybudoval marketingovou agenturu s dosahem na 600 milionů lidí ve 92 zemích,
- spolupracoval s Robinem Sharmou, Edem Mylettem a firmami ze žebříčku Fortune 100,
- v roce 2024 prodal podíl v softwarové platformě s téměř milionem uživatelů nadnárodní korporaci.
Jde o vlastní sebeprezentaci, ne o nezávisle ověřená čísla. I tak ale ukazují, v jakém tempu se jeho život odvíjel. Patnáct let budování firmy, globální klienti, prodej podílu. A souběžně vztah se ženou, jejíž kalendář určoval program Světového poháru.
Pět let po boku olympijské vítězky
Petra Vlhová patří k největším sportovním osobnostem Slovenska a i čeští fanoušci alpského lyžování ji berou téměř jako „svou“. Má olympijské zlato ze slalomu v Pekingu 2022, titul mistryně světa v obřím slalomu z Åre 2019 a velký křišťálový glóbus za sezonu 2020/21. Přesně v těch letech stál Kyselica vedle ní.
Rozchod po zhruba pěti letech oznámila Vlhová na podzim 2024 na sociálních sítích. Kyselica pak v prosinci poprvé promluvil pro Nový Čas. Řekl, že byl u jejích velkých úspěchů a že ho to s ní bude spojovat navždy. V určitých věcech jí podle svých slov posledních pět let částečně pomáhal, „ne jako její tým“. A dodal, že zůstali v úzkém kontaktu.
Vlhová později pro Pravdu potvrdila, že se nepohádali, jen jim život přinesl okolnosti, kvůli kterým se jejich cesty rozdělily. Rozchod ji zasáhl v nejhorší možné chvíli. Od ledna 2024 ji ze závodění vyřadilo vážné zranění kolena, které dodnes eviduje i Mezinárodní lyžařská federace. Nejistá kariéra, samota a konec vztahu najednou. Vlhová přiznala, že začala chodit na terapii a učí se být sama se sebou.
Podle nás je tohle důležitý kontext. Psychická daň vrcholového výkonu nezasáhla jen jednoho z nich. Dopadla na oba, každého z jiné strany.
Zlatá klec a komplexita, která zabíjí
V podcastu Kyselica popisuje, jak se z věcí, které měly symbolizovat úspěch, stala zátěž. Majetek a luxus mu přestaly přinášet radost. Místo toho vytvářely komplexitu, která mu brala čas a kreativitu. Mluví o „čisté mysli“, o rozboru vlastního kalendáře a o tom, že se postupně zbavoval všeho, co ho stahovalo dolů.
Na webu to shrnuje ostřeji: „Nedelegovaná komplexita zabíjí.“ Rozdíl mezi lidmi, kteří rostou, a těmi, kteří vyhoří, podle něj neleží v pracovitosti. Leží v tom, jak člověk zachází se složitostí vlastního života. Firma má majiteli dávat život, ne ho brát.
Kdo poslouchá jen rámec „bývalý partner slavné lyžařky“, snadno přeslechne, o čem Kyselica skutečně mluví. Nemluví o vztahu. Mluví o systému práce, ve kterém člověk všechno drží sám, protože to umí nejlépe. A o tom, jak dlouho se takový systém dá vydržet.
Tady je podle nás jádro příběhu. Zvenku to vypadalo jako ideál: úspěšný podnikatel, mezinárodní klienti, partnerka s olympijským zlatem. Dokonalý život z fotek. Zevnitř šlo o dva lidi, z nichž každý nesl obrovský výkonový tlak. Ona na svahu před miliony diváků, on v práci, kterou nikdo neviděl.
V popisu epizody je kapitola nazvaná „proč po letech znovu vystupuje“, zařazená až ke konci rozhovoru. Návrat na veřejnost časově zapadá do vydání jeho knihy a do jeho nové role odborníka na umělou inteligenci. Kdo chce slyšet jeho slova v plném znění, najde celou epizodu na platformě Podmaz.
Co vyhoření je a co není
Slovo „vyhoření“ se dnes používá pro cokoli od špatného týdne po vážnou krizi. Světová zdravotnická organizace ho přitom vymezuje přesně. Podle WHO jde o syndrom, který vzniká z chronického pracovního stresu, jenž se nepodařilo úspěšně zvládnout. Není to nemoc, ale pracovní fenomén. Má tři rozměry:
- pocit vyčerpání nebo úbytku energie,
- rostoucí odstup od práce, negativismus či cynismus,
- pokles pracovní výkonnosti.
Tahle definice je pro Kyselicův příběh podstatná. Nic v dostupných zdrojích nenaznačuje, že by příčinou jeho vyčerpání byl vztah s Vlhovou. Všechno, o čem mluví, ukazuje k práci: k workoholismu, k přetížení, k neschopnosti delegovat. Vztah s olympijskou vítězkou dělá z jeho příběhu mediálně vděčné téma. Pracovní tlak z něj dělá příběh, který zná spousta lidí bez jakékoli slávy.
A týden ticha? Pokud se Kyselica opravdu na celý týden uzavřel do sebe, nebyl by to žádný výstřelek. Stažení se, ztráta chuti mluvit a izolace patří k projevům, které lidé po zhroucení z přepracování popisují nejčastěji. Délku zotavení ani to, zda je dnes v pořádku, veřejné zdroje neuvádějí. Ví se jen, že v roce 2026 pracuje, píše a mluví o tom, jak práci postavit jinak.
Kam se obrátit, když tlak přeroste přes hlavu
Vyhoření se nehlásí najednou. Typicky začíná únavou, kterou nespraví víkend, pokračuje podrážděností vůči práci a končí pocitem, že nic z toho, co člověk dělá, nemá smysl. Český rozcestník k tématu, včetně projevů, prevence a odborné pomoci, nabízí Národní zdravotnický informační portál NZIP.
Pokud se do sebe uzavírá někdo blízký, pomáhá netlačit. Stačí klidně pojmenovat, co vidíte („posledních čtrnáct dní skoro nemluvíš“), nabídnout čas na rozhovor bez spěchu a navrhnout odbornou pomoc. Vyhledat pomoc podle MPSV není slabost.
Česko
- Linka první psychické pomoci 116 123, nonstop a zdarma, pro dospělé
- při dlouhodobém vyčerpání praktický lékař, psycholog, psychoterapeut nebo psychiatr
Slovensko
- Krízová linka pomoci IPčko 0800 500 333, anonymně, zdarma a nonstop
- chat a e-mailová poradna [email protected]
Při akutním ohrožení života volejte záchrannou službu na 155 nebo jednotné číslo 112.
Kyselica dnes učí ostatní, jak udělat víc za méně času. Je v tom zvláštní symetrie: muž, kterého podle vlastních slov pohltila složitost, teď prodává jednoduchost. Rozhovor, který po deseti letech poskytl, tak možná neříká nejvíc o něm, ale o tom, jak tenká je stěna mezi životem, který vypadá dokonale, a životem, který se člověku tiše rozpadá pod rukama.
