Devět členských států Evropské unie žádá Evropskou komisi, aby Mezinárodnímu olympijskému výboru a dalším sportovním organizacím odřízla přístup k unijním grantům. Důvod: uvolnění restrikcí pro ruské sportovce.
Dne 14. července 2026 zveřejnilo estonské ministerstvo kultury dopis adresovaný evropskému komisaři Glennu Micallefovi. Pod textem stojí podpisy Dánska, Estonska, Finska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska, Rumunska a Švédska. Požadavek je konkrétní: vyřadit MOV, Mezinárodní šermířskou federaci a World Aquatics z programu Erasmus+ i dalších grantových mechanismů EU a omezit jejich roli na evropských sportovních fórech. Nejde o symbolickou petici. Jde o pokus přeměnit unijní rozpočtové nástroje v diplomatickou zbraň proti normalizaci ruské účasti na olympijských hrách v Los Angeles 2028.
Co se stalo v květnu a červenci 2026
Časová osa je rychlá. 7. května MOV uvolnil doporučená omezení pro běloruské sportovce. O čtyři dny později se téma dostalo na stůl ministrů sportu na Radě EU. A 7. července přišel hlavní úder: MOV pod vedením předsedkyně Kirsty Coventryové zrušil plošná restriktivní doporučení i pro ruské sportovce a předběžně zvedl suspenzi Ruského olympijského výboru. Odůvodnění bylo technické: ROC už nevede regionální sportovní organizace na území spadajícím pod ukrajinský olympijský výbor.
Coventryová rozhodnutí hájila principem, že sportovci nemají nést odpovědnost za kroky svých vlád. Jenže devět evropských států to čte jinak. V dopise výslovně zmiňují „nedávné tendence“ MOV jako odklon od hodnot, které EU spojuje se svým postojem vůči ruské agresi. Za týden měly na stole komisaře konkrétní požadavky.
Finanční páka, která není tak velká, jak vypadá
Tady je potřeba být přesný. Devět států EU nemůže MOV zakázat pustit Rusy na olympiádu. Nemají tu pravomoc. Co mohou, je požádat Komisi, aby dotčeným organizacím sebrala způsobilost čerpat z unijních programů, především z Erasmus+, jehož celkový rozpočet na období 2021–2027 přesahuje 26 miliard eur. Sport je ovšem jen dílčí kapitolou programu a přesná částka, kterou MOV z těchto zdrojů čerpal, veřejně dostupná není.
Pro srovnání: MOV má na olympijský cyklus 2025–2028 zajištěno 7,3 miliardy dolarů z mediálních práv, sponzoringu a dalších příjmů. Evropské granty proti tomu představují zlomek. Finanční dopad by MOV neochromil. Ale o peníze tu primárně nejde.
Skutečná páka je reputační a politická. Pokud Komise návrh přijme, vznikne precedent: mezinárodní sportovní organizace, která normalizuje účast státu vedoucího válku v Evropě, přijde o institucionální zázemí v EU. A pokud se k devítce přidají další členské státy, tlak poroste geometricky.
Jak se liší Los Angeles od Paříže
V Paříži 2024 platil model omezených individuálních neutrálních startů. Žádná vlajka, žádná hymna, žádná aktivní podpora války. Po rozhodnutí ze 7. července 2026 je situace jiná: MOV už plošná restriktivní doporučení nevydává. Ruští sportovci se mají nově posuzovat podle sportovní výkonnosti a schopnosti být „vzorem“ respektujícím pokojnou společnost podle Olympijské charty. Zůstávají antidopingové podmínky. Otázka vlajky, hymny a národních barev pro LA28 ale zatím není uzavřená.
Právě tato otevřenost znervózňuje obě strany. Ukrajinské ministerstvo sportu označuje uvolňování restrikcí za „absurdní“ a „amorální“. Dopis devíti států argumentuje přímo zhoršenými podmínkami ukrajinských sportovců, vysídlených, bez tréninkové infrastruktury, často bojujících v armádě. Na druhé straně MOV trvá na tom, že sport má zůstat mimo politiku. Obě pozice jsou nesmiřitelné.
Kde je Česko
Česká republika mezi devíti signatáři není. To ale neznamená, že stojí stranou. Národní sportovní agentura dlouhodobě drží restriktivní linii; její výkladové stanovisko nedoporučuje starty českých sportovců na soutěžích s ruskými a běloruskými účastníky, s výjimkou olympijských kvalifikací bez alternativy. Český olympijský výbor podle posledních dohledatelných materiálů podporuje sankční linii a ještě v březnu 2026 řešil téma ruské účasti na budoucích hrách na jednání výkonného výboru. Čerstvé červencové stanovisko přímo k dopisu devíti zemí ale zatím veřejně nezaznělo.
Pokud by se Česko k iniciativě připojilo, koalice by získala další středoevropský hlas. Zatím to vypadá, že Praha zůstává u obecnější společné unijní linie a nechce eskalovat do otevřeného střetu s MOV přes financování.
Test jednoty, ne konec olympiády
Žádný evropský stát zatím neoznámil bojkot her v Los Angeles. Současná iniciativa míří na granty, přístup do fór a politický signál, ne na odchod z olympiády. Jenže právě v tom je její síla i slabina. Síla, protože jde o konkrétní mechanismus s měřitelným výsledkem: buď Komise organizace z grantů vyřadí, nebo ne. Slabina, protože devět zemí z dvaceti sedmi zatím nestačí na to, aby se z diplomatické nóty stal celoevropský konsenzus.
Podle nás je tohle hlavně lakmusový test – tedy zkouška, která odhalí skutečné možnosti a charakter obou stran. Ne toho, jestli Rusové pojedou do Los Angeles, to je v rukou MOV a mezinárodních federací. Ale toho, jestli se Evropská unie dokáže shodnout na tom, že sportovní diplomacie není oddělená od bezpečnostní politiky. Odpověď na tuto otázku bude mít důsledky daleko za hranicemi olympijského stadionu.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7662
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4893
