Na zranění byl relativně zvyklý. Ale po jednom pracovním úraze bojoval český olympijský hrdina Jiří Parma o život. Naštěstí má tuhý kořínek.
Jako skokan na lyžích byl Jiří Parma v permanentním nebezpečí. Na skokanském můstku se mu ale nikdy nic velmi vážného nestalo. O život mu šlo dle rešerše redakce SportyŽivě až po kariéře, když společně s kolegou opravovali v roce 2003 sloupy lanové dráhy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Spadla s nimi plošina, na které pracovali. Utrhla se z nosného lana a padala k doskočišti tamního můstku K-90.
Jako v automatické pračce
Jeho šestašedesátiletý kolega měl štěstí. Díky tomu, že stačil včas vyskočit, se jen trochu odřel. Parmovi šlo naopak o kejhák. V ocelové buňce spadl zhruba z pěti metrů na zem. To ale nebylo všechno. Plošina se ještě smýkala a převracela zhruba padesát metrů po příkrém stavu dolů. Tehdy čtyřicetiletý Parma byl doslova jak v automatické pračce.
Parmu okamžitě transportovali do ostravské fakultní nemocnice. Jak vážné to s ním doopravdy bylo, se ale zpočátku vůbec nevědělo. „Pacient je na jednotce intenzivní péče. Výslovně nám ale zakázal, abychom tisku sdělovali cokoli o jeho zdravotním stavu,“ informoval tehdy Novinky mluvčí Fakultní nemocnice v Ostravě Štěpán Neuwirth. Po pár dnech byl o něco sdílnější jeho syn.
Parma měl prasklou lebku
Ten prozradil, že otec má prasklou lebku a několik zlomenin po celém těle. Dodal také, že je mimo ohrožení života. V nemocnici ale musel Parma ještě několik dní zůstat, protože se objevilo krvácení v hlavě. Jeho skokanský kolega Jaroslav Sakala prohlásil, že tento úraz byl snad do třetice všeho zlého. Rok předtím prý spadl ze střechy a poté si přetrhl při fotbalové exhibici achilovku.
Dnes dvaašedesátiletý Parma patřil dle rešerše redakce SportyŽivě dlouhou dobu mezi světovou skokanskou špičku. Může se pyšnit cennými kovy jak z mistrovství světa, tak z olympijských her. Jednoznačně nejcennějším vítězstvím je zlatá medaile ze světového šampionátu v roce 1987 v Oberstdorfu, kde vyhrál závod na středním můstku. S českým týmem vybojoval bronz na OH v Albertville 1992 a má také stříbro a dva bronzy z dalších MS.