Dvanáct let stará přísaha tajemnému řádu a dvacet devět let stará krádež auta. Obojí se v jednom měsíci znovu objevilo v životě muže, který řídí sportovní vysílání veřejnoprávní televize.
Michal Dusík, šéf sportovní redakce České televize, komentátor, který na Kavčí hory přišel v roce 1992 jako programátor. V září 2026 se mu v rozmezí tří týdnů vrátily dvě epizody z minulosti, a každá z nich vypráví jiný příběh o tom, jak se v Česku uzavírají staré kapitoly.
Na začátku září 2026 se Dusík objevil po boku Michala Kopeckého v pořadu Studio 6 při představení koruny pro anketu Sportovec roku. Právě toto společné vystoupení spustilo zpětné dohledávání starých vazeb. Blesk Sport do týdne zveřejnil, že Dusík v září 2014 skládal formalizovanou přísahu Řádu strážců koruny a meče, uzavřeného společenství, které se v minulosti pokoušelo o registraci jako církev a které starší zdroje spojují s nacionalistickými a proruskými motivy. A než mediální vlna opadla, přidal Dusík na svůj účet na X příspěvek zcela jiného ražení: hledá zloděje, který mu 9. ledna 1997 ukradl Opel Astra, protože auto se po téměř třiceti letech znovu objevilo v registru vozidel na jeho jméno.
Přísaha o 424 slovech
Řád strážců koruny a meče není organizace, kterou by průměrný Čech znal. Religionista Ivan Štampach ho v roce 2014 pro iDNES.cz popsal spíš jako projev konzervativního nacionalismu než jako náboženské hnutí. Řád usiloval o církevní registraci, neuspěl. Pozdější mediální záznamy ho zasazují do širšího okruhu kolem Řádu národa a Michala Kopeckého, včetně akce v Mladé Boleslavi konané v den výročí Hitlerových narozenin.
Dusíkova přísaha měla podle Blesku 424 slov a končila mottem „Věrnost za věrnost“. Nešlo tedy o letmý kontakt, ale o formalizovaný akt. Označení „sekta“, které se v titulcích opakuje, je mediální rámec; právní kategorie to není a trestní kauza z toho nevzešla. Reputační problém to ale je. Člověk, který vede sportovní redakci veřejnoprávní televize, skládal slib věrnosti organizaci, jejíž okolí se opakovaně ocitalo v kontroverzích. A veřejnost se o tom dozvěděla ne díky transparentnosti, ale díky tomu, že Dusík v září 2026 vystoupil na obrazovce vedle člověka, který celou síť spojuje.
Veřejné stanovisko České televize k celé záležitosti se ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Dusíkův profil na webu ČT zůstává aktivní; téhož 11. září, kdy Blesk kauzu zveřejnil, se jeho jméno objevovalo v obsahu ČT sport. Žádné okamžité veřejné odstřižení vidět nebylo.
Auto, které přežilo svého zloděje v registru
9. ledna 1997 někdo ukradl Dusíkovi Opel Astra. Krádež byla nahlášena policii, případ se uzavřel, nebo spíš neuzavřel. Protože v roce 2026, téměř tři dekády poté, se vůz podle Dusíkova příspěvku na X znovu objevil v registru vozidel zapsaný na jeho jméno.
Jak je to možné? Od října 2021 Portál občana zobrazuje nejen aktuálně vlastněná, ale i historicky provozovaná vozidla. Pokud starý případ krádeže nebyl dotažen do formálního vyřazení z provozu nebo zápisu zániku, záznam v systému přežívá. A úřad ho dnes umí znovu vytáhnout na světlo.
Dusík situaci podal s ironií: pokud to čte zloděj, ať mu pošle registrační značky. Vtip má ale reálné jádro. Vyřazení vozidla z provozu úřad váže na doložení registračních značek nebo policejního protokolu o odcizení. Po dvaceti devíti letech je otázka, co z toho Dusík ještě má.
Co říká úřad, a co neříká
Oficiální postupy Portálu veřejné správy nabízejí několik cest, jak se starého záznamu zbavit:
- Vyřazení z provozu u odcizeného vozidla s protokolem Policie ČR.
- Zápis zániku vozidla tabulky se nepředkládají jen tehdy, pokud byly prokazatelně zničeny spolu s vozidlem.
- Oznámení o ztrátě, zničení nebo odcizení tabulky ministerstvo dopravy má pro to samostatný formulář, který řeší situaci, kdy značky fyzicky neexistují.
Čestné prohlášení jako samostatná náhrada za chybějící SPZ se v otevřených oficiálních návodech neobjevuje. Dusíkova frustrace tedy není jen komediální; systém skutečně nepočítá s tím, že někdo po třech dekádách nemá ani značky, ani protokol, ani kontakt na pachatele.
Pro kohokoli v podobné situaci je praktický postup relativně přímočarý: ověřit stav v Portálu občana, dohledat starý policejní protokol, navštívit úřad obce s rozšířenou působností a využít formulář pro odcizení tabulky. Přímočarý na papíře. V praxi to znamená hledat dokument z devadesátých let v archivu, který možná prošel třemi reorganizacemi.
Dvě minulosti, různá závažnost
Síla celého příběhu nespočívá v tom, že by obě kauzy byly stejně vážné. Nejsou. Opel Astra je byrokratická absurdita s praktickým dopadem, ukázka toho, jak stát dokáže vrátit do života i dávno uzavřený příběh, protože ho nikdy formálně neuzavřel. Dusík je tu obětí systému, ne aktérem.
Řád strážců koruny a meče je něco jiného. Tam nejde o úřední rest, ale o otázku úsudku. Člověk ve vedoucí veřejnoprávní pozici v roce 2014 formalizoval vazbu na organizaci, jejíž širší okolí se opakovaně ocitalo ve spojení s krajně pravicovými a proruskými motivy. Právní delikt z dostupných zdrojů nevyplývá. Ale veřejnoprávní televize nestojí jen na právu, stojí na důvěře. A důvěra se měří i tím, s kým její lidé skládají přísahy.
Dusík má na X kolem třiceti tisíc sledujících. Šance, že se přes sociální síť skutečně ozve někdo s informací o původní značce, není nulová. Šance, že se tím vyřeší reputační stopa po řádu, je nulová zcela.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9824
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9459
