Kateřina Neumannová po letech vysvětlila, proč tajila otce své dcery. Muž byl ženatý a žádal o mlčení

Když Kateřina Neumannová v únoru 2006 projížděla cílem olympijského závodu v Turíně s malou Lucií v náručí, vznikl jeden z nejikoničtějších obrazů českého sportu. O holčičce na fotografii věděl celý svět. O jejím otci se mlčelo. Ne proto, že by ho nikdo neznal, v lyžařském hnutí i mezi novináři šlo o veřejné tajemství. Důvod mlčení byl prostý a zároveň bolestivý: otcem byl ženatý muž a Neumannová nechtěla ubližovat jeho rodině. Teprve v létě 2026, v podcastu, který spustila společně s dnes dvaadvacetiletou Lucií, začala celý příběh skládat nahlas a po vlastních pravidlech.

Veřejné tajemství lyžařského světa

Otcem Lucie Neumannové je Josef Jindra, bývalý manažer a dlouholetý partner Kateřiny Neumannové. V době, kdy se Lucie 2. července 2003 narodila, byl Jindra ženatý. Neumannová to v rozhovoru pro iDNES z roku 2010 popsala otevřeně: do vztahu se ženatým mužem se jí nechtělo, a když už v něm byla, odmítala „ubližovat jinde“. Právě proto jeho jméno po narození dcery důsledně tajila.

Jenže tajemství to bylo jen formálně. Už v roce 2007 iDNES psal, že sportovní novináři Jindrovu roli znali a drželi nepsanou dohodu o mlčení, minimálně do konce Neumannové závodní kariéry. Neumannová tehdy v médiích mluvila vyhýbavě: „Můj partner funguje jako plnohodnotný tatínek.“ Jméno nepadlo. Všichni věděli. Nikdo nepsal.

Pirát odmítá, že bezvědomí hrál. Naruszczku obvinil ze záměru

MMAmag.cz

3 h

Od ochranného mlčení k veřejnému vyprávění

Posun přišel postupně. V roce 2010 Neumannová poprvé veřejně přiznala, že ji Jindra „hodně zklamal“, a spojila tajení otcovství přímo s jeho manželstvím. Zároveň ale uznala, že jí profesně pomohl, sháněl sponzory, budoval zázemí. „Těžko říct, jestli bych bez něj byla olympijskou vítězkou,“ řekla tehdy.

O šestnáct let později, v létě 2026, udělala další krok. Společně s Lucií spustily 10. července podcast Krize neexistuje. Formát od první epizody stojí na osobních historkách, které „nikdy neřekly novinářům“. V jedné z letních epizod pak obě otevřeně narazily na spekulace kolem Luciina otce, téma, které dosud kontrolovali jiní, převzaly pod vlastní střechu.

Nejde tedy o jednorázové velké přiznání. Jde o průběžný projekt, v němž matka s dcerou samy rozhodují, co, kdy a jak řeknou. Právě tahle kontrola nad vyprávěním je podle nás to nejpodstatnější, co se za dvacet let změnilo.

Lucie: „Pochopila jsem, jak moc ublížil mámě“

Dospělá Lucie Neumannová dnes stojí jednoznačně na straně matky. V rozhovoru z roku 2023 popsala, že s otcem roky není v kontaktu, a jako zlomový moment uvedla situaci, kdy ji Jindra po osobním rekordu na Memoriálu Josefa Odložila zcela ignoroval. „Pochopila jsem, jak moc ublížil mámě,“ řekla tehdy.

V novějších vystoupeních, včetně rozhovoru s Janou Peroutkovou na ČT24 z března 2026, Lucie matku označuje za svého „jediného rodiče“. Jejich vztah přitom podle obou není bezkonfliktní: obě přiznávají běžné hádky i generační střety. Ale základ drží. Podcast, který spolu natáčejí, je toho asi nejviditelnějším důkazem.

Co se vlastně změnilo, a co ne

Jméno Josefa Jindry není v roce 2026 žádná novinka. Kdo chtěl vědět, věděl už před dvaceti lety. Skutečná novost spočívá jinde: poprvé zaznívá veřejné vysvětlení motivů mlčení z úst obou žen, které ho nesly. Neumannová už nemluví jako sportovkyně chránící výkon a sponzory. Mluví jako matka, která se rozhodla, a která to rozhodnutí dnes hodnotí se vším, co přineslo.

Jindra sám se k tématu ve veřejně dostupných zdrojích nevyjadřuje. Zda s Neumannovou udržuje jakýkoli kontakt, není jasné. U Lucie je odpověď jednoznačná: neudržuje.

Podcast jako terapie i strategie

Formát Krize neexistuje k 21. srpnu 2026 čítal šest epizod. Názvy slibují slzy, tajné historky, vzájemné konfrontace. Je to chytrý tah: místo aby Neumannová reagovala na otázky novinářů, klade si je sama. A odpovídá v tempu, které jí vyhovuje.

Pro českou sportovní veřejnost je to nezvyklý model. Sportovci u nás soukromí buď brání za každou cenu, nebo ho prodávají bulváru. Neumannová s Lucií zvolily třetí cestu: vyprávějí samy, ve vlastním studiu, bez prostředníka. Jestli to přinese katarzi, nebo jen další vlnu pozornosti, záleží na tom, jak daleko budou ochotné zajít.

Dvacetiletá zeď mlčení nespadla naráz. Rozpadala se po vrstvách, a poslední z nich sundávají dvě ženy do mikrofonu, který si zapnuly samy.