Český žokej zemřel pod tělem svého bělouše. Chvíli předtím doběhl druhý

Všichni ho od návratu k závodění zrazovali. On si ale nedal říct. Koně pro něj byli maximální relax a závodění jakbysmet. Zdeněk Kaláb na to nakonec doplatil.

i Zdroj fotografie: Paolo Camera / Creative Commons / CC-BY-SA (ilustrační)
                   

Postavil si hlavu a v šestačtyřiceti letech chtěl ještě závodit. Amatérský žokej Zdeněk Kaláb toho opravdu docílil. Obnovil si licenci a v roce 2009 absolvoval osmnáct dostihů. Všichni věřili, že se vrátil i přes pokročilý jezdecký věk do formy. Jeho osud se ale naplnil na začátku května roku 2010 při dostihovém mítinku v Brně-Dvorskách. Přitom podle názoru redakce SportyŽivě nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo něco stát.

Kaláb a jeho Richie

Jednalo se o rovinový dostih tříletých a starších koní na 1900 metrů. Dle serveru Lidovky bylo příznivé počasí a do závodu se přihlásilo pouze šest koní. Byl to ten den jeho v pořadí druhý závod. V tom úvodním skončil na druhém místě. Pak běžel s tříletým běloušem Richiem a patřili k favoritům. V poslední zatáčce před cílovou rovinkou ovšem ujela Kalábovu koni noha.

Spadl přitom na trať tak nešťastně, že svého jezdce zalehl. Zatímco kůň odklusal do cílové rovinky, Kaláb zůstal na dráze bezvládně ležet. Téměř okamžitě se k němu seběhli zdravotníci. Ti stabilizovali jeho základní životní funkce a byl napojen na umělou plicní ventilaci. Následoval převoz do Nemocnice U svaté Anny v Brně. Jeho zranění byla ale neslučitelná se životem.

Bylo to velké neštěstí

Měl vážná poranění hlavy, jater, ledvin a rozsáhlé vnitřní krvácení. Šéf dostihového areálu Josef Vymazal byl v šoku. Kaláb navíc sedlal koně z jeho stáje. „Byl to zkušený jezdec, který měl za sebou četná vítězství. Koní jelo v dostihu málo, takže nevznikla žádná tlačenice. Je to prostě velké neštěstí,“ prohlásil tehdy po závodě Vymazal, jak uvedly Lidové noviny. Stejného názoru byla i dostihová legenda Josef Váňa.

Ten uvedl, že pokud kůň v rovinovém dostihovém závodě uklouzne, nezbývá vám nic jiného než se modlit, aby na vás nespadl a ten za vámi, aby vás nekopl. Taková věc se prý stane jednou za deset let. Kaláb byl bohužel ten, kdo to štěstí neměl. Na jeho pohřbu dle rešerše redakce SportyŽivě plakalo i nebe. Lilo jako z konve. Byl přítomen i jeho nejoblíbenější kůň Satén.

Jsou podle vás dostihy příliš nebezpečné? Napište nám svůj názor do komentářů

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Matěj Pokorný

Zobrazit další články