Český horský vůdce Pavel Žofka a jeden z jeho klientů zemřeli 15. července po zásahu padajícím kamením v kuloáru Goûter, nejnebezpečnějším úseku nejfrekventovanější trasy na nejvyšší horu Evropy.
Žofka nebyl na Mont Blancu poprvé ani podesáté. Na svém webu měl výstup na tento vrchol jako standardní komerční program pro jednoho až dva klienty, nabízený i pro letošní sezonu od června do září. V Chamonix pracoval deset sezon. Znal kuloár Goûter tak dobře, jak ho může znát člověk, který jím opakovaně prochází s lidmi, kteří mu svěřili život. Přesto ho kameny, které se v tom žlabu uvolňují každé léto, zasáhly v okamžiku, kdy proti nim neexistovala obrana. Třetí člen výpravy byl po nehodě převezen do nemocnice ve Francii. Informace o jeho stavu se ve veřejně dostupných zdrojích rozcházejí.
Kdo byl Pavel Žofka
Pavel Žofka se narodil 14. března 1969 v Ostravě. Po sportovní a lezecké dráze se naplno věnoval horskému vůdcovství s mezinárodní certifikací IFMGA, nejvyšším profesním standardem v oboru. Provozoval Skitour Centrum na Dolní Moravě, pracoval jako outdoorový fotograf a grafik a klienty vodil od skalního lezení po alpské čtyřtisícovky.
Česká asociace horských vůdců ho den po tragédii popsala jako kolegu, kamaráda a člověka, jehož život byl neoddělitelně spojen s horami, lyžemi a focením. V Česku přitom patřil do extrémně úzké profesní skupiny; asociace na začátku roku 2025 evidovala pouhých 42 horských vůdců IFMGA a devět aspirantů. Každá taková ztráta je pro komunitu čítající desítky lidí osobní.
Co se stalo v kuloáru Goûter
Lanové družstvo (vůdce a dva klienti) přenocovalo na chatě Tête Rousse a v časných ranních hodinách 15. července vyrazilo směrem ke chatě Goûter. Při překonávání Grand Couloir du Goûter je zasáhly padající kameny. Žofka a jeden z klientů zemřeli na místě. Zásah koordinovala horská četnická služba PGHM.
Stav třetího člena výpravy zůstává nejasný. Oficiální vyjádření ČAHV z 15. července uvádí, že druhý klient byl převezen do nemocnice, ale asociace jeho aktuální stav nezná. Francouzský regionální deník Le Dauphiné napsal, že třetí horolezec byl nalezen bez zranění a transportován do nemocnice v Sallanches. Český server Horyinfo s odvoláním na první informace od PGHM zmínil lehká zranění a převoz do Chamonix. Podle téhož zdroje je s rodinami obětí v kontaktu český konzulát v Paříži, který jim poskytuje konzulární pomoc. ČAHV výslovně uvedla, že kvůli pozůstalým a probíhajícímu francouzskému šetření nebude zveřejňovat další podrobnosti.
Proč je kuloár Goûter tak nebezpečný
Grand Couloir du Goûter je zhruba stometrový skalní žlab, kterým musí projít každý, kdo míří na Mont Blanc po takzvané normálce, nejfrekventovanější výstupové trase s odhadovanými 20 000 pokusy o výstup za letní sezonu. Oficiální turistický materiál města Saint-Gervais ho označuje za jeden z nejdelikátnějších bodů celé cesty. Profesní bezpečnostní dokument uvádí, že přibližně polovina všech nehod mezi chatami Tête Rousse a Goûter se odehraje právě v kuloáru.
Recenzovaná vědecká studie publikovaná v časopise Natural Hazards and Earth System Sciences spočítala dlouhodobý průměr 3,7 úmrtí ročně v Grand Couloir od roku 1990. Klíčové zjištění: frekvence pádů kamenů přímo koreluje s teplotou vzduchu, maximum přichází zhruba dvě hodiny po teplotním vrcholu dne. Suché a teplé podmínky riziko násobí. A právě takové podmínky panovaly letos v polovině července; Le Dauphiné popsal stav podobný spíš konci léta kvůli časným vlnám veder.
Kuloár se proto přechází co nejdříve na konci noci nebo za úsvitu. Na chatách Tête Rousse a Goûter jsou od roku 2020 nainstalovány webkamery a teplotní čidla s volně dostupnými daty. PGHM na trase dlouhodobě hlídkuje a v případě potřeby ji uzavírá. Přesto studie upozorňuje, že pád kamenů může přijít kdykoli – a přítomnost sněhu v kuloáru není zárukou bezpečí.
Co z toho plyne pro českou komunitu
Český horolezecký svaz měl ke konci roku 2025 přes 32 000 členů. Profesionálních horských vůdců s certifikací IFMGA je ale jen několik desítek. Žofka patřil mezi ty, kteří kuloár Goûter znali z opakované praxe, měli ho zahrnutý v běžné komerční nabídce a věděli, kdy a jak ho přecházet. Přesto objektivní riziko padajícího kamení nelze v létě odstranit; lze ho jen omezovat volbou času, sledováním podmínek, helmou, navázáním a minimalizací času stráveného v žlabu.
K 16. červenci 2026 ČAHV nevydala žádnou novou směrnici ani změnu pravidel pro výstupy na Mont Blanc. Dá se ale čekat, že tragédie znovuotevře debatu, která se v profesní komunitě vrací po každé podobné nehodě: kde leží hranice mezi přijatelným a nepřijatelným rizikem, když i správný postup a letité zkušenosti nestačí proti kameni, který se uvolní ve špatnou sekundu.
Na normálce na Mont Blanc se nerozhoduje jen zkušeností. Rozhoduje se minutami, teplotou a trajektorií kamene, který nikdo nevidí padat.
