Ze 102 milionů za wimbledonský titul dostane Nosková na účet zhruba 56 milionů. Zbytek spolknou daně

Když dvacetiletá rodačka z Přerova v neděli porazila ve finále Karolínu Muchovou, stala se nejlépe placenou českou tenistkou jednoho turnaje v historii. Wimbledon letos vypsal rekordních 64,2 milionu liber na prize money a samotná odměna za titul v ženské dvouhře meziročně narostla o dvacet procent. Jenže mezi okamžikem, kdy organizátoři oznámí částku, a chvílí, kdy se peníze skutečně objeví na bankovním účtu, stojí britský daňový systém, a ten si z výhry ukrojí víc, než by český fanoušek čekal.

Jak britský fiskus počítá

Klíčové je pochopit, že prize money za Wimbledon není žádný loteriový výnos. Britský finanční úřad HMRC ho klasifikuje jako příjem ze sportovní činnosti vykonané na území Spojeného království. I když je Nosková cizinka, která v Británii nežije, její výkon na kurtu proběhl v Londýně, a stát výkonu má podle mezinárodních smluv primární právo takový příjem zdanit.

Nejde přitom o žádnou wimbledonskou specialitu. HMRC provozuje zvláštní schéma pro zahraniční sportovce a umělce, v němž se nejdřív strhne záloha přímo z odměny a poté se celá daňová povinnost vyúčtuje v daňovém přiznání. U částky 3,6 milionu liber vypadá výpočet podle aktuálních sazeb HMRC následovně:

Ledecká se na jachtě zaskvěla v bílých plavkách s námořnickou čepicí

SportyŽivě.cz

7 h

• Prvních 37 700 liber nad osobní odpočet: sazba 20 %
• Od 37 701 do 125 140 liber: sazba 40 %
• Vše nad 125 140 liber: sazba 45 %

U tak vysoké výhry naprostá většina částky spadne do horního pásma. Výsledná daň vychází na přibližně 1,61 milionu liber, což odpovídá efektivní sazbě kolem 44,6 procenta. Po odečtení zbývá zhruba 1,99 milionu liber.

Co z toho vychází v korunách

Přepočet závisí na kurzu libry v den finále. Při orientačním kurzu kolem 28,50 Kč za libru, který odpovídá červencovým hodnotám ČNB, představuje hrubá odměna asi 102,6 milionu korun. Čistá částka po britské dani pak vychází na zhruba 56 až 57 milionů korun.

Proč ne česká sazba

Český fanoušek se logicky ptá: proč nemůže Nosková zdanit výhru doma, kde by zaplatila méně? Česká daň z příjmu fyzických osob činí 15 procent a nad 36násobek průměrné mzdy (letos zhruba 1,85 milionu korun ročně) se uplatňuje sazba 23 procent. Při hypotetickém čistě českém zdanění by z prize money přes 100 milionů korun odvedla řádově 23,4 milionu. Tedy zhruba polovinu toho, co zaplatí v Británii.

Jenže mezinárodní daňové právo funguje jinak. Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Spojeným královstvím přiznává státu, kde sportovec vystupuje, právo zdanit příjem z tohoto výkonu. Nosková tak nemůže britskou daň obejít. Pokud je českou daňovou rezidentkou (ve veřejných materiálech WTA je vedena s bydlištěm v Přerově), v Česku přiznává celosvětové příjmy, ale britskou daň si započte. Výsledek: neplatí dvakrát, ale ani se nevyhne britské sazbě.

Wimbledon versus ostatní grandslamy

Britských 45 procent v horním pásmu patří mezi nejvyšší sazby, s nimiž se tenisté na grandslamech setkávají, ale není to automaticky rekord. Ve Francii na Roland Garros dosahuje horní sazba pro nerezidenty rovněž 45 procent. Na US Open v New Yorku federální sazba šplhá až na 37 procent, k tomu ale přistupuje daň státu New York s horním pásmem kolem 10 procent. Kombinovaná newyorská zátěž tak může být srovnatelná, nebo dokonce vyšší.

Právě proto si řada špičkových hráčů volí daňovou rezidenci v zemích s nižším zdaněním; Monako je nejznámějším příkladem. Rezidence sice nezmění povinnost danit prize money ve státě turnaje, ale ovlivní zdanění sponzorských příjmů a způsob, jakým se zahraniční daně započítávají.

Co Nosková reálně uvidí

Shrňme dvě úrovně. Po samotné britské dani Noskové zůstává přibližně 1,99 milionu liber, v korunách kolem 56 až 57 milionů. Pod tuto hranici se částka dál sníží o provize a provozní náklady týmu, jejichž výše ale není veřejně doložená.

Sto milionů na šeku zní jako pohádka. Realita profesionálního tenisu je taková, že mezi triumfem na Centre Courtu a penězi na účtu stojí daňový filtr, který spolkne skoro polovinu, a pak ještě tým lidí, bez kterých by ten triumf nikdy nepřišel.