Ještě 25. srpna 2026 ATP psala, že třínásobný grandslamový šampion na US Open nenastoupí. O den později měl divokou kartu v ruce.
Příběh posledního grandslamového zápasu Stana Wawrinky nezačal na kurtu Grandstandu, kde 31. srpna prohrál s Matteem Berrettinim. Začal o pět dní dřív, v momentě, kdy se americký hráč Patrick Kypson odhlásil kvůli zranění a uvolnil poslední místo v hlavní soutěži. Čtyřicetiletý Švýcar, který v prosinci 2025 oznámil, že sezona 2026 bude jeho poslední, se do turnaje dostal doslova zadními vrátky a proměnil je v jedno z nejsilnějších diváckých rozloučení dne.
Domino, které otevřelo dveře
Wawrinka nebyl mezi osmi jmény, která US Open oznámil 18. srpna jako držitele mužských divokých karet. Na oficiálním entry listu figuroval mezi náhradníky na pozici 118, přičemž hranice pro přímý vstup do hlavní soutěže ležela na žebříčkovém místě 101. Bez divoké karty neměl jistotu startu.
Pak se rozběhl řetězec odstoupení. Nejprve se odhlásili David Fokina a Ethan Quinn, čímž se uvolnily karty, které pořadatelé přerozdělili. Jednu z nich dostal 22. srpna právě Kypson. Jenže ten se čtyři dny nato sám odhlásil se zraněním a poslední volné místo přešlo na Wawrinku. Jediný den dělil jeho loučení s New Yorkem přes Instagram od reálné šance zahrát si na turnaji, kde v roce 2016 zvedl nad hlavu trofej.
Dva tie-breaky a pak ticho
Zápas prvního kola proti Berretinimu nebyl debakl od první výměny. Wawrinka v úvodním setu dotáhl na 5:5 a oba první sety šly do tie-breaku, prohrál je 4:7 a 3:7. Teprve třetí sada přinesla krutý kontrast: 0:6. Jako by tělo řeklo dost přesně ve chvíli, kdy hlava ještě chtěla.
Výsledek 6:7, 6:7, 0:6 ale paradoxně pomohl emocím na tribunách. Grandstand byl podle oficiálního reportu US Open zaplněný až po stání, publikum hnalo Wawrinku po každém vyhraném míči a rozlučka se proměnila v kariérní hold. Slzy, které Švýcar neudržel, nevysvětluje porážka. Vysvětluje je dvacet let vztahu k turnaji, k městu, k fanouškům, kteří ho provázeli od jeho prvního startu ve Flushing Meadows.
Tři tituly proti třem jedničkám
Wawrinkova kariéra má v historických tabulkách zvláštní místo. V éře, kdy Federer, Nadal a Djokovič ovládli 66 ze 79 grandslamů mezi Wimbledonem 2003 a US Open 2023, dokázalo aspoň jeden major vyhrát jen devět dalších hráčů. Na tři tituly se z nich dostali pouze dva: Andy Murray a právě Wawrinka. A je tu ještě jeden detail, který váhu jeho odkazu zvyšuje: všechna tři grandslamová finále vyhrál proti aktuální světové jedničce. Podle ATP navíc patří mezi pouhé tři hráče, kteří na grandslamech porazili Djokoviče, Federera, Murrayho i Nadala.
Sám Wawrinka přitom mezi svými tituly rozlišuje. Australian Open 2014 označuje za kariérní zlom, první major, průlom. Roland Garros 2015 je pro něj nejemocionálnější, protože vyrostl ve frankofonním Švýcarsku a rodina seděla v hledišti. A US Open 2016? Ten sám popsal jako fyzicky a mentálně nejbolestivější grandslam, jaký kdy odehrál.
Basilej jako skutečná tečka
Porážka s Berrettinim uzavřela Wawrinkovu grandslamovou kapitolu, ne celou kariéru. Definitivní rozlučka s profesionálním tenisem je naplánovaná na domácí Swiss Indoors Basel, který se koná od 24. října do 1. listopadu 2026. Pocta Wawrinkovi je v programu na pondělí 26. října v 18:00, jeho zápas prvního kola pak na úterý 27. října.
Před US Open řekl, že je „v míru sám se sebou“, protože udělal maximum, aby byl nejlepší možnou verzí sebe sama. Pro české fanoušky má jeho jméno i lokální stopu: po covidové pauze v roce 2020 vyhrál challenger v Praze, kde ve finále porazil Aslana Karaceva.
Bývalý šampion, který se na svůj poslední grandslam dostal díky zranění jiného hráče, odešel z kurtu za potlesku vestoje. V Basileji to bude naposledy.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6785
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 6046
