Od 21. července 2026 musí každá hráčka na okruhu WTA podstoupit genetický screening genu SRY. Mezi nejhlasitější obhájce nového pravidla patří Martina Navrátilová.
Ironii toho příběhu si všimne každý, kdo zná historii jejího vzestupu. V létě 1981 začala Navrátilovou trénovat Renée Richardsová, žena, která o čtyři roky dříve vyhrála soudní spor s americkou tenisovou federací, aby se jako první široce známá trans sportovkyně mohla postavit na kurt US Open. Dnes, téměř půl století poté, Navrátilová veřejně hájí pravidla, která by Richardsové v její aktivní hráčské kariéře start znemožnila. Jenže příběh není tak jednoduchý, jak vypadá na první pohled. Sama Richardsová totiž v zásadní otázce s Navrátilovou souhlasí.
Tři sekundy, které mění pravidla
Nová politika WTA funguje jednoduše. Každá hráčka, která chce startovat na turnajích okruhu, podepíše souhlas a poskytne vzorek, slinu, bukální stěr nebo krev. Laboratoř hledá gen SRY, který se typicky nachází na chromozomu Y a spouští mužský vývojový program. Negativní nález znamená způsobilost, zpravidla bez nutnosti test opakovat. Pozitivní nález znamená okamžitou nezpůsobilost a další medicínské posouzení; hráčka se může odvolat k Mezinárodnímu sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS). Kdo test odmítne, nestartuje.
Navrátilová to 20. července 2026 na síti X shrnula po svém: „Jednorázový stěr z tváře. Trvá tři sekundy.“ A dodala, že „není důvod mít mužská těla v ženském sportu“. Označení „transfobní“ odmítla.
WTA není průkopníkem. Světová atletika zavedla jednorázový SRY test pro ženskou kategorii už od 1. září 2025. Mezinárodní tenisová federace (ITF) přitom ještě v prosinci 2024 pracovala s hormonálními limity a genderovou deklarací. WTA tedy přeskočila vlastní střešní organizaci a přiřadila se k přísnějšímu modelu.
Soudní síň v New Yorku, srpen 1977
Renée Richardsová, původním jménem Richard Raskind, byla úspěšná oftalmoložka a amatérská tenistka. Po operativní změně pohlaví se v polovině sedmdesátých let přihlásila na US Open. Americká tenisová asociace (USTA) v reakci zavedla takzvaný Barr body test, chromozomální screening, který Richardsová nemohla projít. Žalovala.
Soud Nejvyššího soudu státu New York jí 16. srpna 1977 dal za pravdu. Soudce konstatoval, že test byl zaveden účelově v reakci na její přihlášku a že „tato osoba je nyní ženou“. Richardsová mohla nastoupit.
Na US Open 1977 pak prohrála v prvním kole singlu s Virginií Wadeovou. S Navrátilovou se utkala až ve finále čtyřhry, detail, který bývá v médiích pravidelně komolen. V singlu nikdy nešla dál než do třetího kola grandslamu. Její kariéra na okruhu WTA trvala do roku 1981.
Trenérka, která změnila Navrátilovou
Zlom přišel právě na US Open 1981. Richardsová, tehdy už na konci hráčské dráhy, začala Navrátilové během turnaje neformálně radit. Řešila taktiku, čtení soupeřek, rozhodování v klíčových momentech. Po turnaji se stala součástí formálního „Team Navratilova“ vedle kondiční trenérky Nancy Liebermanové.
Navrátilová po semifinále s Chris Evertovou tehdy řekla, že bez pomoci Richardsové by možná nevyhrála. Později ji označila za „největší kus skládačky“ a „konstantu“, kterou potřebovala neustále po boku. Spolupráce pomohla nastartovat éru, v níž Navrátilová ovládla ženský tenis.
Právě tady vzniká zdánlivý paradox. Žena, která Navrátilové pomohla stát se legendou, byla tou samou ženou, jejíž právo hrát ženský tenis musely rozhodnout soudy. A dnes Navrátilová podporuje pravidla, která by Richardsové start znemožnila.
Paradox, který žádný není
Jenže příběh má ještě jednu vrstvu. V dubnu 2024 Richardsová předložila WTA vlastní stanovisko, v němž napsala, že trans ženy, které prošly mužskou pubertou, do ženské kategorie nepatří. Sama sebe z toho nevyjímá; argumentuje, že fyziologické výhody mužského vývoje nelze plně eliminovat hormonální terapií.
Zároveň ale v rozhovoru pro CBS News z roku 2025 ostře varovala před tím, aby se sportovní debata stala vstupní branou k omezování občanských práv trans lidí. Rozlišuje mezi sportovní kategorií a širší společenskou rovností. Přímé vyjádření k červencové podobě SRY screeningu WTA se nám veřejně dohledat nepodařilo.
Navrátilová drží svou pozici nejpozději od roku 2019, kdy v textu pro Washington Post odmítla soutěžení sportovců s mužskou fyziologií v ženské kategorii. Nezměnila se ona, ale instituce kolem ní, od testosteronových limitů k plošnému genetickému screeningu. A tenisový svět není jednotný: zatímco Aryna Sabalenková nová pravidla podpořila, Billie Jean Kingová v roce 2024 apelovala na naslouchání trans sportovcům.
Co se změnilo za půl století
V roce 1977 řešil newyorský soud, jestli je jeden konkrétní chromozomální test spravedlivý vůči jedné konkrétní hráčce. V roce 2026 WTA zavádí plošný genetický screening pro tisíce sportovkyň, s formálním odvolacím mechanismem, ochranou citlivých dat a zákazem stigmatizace podle vzhledu. Tehdejší spor byl průlomový a individuální. Dnešní je systémový a preventivní.
Nejsilnější měřítko té změny není v postojích Navrátilové ani Richardsové; obě se v jádru shodnou. Je v tom, že definice ženské sportovní kategorie se za padesát let posunula od soudní výjimky pro jednu ženu k plošnému biologickému filtru pro všechny. A že žena, která ten posun kdysi odstartovala, dnes říká totéž co žena, která ji trénovala k velikosti.