Bývalá wimbledonská šampionka tvrdí, že dodatečná kontrola vyšla negativně. Antidopingový tribunál ale řešil úplně jinou otázku.
Večer 3. prosince 2025, Praha. U dveří bytu Markéty Vondroušové zvoní žena z německé antidopingové agentury. Chce odebrat vzorek. Vondroušová vzorek neodevzdá a podepíše formulář o odmítnutí. O tři dny později podle svých slov podstoupí další test s negativním výsledkem. Jenže právě tady se láme celý případ: v antidopingovém právu neexistuje žádné „napravím to příště“. Odmítnutí je samostatný delikt. A 22. června 2026 za něj nezávislý tribunál uložil čtyřletý zákaz činnosti, který má skončit až 21. června 2030.
Co se stalo onoho prosincového večera
Podle veřejného oznámení ITIA dorazila dopingová komisařka k Vondroušové kolem osmé večer na mimosoutěžní kontrolu. Hráčka byla notifikována, ale vzorek neposkytla a podepsala takzvaný formulář o odmítnutí.
Verze obhajoby zní jinak. Právník Jan Exner v dubnovém rozhovoru pro iSport popsal, že komisařka údajně řádně nepředložila identifikaci ani pověření, vytvářela tlak na podpis a přišla mimo nahlášené hodinové okno. Vondroušová prý zažila akutní stresovou reakci. Exner připomněl i bezpečnostní kontext po útoku nožem na Petru Kvitovou v roce 2016 a zmínil dlouhodobé výhrůžky od sázkařů.
Tribunál obě verze vyslechl a uzavřel, že pro odmítnutí neexistovala žádná přesvědčivá ospravedlnitelná okolnost.
Proč pozdější negativní test nic nemění
Vondroušová na Instagramu uvedla, že tři dny po incidentu absolvovala další kontrolu a ta vyšla čistě. Pro veřejnost to zní jako silný argument. Právně ale míří vedle.
Článek 2.3 antidopingového programu TADP trestá samotné odmítnutí nebo nepodrobení se odběru vzorku, bez ohledu na to, co by vzorek ukázal. Logika pravidla je přímočará: kdyby pozdější negativní test mohl anulovat odmítnutí, vznikla by pro sportovce výhodnější cesta než podstoupení kontroly na místě. Každý, kdo by měl co skrývat, by prostě odmítl, počkal, až látka opustí tělo, a pak se nechal otestovat.
Existuje i precedent. Ruský tenista Vladislav Ivanov dostal v lednu 2024 rovněž čtyři roky za odmítnutí testu podle téhož článku 2.3, přestože se později k odběru vrátil. Tribunál tehdy zdůraznil úmyslnost jednání. Vondroušová tedy nedostala výjimečně tvrdý trest; dostala trest odpovídající zavedené praxi.
Odmítnutí versus whereabouts versus pozitivní nález
Často se zaměňují tři různé typy antidopingových porušení. Rozdíly jsou přitom zásadní:
- Pozitivní nález (čl. 2.1/2.2) – hráč může sporovat zdroj látky, kontaminaci nebo míru zavinění. Trest se pohybuje od napomenutí po čtyři roky podle okolností.
- Whereabouts porušení – tři zmeškané kontroly nebo chybné údaje o pobytu během dvanácti měsíců. Základ trestu: dva roky, snížitelný na rok.
- Odmítnutí testu (čl. 2.3) – chrání vymahatelnost celého systému neohlášeného testování. Základ: čtyři roky, snížitelný na dva pouze při prokázané neúmyslnosti.
Klíčový detail, který intuici mate: hodinové whereabouts okno není jediné možné okno kontroly. Sportovci mohou být testováni bez předchozího upozornění kdykoli a kdekoli. Argument „přišli mimo mou hodinu“ tedy neobstojí.
Co zákaz znamená v praxi
Čtyři roky nejsou jen pauza od turnajů. Podle oficiálního návodu ITIA pro suspendované osoby nesmí Vondroušová:
- startovat v žádné soutěži organizované či sankcionované ITF, WTA, ATP ani národní asociací,
- trénovat v zařízeních pod správou těchto organizací,
- účastnit se akcí včetně Billie Jean King Cupu a jakékoli oficiální reprezentace,
- vstupovat do zákulisí turnajů.
Zároveň ale zůstává testovatelná; zákaz neznamená zmizení z antidopingového režimu. K 22. červnu 2026 figurovala na 122. místě žebříčku WTA a od 13. ledna nehrála. Bez turnajů jí body průběžně odtečou. Pokud se vrátí v létě 2030, bude jí třicet jedna let a na žebříčku bude prakticky od nuly.
Odvolání k CAS: obtížné, ne nemožné
Vondroušová se může obrátit na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne. Lhůta činí 21 dnů od doručení odůvodněného rozhodnutí tribunálu. Startovní pozice je ale slabá; tribunál už přijal svědectví komisařky a uzavřel, že ospravedlnitelná okolnost neexistovala.
Reálná šance na změnu by stála na novém důkazu o porušení protokolu při notifikaci, na prokázání bezpečnostního rizika nebo na chybě v právním výkladu odmítnutí. Bez plného zveřejněného rozhodnutí nelze odhadnout víc, než že cesta je strmá. Otevřené zdroje zároveň neuvádějí, že by Vondroušová přišla o wimbledonský titul z roku 2023 nebo starší výsledky; retroaktivní diskvalifikace se u mimosoutěžního odmítnutí typicky neaplikuje.
Negativní test ze 6. prosince 2025 může posílit veřejný obraz Vondroušové jako hráčky, která se dopingu nedopustila. Před tribunálem i před CAS ale odpovídá na otázku, kterou nikdo nepoložil. Otázka zněla: odmítla kontrolu? Odpověď zní: ano.
