Česká kapitánka vidí v Noskové hráčku, která trémy setřese dřív, než si soupeřka stihne oddechnout. A wimbledonský pavouk jí dává za pravdu.
Barbora Strýcová stála v útrobách All England Clubu před novináři a mluvila o něčem, co se těžko měří statistikou, o nervozitě. Konkrétně o nervozitě Lindy Noskové, která se chystala na čtvrtfinálový zápas s Elise Mertensovou. „Nervózní bývá,“ přiznala Strýcová otevřeně. Jenže hned dodala pointu: z Noskové to spadne tak rychle, že to na kurtu „nedá vůbec znát.“ Dva gamy. Tolik podle kapitánky české reprezentace trvá, než se dvacetiletá rodačka z Přerova přepne do bojového režimu. A pak už je pozdě na to, aby soupeřka něco zachraňovala.
Dva gamy jako orientační okno
Strýcová nemluví o dvou gamech jako o tvrdém čísle vytaženém z databáze. Je to expertní odhad člověka, který Noskovou pozoruje zblízka, na tréninku, v šatně, při rozcvičce. V dubnu ji měla pod rukama jako kapitánka při kvalifikaci Poháru Billie Jean Kingové ve Švýcarsku, kde Nosková přispěla k české výhře 3:2 dvěma body. Tehdy si všímala stejného vzorce: napětí před zápasem, rychlé uklidnění po prvních výměnách.
Proti Madison Keysové v osmifinále to podle Strýcové fungovalo ještě lépe. Nosková na ni působila soustředěně od prvního míče a Keysovou, úřadující šampionku Australian Open a jednu z nejlépe rozehraných hráček travnaté sezony, porazila ve dvou setech 6:4, 7:6. Žádný krizový třetí set jako o kolo dříve proti Cirsteaové. Čistá práce.
Proč Strýcová mluví o otevřeném pavouku
Slovo „nesmírně“ Strýcová použila záměrně. Po osmifinále zůstala Nosková jako devítka nejvýše nasazenou hráčkou v celé spodní polovině ženské dvouhry. Cesta do finále vedla přes Mertensovou ve čtvrtfinále a vítězku duelu Kosťuková–Paoliniová v semifinále. Žádná Šwiateková, žádná Sabalenková. Žádná jednoznačná superfavoritka, která by větev blokovala.
To neznamená snadnou cestu. Mertensová, nasazená pětadvacítka, přišla do čtvrtfinále ve výborné formě:
- Vyřadila Jelenu Rybakinovou, bývalou wimbledonskou šampionku.
- Porazila Marii Bouzkovou, další Češku v pavouku.
- Vstupovala do svého čtvrtého grandslamového čtvrtfinále kariéry.
Belgičanka sama mluvila o tom, že jí bylo přes třicet a taková příležitost nemusí přijít znovu. Motivace na obou stranách sítě tedy rozhodně nechyběla.
Mimořádný český Wimbledon
Nosková nebyla osamělou vlaštovkou. Do druhého týdne prošly hned čtyři Češky, vedle ní Karolína Muchová, Barbora Krejčíková a Marie Bouzková. Strýcová ve stejném rozhovoru výrazně chválila i Muchovou a označila celý turnaj za „mimořádně úspěšný“ pro český tenis. Jiří Lehečka, nejúspěšnější Čech v mužské dvouhře, to komentoval slovy, že „Češky tu hrají opravdu skvěle.“
A skutečně, výsledek dal Strýcové za pravdu. Nosková Mertensovou porazila a postoupila do semifinále. Spolu s Muchovou tak vytvořily českou dvojici ve wimbledonském semifinále poprvé od roku 2014, kdy tam byly Lucie Šafářová a Petra Kvitová. Podle iROZHLAS šlo o historický moment.
Co to znamená pro zbytek sezony
Strýcová už přemýšlí dál. Nominaci na zářijový finálový turnaj Poháru Billie Jean Kingové má podle vlastních slov „v hlavě,“ ale nic neuzavírá. Do turnaje zbývají dva a půl měsíce, přijde severoamerická betonová část sezony a kapitánka plánuje letět za hráčkami i na US Open. Wimbledonská forma je pro ni ale silný signál, a Nosková v něm svítí nejjasněji.
