Petr Pavel v pátek 24. července 2026 přijal wimbledonské finalistky na Pražském hradě, v zelené kšiltovce a s přirovnáním, které zvedlo obočí i mimo tenisové kurty.
Třináct dní po historicky prvním ryze českém grandslamovém finále stály Linda Nosková a Karolína Muchová s trofejemi v rukou na Pražském hradě. Prezident je přivítal ve smart casual, ovšem s jedním doplňkem, který se na Hradě jen tak nevidí, wimbledonskou kšiltovkou na hlavě. Nebyla to improvizace. A nebyla to ani ta hlavní pointa setkání. Pavel při přijetí poděkoval oběma hráčkám za reprezentaci a řekl, že „zase na chvíli probudily takové to správné české naganské vlastenectví“, které „sice nikdy nevydrží dlouho, ale vždycky dá národ dohromady“. Hrad tím vědomě převzal jazyk sportovní euforie a proměnil ho ve státní gesto.
Slib daný přes obrazovku, splněný na Hradě
Všechno začalo 11. července 2026, v den finále Wimbledonu. Nosková porazila Muchovou a Pavel ještě téhož dne zveřejnil na síti X gratulaci oběma hráčkám se slovy: „Až doslavíte, rád vás přivítám na Hradě.“ Veřejný slib se týkal pozvání, nic víc. Žádná zmínka o kšiltovce, žádný dress code.
O necelé dva týdny později, v pátek dopoledne, se pozvání naplnilo. Podle oficiální zprávy Pražského hradu se setkání zúčastnily kromě Noskové a Muchové také Lucie Šafářová a Barbora Strýcová, které na letošním Wimbledonu nastoupily v exhibiční čtyřhře. Původní avízo Hradu přitom zmiňovalo i juniorské vítězky čtyřhry Janu Kovačkovou a Kateřinu Zajíčkovou; ve finální zprávě po akci už ale jejich jména nefigurují.
Kšiltovka, která nebyla náhoda
Zelená wimbledonská kšiltovka na hlavě prezidenta vypadala jako spontánní vtip. Ve skutečnosti šlo o připravené gesto s vlastním příběhem. Podle Seznam Zpráv kšiltovku prezidentovi předem nechal doručit trenér Noskové Lukáš Dlouhý, aniž by samotné hráčce řekl, komu je určena. Nosková ji ještě před setkáním tajně podepsala iniciálami P. P.
Na Hradě je neformální rekvizita výjimkou, ne pravidlem. Kontext ale byl mimořádně sportovní: avízo pracovalo s dress codem smart casual a obě tenistky přinesly své wimbledonské trofeje. Kšiltovka tak nebyla výrazem neúcty k protokolu, ale tematickým gestem ke konkrétnímu úspěchu. Muchová setkání označila za příjemné a o Pavlovi řekla, že je „strašně fajn a milý“. Nosková mluvila o pozvání na Hrad jako o „něčem velkém“, co se neodmítá.
Tenisové Nagano: metafora, ne rovnítko
Pavlovo přirovnání k Naganu cílilo na náladu, ne na sportovní váhu. České finále Wimbledonu bylo prvním stejnonárodním grandslamovým finále od souboje sester Williamsových v roce 2009. Po turnaji se obě Češky ocitly v první desítce žebříčku WTA. Přenos na TV Prima sledovalo v průměru 764 tisíc diváků, ve špičce kolem 900 tisíc, šlo o nejsledovanější pořad celé soboty. V Přerově, rodném městě Noskové, se u velkoplošné obrazovky sešly dvě stovky lidí.
Paralela s Naganem ale má jasné limity. Hokejové zlato z roku 1998 popisuje IIHF jako „zlomový okamžik“ české sportovní i kulturní historie, olympijský triumf, který proměnil celou zemi na několik dní. Wimbledon 2026 takovou gravitaci neměl. Měl ale něco podobného v menším měřítku: krátký okamžik, kdy se tenis stal tématem i pro lidi, kteří normálně nepoznají forhend od bekhendu.
Tradice, která přesahuje jednoho prezidenta
Přijímání sportovců na Hradě není Pavlův vynález. Václav Klaus v dubnu 2010 přijal medailisty ze zimních olympijských her ve Vancouveru a předal jim Zlatou plaketu prezidenta republiky. Miloš Zeman před Tokiem slíbil, že pozve nejen medailisty, ale všechny sportovce i realizační týmy. Sám Pavel letos v březnu přijal olympioniky a paralympioniky z Milána-Cortiny a už v červenci 2024 na Hrad pozval české wimbledonské vítězky.
Rozdíl oproti některým předchozím přijetím: z dostupných zdrojů nevyplývá, že by Nosková a Muchová dostaly státní vyznamenání nebo formální prezidentskou cenu. Šlo o poděkování a symbolické gesto, ne o ceremoniál s plaketami.
Hrad tentokrát neslavil jen sportovní výsledek. Slavil moment, kdy se Česko na pár dnů dívalo stejným směrem, a kšiltovka na prezidentově hlavě byla jen viditelná zkratka toho, že si to uvědomuje i nejvyšší ústavní činitel.