Oběti i odříkání. Neumannová prozradila, jak funguje chození s tenistou Lehečkou

Když se dcera olympijské šampionky Kateřiny Neumannové před časem veřejně přiznala ke vztahu s jedním z nejlepších českých tenistů současnosti, reakce byly předvídatelné: glamour, závist, romantika. Realita, kterou Lucie postupně odkrývá ve svých veřejných vyjádřeních a videích na sociálních sítích, vypadá jinak. Méně červených koberců, víc hotelových pokojů, ranních budíků a týdnů, kdy se pár fyzicky nevidí. A přesto to funguje. Důvod je prostý: Lucie sportovní režim nečte jako výjimečnost. Čte ho jako normu.

Vztah na dálku jako výchozí nastavení

V prvním společném rozhovoru pro iSport pár otevřeně popsal, co „chození s tenistou“ obnáší v praxi. Lehečka býval dva měsíce v kuse pryč z Česka. Společný čas? Častěji někde mezi Austrálií a Amerikou než v pražském bytě. Lucie to nepopisuje dramaticky, spíš konstatuje, že se hodně míjeli a že si na to museli najít systém.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lucka Neumannová (@lucie.neumannova)

Usmíval se jako blázen, pak úřadoval. Brazilec zasadil soupeři tvrdý knokaut

MMAmag.cz

7 h

Ten systém stojí na dvou pilířích. Za prvé: oba jsou sportovci, takže únava, odjezdy a potřeba regenerace nejsou téma k vysvětlování. Za druhé: Lucie má dostatečně flexibilní režim na to, aby mohla za Jiřím na turnaje přijet, když jí to studium a vlastní trénink dovolí.

Co „odříkání“ znamená den po dni

Největší oběť v tomto vztahu nevypadá jako jednorázové rozhodnutí. Není to ukončená kariéra ani přestěhování na druhý konec světa. Je to dlouhodobá ochota žít podle cizího kalendáře, ATP Tour diktuje, kdy a kam, a Lucie kolem toho skládá vlastní povinnosti.

Studuje Business Administration – Sports Management na UNYP a sama přiznává, že kombinace školy a sportu je logisticky složitá a znamená minimum volného času. Do toho vstupuje partnerův celoroční cestovní režim. Výsledek: její týdenní plán se mění podle toho, jestli je Lehečka v Indian Wells, v Paříži, nebo výjimečně doma.

Konkrétní obraz toho, jak vypadá zápasový den z její perspektivy, nabídlo video z Miami z konce března 2026. Ráno vločky na společnou snídani. Pak vlastní trénink, kvůli zraněné noze místo běhu kardio. Hodina na přípravu před Lehečkovým zápasem. Emoce během utkání, které sama popisuje jako nervózní a intenzivní. Celý den poskládaný kolem jednoho bodu: jeho výkop na kurtu.

Proč to funguje: pohled zevnitř

Lehečka v rozhovoru pro ATP Tour popsal Lucii jako někoho, kdo detailně rozumí tomu, co vrcholový sport vyžaduje. Tlačí ho ke spánku, hlídá regeneraci, chápe, co znamená tvrdá práce. Není to partnerka, která se diví, proč je v devět večer v posteli, je to někdo, kdo totéž zná z vlastní zkušenosti.

A ta zkušenost není jen teoretická. Lucie vyrostla vedle matky, která sbírala olympijské medaile. Odmalička viděla, jak vypadá profesionální režim zblízka. Dnes sama závodí, na Jizerské 10 zaběhla v roce 2025 čas 48:01, o rok později 50:01. Není to elitní atletika, ale je to důkaz, že vlastní sportovní identitu kvůli vztahu neodložila.

Kompromis bez lítosti

Ve veřejně dostupných výrocích Lucie lítost neformuluje. Převládá tón věcného přijetí: je to náročné, ale rozumíme si. Není v tom melodrama ani martyrium. Spíš pragmatismus dvou lidí, kteří vědí, že sezona jednou skončí a společný čas přijde, jen ne podle běžného kalendáře.

Řekněme to na rovinu: „oběť“ v tomto vztahu není jeden velký moment vzdání se. Je to tisíc malých rozhodnutí, přehodit zkoušku, sbalit kufr, cvičit v hotelovém gymu místo na vlastním stadionu, být sama v Praze, když je partner na druhé polokouli. Kumulativně to stojí víc energie než jakékoli jednorázové gesto.

Lucie Neumannová žije vztah, který by většinu lidí vyčerpal už představou. Že ji nevyčerpává, má jednoduchý důvod, nikdy neznala jiný svět než ten, kde se všechno podřizuje výkonu. A právě proto je v něm doma.