Navrátilová hájí testování pohlaví tenistek: Mužská těla do ženského sportu nepatří, test trvá tři sekundy

Bývalá světová jednička zareagovala na vlnu kritiky sérií příspěvků na síti X. Pravidlo označila za „krok správným směrem“, zdůraznila, že se na jeho přípravě nepodílela, a odmítla, že by šlo o invazivní nebo transfobní postup. „Tři sekundy,“ napsala o samotném odběru stěru z vnitřní strany tváře. „Žádný důvod mít mužská těla v ženském sportu.“ Jenže za tou jednoduchou větou stojí zásadní systémový posun, který mění pravidla hry pro každou tenistku na okruhu WTA.

Od testosteronu k jedinému genu

Ještě do letošního července platila na WTA okruhu politika z října 2024. Ta umožňovala start biologickým mužům s ženskou nebo nebinární identitou, pokud jejich hladina testosteronu klesla pod 2,5 nmol/l a držela se tam nejméně 24 měsíců. Průběžné kontroly, opakované odběry krve, administrativní zátěž.

Nová politika WTA tohle všechno škrtá. Rozhodující je jediný marker: přítomnost, nebo nepřítomnost genu SRY na chromozomu Y. Negativní výsledek znamená způsobilost, jednorázově, na celou kariéru. Pozitivní výsledek znamená okamžitý zákaz startu, dokud hráčka neprokáže úzce definovanou medicínskou výjimku, typicky kompletní androgenní insenzitivitu (CAIS) nebo jinou poruchu gonadálního vývoje, u které nedošlo k účinkům mužské puberty. Odmítnutí testu se rovná nezpůsobilosti.

Praktický rozdíl je zásadní: od průběžné hormonální regulace k binárnímu vstupnímu filtru.

Tři sekundy odběru, měsíce sporu

Navrátilová mluví o třech sekundách, a má pravdu, pokud myslí samotný bukální stěr. Vatová tyčinka po vnitřní straně tváře, případně vzorek slin nebo krve. Laboratorní vyhodnocení, administrativa a případný odvolací proces už ale tři sekundy netrvají.

A právě tady začíná spor. Proti novému pravidlu stojí hned několik front. Více než sto organizací včetně ILGA World, Sport & Rights Alliance a Humans of Sport vydalo společné prohlášení, ve kterém mluví o diskriminaci, zásahu do soukromí a riziku pro intersex sportovkyně. Andrew Sinclair, australský genetik, který gen SRY v roce 1990 objevil, veřejně prohlásil, že SRY není spolehlivý samostatný test biologického pohlaví; existují ženy s genem SRY, které se vyvinuly zcela žensky, i muži bez něj.

Navrátilová přesto stojí za pravidlem. Její pozice je v debatě neobvykle silná: je otevřeně gay, dlouholetá ikona LGBTQ+ komunity a zároveň jedna z nejhlasitějších obhájkyň striktně biologicky vymezené ženské kategorie ve sportu. Právě proto její slova rezonují jinak než prohlášení sportovních funkcionářů.

Tenis není první ani poslední

WTA se řadí do rostoucí vlny. World Boxing zavedl povinný PCR test na gen SRY už v červenci 2025. Mezinárodní lyžařská federace FIS schválila obdobnou politiku na podzim téhož roku. World Athletics spustila SRY screening rovněž v roce 2025.

Zastřešující rámec přidal Mezinárodní olympijský výbor 26. března 2026, kdy přijal Politiku ochrany ženské kategorie. Ta požaduje pro start v ženských soutěžích na OH Los Angeles 2028 buď negativní SRY screening, nebo schválenou medicínskou výjimku. Dokument výslovně říká, že není retroaktivní.

Pro český tenis to znamená konkrétní věc: hráčky jako Barbora Krejčíková nebo Markéta Vondroušová se s nějakou formou screeningu téměř jistě setkají. Na WTA turnajích od teď, u olympijského tenisu je situace méně přehledná; veřejně dostupná pravidla ITF jsou stále z ledna 2025 a ITF v listopadu loňského roku pouze uvedla, že věc dál přezkoumává. Zda olympijský tenis převezme výsledek WTA screeningu, nebo zavede vlastní postup, zatím nikdo veřejně nepotvrdil. WTA si nicméně v pravidlech nechává možnost uznat screening provedený jiným sportovním orgánem, což naznačuje budoucí přenositelnost výsledků.

Proč se historie opakuje

Plošné testování pohlaví sportovkyň není nový nápad. Olympijský screening běžel v různých formách od šedesátých let. Na hrách v Atlantě 1996 přinesl osm pozitivních výsledků; všech osm sportovkyň bylo po dalším vyšetření potvrzeno jako způsobilých žen s variacemi pohlavního vývoje. Stigma, falešně pozitivní nálezy a vědecká kritika vedly k tomu, že Sydney 2000 byly první olympiádou za tři dekády bez plošného screeningu.

O čtvrt století později se kyvadlo vrací. MOV návrat zdůvodňuje férovostí, integritou a bezpečností. Kritici namítají, že důvody zrušení nikam nezmizely. Navrátilová vidí rozdíl v tom, že dnešní test je minimálně zatěžující a jednorázový. Sinclair vidí rozdíl v tom, že dnešní test je stejně nespolehlivý jako ten starý.

Jedna věc je nesporná: na WTA Tour v tuto chvíli není známá jediná transgender hráčka. Pravidlo tak působí preventivně, ne reaktivně. Zda je prevence prozíravost, nebo zbytečný zásah do práv sportovkyň, na tom se tenis, a svět kolem něj, neshodne ještě dlouho.