Devět singlových zápasů za dvanáct kalendářních dnů, titul z Atén a semifinále v Praze. Pak přišla osmnáctiletá Lilli Taggerová a řekla stop.
Barbora Krejčíková stála v pátek 25. července na Štvanici proti soupeřce, která se narodila v roce 2008. Tři sety, dva tiebreaky, výsledek 6:7, 6:3, 6:7 ve prospěch Rakušanky. Když se po zápase posadila před mikrofon, řekla větu, která okamžitě zarezonovala: „Bohužel už jsem stará. Na ten tenis už je mi třicet, lepší to nebude. Mladší to nebude,“ Nebylo to oznámení konce kariéry. Byla to nadsázka člověka, jehož tělo po téměř dvou týdnech nepřetržitého hraní odmítlo spolupracovat. Celý pražský týden odehrála, jak sama přiznala, „na čistý morál“.
Devět zápasů, dva turnaje, nula volných dnů
Série začala 14. července v Aténách, kde Krejčíková postupně vyřadila Tomovou (6:3, 6:3), Monnetovou (6:0, 6:2), Čchin-wen Čeng (6:4, 6:4), Claru Tausonovou (6:1, 4:6, 6:3) a ve finále Marii Sakkariovou 7:6, 6:3. Pět zápasů, titul, žádný odpočinkový den, a rovnou přesun do Prahy.
Na Livesport Prague Open nastoupila 21. července proti Lindě Fruhvirtové (6:2, 6:4), pak přešla přes Lucii Havlíčkovou (6:4, 6:2) a Dominiku Šalkovou (6:3, 6:3). Osm výher v řadě, z toho šest bez ztráty setu. Devátý zápas měl být další krok. Místo toho se stal posledním.
Proč vůbec hrála, když věděla, že nemůže
Odpověď dala sama už po osmifinále: „Kdyby se nehrálo v Česku, tak nehraju.“ Před americkou hardovou šňůrou by se jí hodilo vypnout, nabrat síly, natrénovat. Jenže Praha je jednou za rok. Domácí publikum, domácí kurty, domácí emoce. Livesport arena byla zaplněná a fanoušci ji podle jejích slov drželi „až do poslední chvíle“. V semifinále už ale ani atmosféra nestačila na to, aby vykompenzovala dvanáct dnů bez pauzy.
Žádné konkrétní zranění Krejčíková nepotvrdila. Mluvila o vyčerpání, o tom, že tým musí „zatáhnout za brzdu“ a že prioritou je regenerace a hlavně se nezranit. Výrok o věku zapadá do tohoto rámce; třicetiletá hráčka po devíti zápasech prostě regeneruje jinak než osmnáctiletá.
Taggerová: víc než překvapení týdne
Lilli Taggerová z Lienzu není náhodná kvalifikantka, která měla šťastný týden. V roce 2025 vyhrála juniorský Roland Garros. Trénuje ji bývalá grandslamová šampionka Francesca Schiavoneová společně s Lorenzem Frigeriem. Hraje jednoručný bekhend, rarita v ženském tenise, která jí dodává specifickou variabilitu, ale podle Krejčíkové bude klíčové, jak si s ním poradí na rychlejších površích.
Do pražského semifinále prošla bez ztráty setu. Výhra nad Krejčíkovou byla její první nad grandslamovou šampionkou. A nedělní titul z Prahy ji posunul na kariérní maximum, 45. místo žebříčku WTA. Stala se první hráčkou narozenou v roce 2008 nebo později, která vyhrála turnaj WTA a pronikla do Top 50. Při teprve desátém startu v hlavní soutěži na okruhu. To už není kategorie „talentovaná teenagerka“. To je nástup.
Co čeká Krejčíkovou před US Open
Bezprostředně po Praze volno. „V půlce příštího týdne už letíme,“ řekla, ale bez rakety. Kondičně se bude připravovat na severoamerickou šňůru, která začíná turnajem v Torontu (2.–13. srpna) a pokračuje Cincinnati (13.–23. srpna). Obě akce jsou kategorie WTA 1000, obě na tvrdém povrchu. US Open startuje 31. srpna.
Pražské semifinále je pod jejím domácím maximem; singlový titul tu získala v roce 2021, deblový se Siniakovou ještě v roce 2024. Bez kontextu únavy lehké zklamání pro nasazenou dvojku. S kontextem devíti zápasů za dvanáct dní spíš maximum, které šlo z těla vytěžit. Čeští fanoušci mohou americké turnaje sledovat na CANAL+ Sport, který drží vysílací práva WTA pro český a slovenský trh do roku 2028.
Krejčíková na Štvanici neprohrála proto, že by zapomněla hrát tenis. Prohrála proto, že kalendář nemá gumu a tělo po třicítce neposlouchá tak ochotně jako po osmnáctce. Taggerová to potvrdila, ne jako důkaz úpadku soupeřky, ale jako vizitka vlastní budoucnosti.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7666
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 8637
