Novák jako trenér křičí, na kurtu přitom býval kliďas. Vysvětlil i důvody možného bojkotu grandslamů

Rozhovor vznikl 22. července na Štvanici, uprostřed turnaje Livesport Prague Open. Andrea Sestini Hlaváčková v pořadu Na síti položila Novákovi otázku, kterou si kladou i fanoušci sledující jeho trenérskou práci: jak je možné, že muž, který jako hráč působil na kurtu téměř stoicky, dnes při koučování Krejčíkové projevuje emoce daleko hlasitěji. A vedle toho Jiří Novák vysvětloval, proč řeči o bojkotu grandslamů nejsou prázdná póza, ale odraz reálného pnutí v celém tenise.

Z kliďase trenérem, který dává najevo

Kdo Nováka pamatuje z jeho aktivní kariéry (finále Davis Cupu, čtvrtfinále Australian Open, 5. místo na žebříčku ATP), vybaví si hráče, který emoce spíš dusil dovnitř. Klidná tvář, minimum gest, žádné výbuchy. Jenže role trenéra funguje jinak. Hráč reguluje emoce kvůli vlastnímu výkonu. Potřebuje klid, aby trefil míč. Trenér naopak musí reagovat navenek, okamžitým pokynem, povzbuzením, impulzem, který svěřenkyni v reálném čase posune. Novák v rozhovoru tento kontrast otevřeně přiznává, byť přesnou formulaci nabízí až audio pořadu na webu Radiožurnálu Sport.

Nejde tedy o povahovou proměnu. Jde o jinou funkci. Novák dnes řeší program Krejčíkové, její zdraví, rytmus návratu po zranění i psychické nastavení před zápasem. To všechno vyžaduje jiný typ komunikace, než jaký potřeboval sám jako hráč. Hlasitější projev u kurtu je v tomto světle spíš pracovní nástroj než temperamentní odchylka.

Bojkot grandslamů: ne nadsázka, ale jazyk mocenského sporu

Druhá linka rozhovoru míří daleko za pražskou Štvanici. Novák vysvětloval pozadí debaty o možném bojkotu grandslamů, tématu, které v květnu 2026 rozvířila světová jednička Aryna Sabalenková. Ta veřejně prohlásila, že pokud hráči nedostanou větší podíl na příjmech slamů, měli by zvážit společný bojkot. Podpořily ji Coco Gauffová, Jelena Rybakinová i Jasmine Paoliniová. Z mužské strany bojkot nevyloučil ani Jannik Sinner.

Požadavky hráčů mají konkrétní obrysy:

• Vyšší podíl na příjmech – hráčská strana u Roland Garros argumentovala, že její podíl klesl k hranici kolem 15 % z celkových tržeb turnaje, přičemž požaduje 22 %, tedy úroveň srovnatelnou s kombinovanými akcemi ATP/WTA 1000.
• Silnější zastoupení při rozhodování o formátu, pravidlech a kalendáři.
• Zdravotní a penzijní benefity – systémové zabezpečení, které dnes chybí zejména hráčům mimo absolutní špičku.
• Lepší komunikace mezi čtyřmi grandslamy a hráčskou obcí.

Podle agentury AP Roland Garros v roce 2025 utržil přes 395 milionů eur, přičemž růst prize money tomuto tempu neodpovídal. Slovo „bojkot“ v tomto kontextu není rétorickým cvičením, je vyjednávací pákou.

Roztříštěná fronta: PTPA bez Djokoviće

Situaci komplikuje, že hráčský tlak na grandslamy nejde jedním kanálem. Profesionální hráčskou asociaci PTPA, kterou v roce 2020 spoluzakládal Novak Djoković, sice dál existuje a od března 2026 ji vede výkonný ředitel Romain Rosenberg. Jenže sám Djoković z organizace 5. ledna 2026 odešel kvůli sporům o transparentnost a řízení. PTPA přesto zůstává aktivní; v lednu uzavřela vyrovnání s Tennis Australia a v květnu podala mimořádný návrh týkající se přístupu hráčů na grandslamy.

Vedle toho funguje oficiální Player Advisory Council pod hlavičkou ATP. Dvě paralelní struktury, různé zájmy, společný protivník: čtyři grandslamy, které si historicky řídí pravidla samy. Právě tato roztříštěnost je důvod, proč se bojkot zatím neuskutečnil. K 27. červenci 2026 žádný konkrétní slam nebyl oficiálně bojkotován. Ale tlak roste.

Štvanice jako kulisa i symbol

Rozhovor nezazněl náhodou právě na Štvanici. Livesport Prague Open se v roce 2026 poprvé po letech vrátil do ikonického areálu s kapacitou šesti tisíc diváků na centrálním dvorci. Novák sám ostrov označil za nejkrásnější tenisový areál v Česku. Pro Krejčíkovou mělo domácí prostředí zvláštní váhu: české publikum, známé zázemí, kratší cestování.

Turnaj kategorie WTA 250 přitom plní i širší funkci. Startovní pole zahrnovalo Bouzkovou, Bejlek, Bartůňkovou, Valentovou i Okťabrevovou. Pro mladé české hráčky je to vstupní brána do mezinárodního tenisu, aniž by musely létat přes půl světa. Organizátoři Livesport Prague Open to říkají otevřeně: jedním z hlavních důvodů existence turnaje je dát domácím hráčkám šanci.

Co by bojkot znamenal pro české hráčky

Praktický dopad případného bojkotu by závisel na jeho rozsahu. Podle Grand Slam Rulebooku 2026 se místa v hlavní soutěži přidělují podle žebříčku. Pokud by se odhlásily desítky hráček z první padesátky, uvolněná místa by automaticky zaplnily náhradnice a lucky loserky. Paradoxně by tak bojkot elity mohl otevřít dveře hráčkám z nižších pater, včetně Češek, které by se jinak do hlavní soutěže grandslamu nedostaly.

K 27. červenci 2026 ale není dohledatelný žádný signál, že by se české hráčky k případnému bojkotu chystaly připojit. Novák v rozhovoru spor komentoval z pozice člověka, který rozumí oběma stranám: ví, jak vypadá ekonomika velkého turnaje, a zároveň denně vidí, co obnáší život profesionální hráčky.

Štvanice v červencovém vedru, šest tisíc lidí na tribunách a trenér, který kdysi mlčel a dnes křičí. Tenis se mění, na kurtu i mimo něj. A Jiří Novák stojí přesně na té hranici.