Karolína Muchová letos za necelých sedm měsíců vyhrála dva turnaje, poprvé v kariéře došla do finále Wimbledonu a vyšplhala na šesté místo žebříčku. Za vším stojí spolupráce s mužem, kterého jiná hráčka označila za nudného.
Anastasija Pavljučenkovová seděla u stolu s Muchovou, když se jí česká tenistka zeptala na Svena Groenevelda. Ruska odpověděla upřímně: z vlastní zkušenosti v programu Adidas jí osobnostně víc vyhovoval Darren Cahill. O Groeneveldu řekla bez okolků: „Je to morous, takové lidi zkrátka v týmu moc nemusím.“ Pak přišel trapný moment – Muchová dodala, že s Groeneveldem už začala pracovat. Pavljučenkovová to později popsala jako jednu z nejnepříjemnějších chvil u společného jídla. Jenže právě tenhle „morous“ se ukázal jako přesně ten typ kouče, který Muchová po rozbitém roce 2025 potřebovala.
Rok bez směru a schůzka v Praze
Po Wimbledonu 2025, kde vypadla hned v prvním kole, Muchová ukončila spolupráci s Emilem Miškem. Zbytek sezony dojížděla bez plnohodnotného hlavního trenéra a sama přiznávala, že neví, jaký profil vlastně hledá. Výsledky tomu odpovídaly: žádný výrazný průlom, žádný titul, kariéra v jakémsi mezidobí.
Impulz přišel přes agenta. Ten jí dohodil kontakt na Groenevelda, jednoho z nejprověřenějších koučů na okruhu. V přípravném období se potkali v Praze. Muchová později pro WTA popsala, co ji přesvědčilo: nebyl to životopis plný slavných jmen, ale klid, lidskost a dojem, že jeho rady dávají smysl. „Fajn osobnost,“ shrnula stručně. V lednu 2026 spolupráce oficiálně začala.
Kdo je Sven Groeneveld
Šedesátiletý Nizozemec patří k trenérské elitě už tři dekády. Spolupracoval s Monikou Selešovou, Mary Pierceovou, Anou Ivanovićovou, Marií Šarapovovou i paralympijskou legendou Esther Vergeerovou. Podle nizozemských zdrojů dovedl pět různých hráčů ke grandslamovému titulu. Profil NOS ho před wimbledonským finále označil za „perlu nizozemského sportu“.
Co se opakuje napříč výpověďmi jeho bývalých svěřenkyň: taktická síla, schopnost jednat s velkými osobnostmi, práce bez ega. Groeneveld nevnucuje týmu svou vizi, nevyžaduje revoluci ve stylu hry. Spíš kultivuje to, co hráčka už umí, a přidává strukturu v detailech. U kreativní, ale občas nevyrovnané Muchové to zní jako ideální kombinace, a výsledky první půlsezony to potvrzují.
Dva tituly a finále, které přepsalo kariéru
Únor 2026, Dauhá. Muchová vyhrála Qatar TotalEnergies Open, turnaj kategorie WTA 1000, první tisícovku v kariéře a vůbec první titul od roku 2019, kdy triumfovala v Soulu. Sedm let mezi tituly. Pak přišel červen a Bad Homburg, kde si připsala první kariérní titul na trávě.
A pak Wimbledon. Muchová v semifinále odvrátila mečbol proti Coco Gauffové a prošla do prvního grandslamového finále od Roland Garros 2023. V žebříčku se posunula na kariérní maximum, šesté místo. Čtyři finále během necelých sedmi měsíců pod jedním koučem. Čísla mluví jasně.
- Dauhá 2026, WTA 1000, první titul této kategorie
- Bad Homburg 2026, WTA 500, první travnatý titul
- Wimbledon 2026, finále, první od Roland Garros 2023
- Žebříček, kariérní maximum č. 6
Co bude dál
Radost z wimbledonského průlomu vystřídala 20. července zpráva o „drobném chirurgickém zákroku“. Muchová nezveřejnila diagnózu, oznámila jen výpadek na několik týdnů a odhlásila se z tisícovky v Torontu. Cincinnati začíná 13. srpna, US Open 31. srpna; časově je start v New Yorku možný, ale bez medicínského potvrzení jde zatím o spekulaci. Jisté je, že šesté místo v žebříčku je zranitelné: Linda Nosková, Iga Świąteková i další soupeřky hrají v Torontu a mohou bodově dotáhnout.
Pavljučenkovová měla pravdu v tom, že Groeneveld není typ, který baví u večeře. Muchová ale nehledala společníka ke stolu. Hledala někoho, kdo jí po roce bez směru dá strukturu, klid a logiku. Našla přesně to, a výsledkem jsou dva tituly a wimbledonské finále za půl roku.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7685
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 8656
