Djokovič popsal svou představu tenisu: žádná shoda a úplně jiný systém bodování

Když se na letošním Wimbledonu srbský tenista postavil před mikrofony po zápase prvního kola, nešetřil ostrostí. Tenis podle něj prohrává boj o mladší publikum, protože zápasy trvají příliš dlouho a formát se za desítky let prakticky nezměnil. Řešení? Zkrátit sety z šesti gamů na čtyři, zrušit výhodu po shodě a dostat běžný turnajový zápas do zhruba dvouhodinového okna. Není to přitom poprvé, co tohle téma otevírá, už v lednu 2025 na Australian Open označil experimentální formáty Fast4 a no-ad za „změny hodné zvážení“. Tentokrát ale přitvrdil.

Co přesně Djokovič navrhuje

Djokovič nechce zrušit game jako herní jednotku, body 15, 30, 40 zůstávají. Mění se dvě věci:

• Kratší sety. Místo tradičních šesti gamů potřebných k zisku setu by stačily čtyři. Při stavu 3:3 by přišel tie-break.
• Bez výhody po shodě (no-ad). Po stavu 40:40 se nehraje na dvě výhody, ale jediný rozhodující bod. Kdo ho získá, bere game.

Výsledek? Zápas, který dnes na ATP běžně trvá dvě a půl až tři hodiny, by se vešel do dvou. U grandslamů Djokovič sám přiznává, že jsou „jiné“, jeho návrh míří primárně na běžné turnaje okruhů ATP a WTA. „Alespoň na okruzích si můžeme hrát s formátem,“ řekl na tiskové konferenci po prvním kole Wimbledonu 30. června 2026.

Djokovič popsal svou představu tenisu: žádná shoda a úplně jiný systém bodování

SportyŽivě.cz

Právě teď

Žádná fantazie, tenis to už testuje

Djokovičova představa nezní jako sci-fi, protože přesně tenhle model už existuje. ATP ho od roku 2017 provozuje na Next Gen ATP Finals, turnaji pro nejlepší mladé hráče. Zápas se hraje na tři vítězné krátké sety do čtyř gamů, s tie-breakem při 3:3 a bez výhody po shodě. Martín Landaluce, jeden z účastníků ročníku 2025 v Džiddě, řekl v oficiálním briefingu ATP, že se mu formát líbí, protože dělá zápas dynamičtějším.

A nejde jen o Next Gen. US Open od roku 2025 přepracoval smíšenou čtyřhru na krátké sety do čtyř gamů s no-ad. Oficiální pravidla ITF v příloze o alternativních metodách bodování výslovně uznávají jak krátké sety, tak no-ad jako legitimní varianty. Infrastruktura pro změnu tedy existuje. Chybí konsenzus, jestli ji přenést na hlavní scénu.

Proč zrovna teď a proč zrovna Djokovič

Argument, který Djokovič opakuje nejhlasitěji, je demografický. Podle starší studie, kterou si podle jeho slov zadala hráčská asociace PTPA, činí průměrný věk tenisového fanouška 61 let. Metodiku studie se nám veřejně dohledat nepodařilo, ale číslo samo o sobě ilustruje problém, na který upozorňují i televizní partneři: mladší generace nechce sedět čtyři hodiny u jednoho zápasu, když má k dispozici desítky jiných obrazovek.

Djokovič je v pozici, kdy si takovou debatu může dovolit otevřít. Jako veterán s 24 grandslamovými tituly má autoritu, kterou žádný jiný aktivní hráč nemá. Zároveň už nemusí hrát 25 turnajů ročně, může si dovolit mluvit o systémových věcech, aniž by riskoval konflikt s organizátory, na jejichž pozvánkách závisí jeho živobytí. Širší veřejná koalice top hráčů za přesně tímto balíkem změn zatím vidět není, ale samotný fakt, že ATP experimenty dlouhodobě provozuje, ukazuje, že poptávka po inovaci existuje i uvnitř institucí.

Co by to znamenalo pro hru a pro české hráče

Kratší sety a no-ad mění taktiku zásadně. Bez výhody po shodě dramaticky roste váha každého bodu při 40:40, jeden okamžik rozhodne game. Hra do čtyř gamů zase nedává prostor pro pomalý rozjezd. Hráči musí riskovat od prvního returnu, servírovat agresivněji, rychleji převzít momentum. Dlouhé taktické přetahování, které dělá z pětisetových bitev drama, by v tomto formátu jednoduše nemělo kde vzniknout.

Pokud by ATP nebo WTA změnu přijaly pro turnaje hlavního okruhu, platila by plošně pro všechny hráče bez výjimky. Na české straně by se dotkla Karolíny Muchové, Lindy Noskové, Barbory Krejčíkové i dalších. Pro české vysílatele (CANAL+ drží práva na WTA do roku 2028, Wimbledon běží přes Eurosport) by kratší zápasy znamenaly předvídatelnější vysílací bloky a jednodušší programové plánování.

Revoluce, nebo evoluce?

Kdo rozhoduje o pravidlech tenisu? Formálně ITF přes svůj Rules of Tennis Committee, Board a valné shromáždění. ATP a WTA spravují vlastní rulebooky, grandslamy mají samostatný Grand Slam Board. Cesta ke změně vede přes pilotní projekty, data a konsenzus, a právě tam se Djokovičův návrh zatím nachází. Žádný formální legislativní proces nezačal, žádný termín neexistuje.

Podle nás je krátkodobá šance na plošnou revoluci nízká. Mnohem pravděpodobnější je pokračování dílčích experimentů: další ročníky Next Gen, další grandslamové vedlejší soutěže s krátkým formátem, možná exhibiční série. Djokovič ale udělal jednu věc, kterou žádný pilotní projekt nedokáže: donutil celý tenisový svět mluvit o tom, jestli hra, která funguje přes sto let, potřebuje radikální zásah do svého DNA.