Miliarda tun vyhozeného jídla – Food Waste je globální problém. Proč a jak předcházet plýtvání potravinami?

Plýtvání potravinami má negativní dopad na přírodu a životní prostředí

Z celkového plýtvání potravinami v roce 2022 byly domácnosti zodpovědné za 631 milionů metrických tun, což odpovídá 60 %. Podíl potravinářských služeb a maloobchodu činil 421 milionů metrických tun, tedy cca 40 %.
V průměru každý člověk na Zemi ročně vyplýtvá 74 kg potravin, takže v domácnostech po celém světě se každý den vyplýtvá ekvivalent nejméně jedné miliardy jedlých potravin, při použití velmi konzervativního hodnocení podílu potravinového odpadu, který je poživatelný.
To je v přepočtu 1,3 jídla denně pro každého člověka na světě, který trpí hladem (783 milionů lidí hladoví a třetina lidstva čelí nedostatku potravin).
Snížení plýtvání potravinami přináší další výhody – ztráta potravin a plýtvání vytváří 8–10 % celosvětových emisí skleníkových plynů, což je téměř pětinásobek celkových emisí z leteckého sektoru.

Food waste lze zabránit dobrým plánováním

Abychom snížili množství potravin, kterými plýtváme, a tím i uhlíkovou stopu, měli bychom přistupovat rozumně už k jejich samotnému nakupování. Při předcházení produkce potravinového odpadu v domácnostech je velmi užitečným pomocníkem plánování jídelníčku a nákupů. Nejefektivnější je nakupovat podle seznamu.

· Udělejte si před tím, než se vydáte do obchodu, nákupní seznam. Sepište si, co skutečně potřebujete, a to ideálně na základě jídelníčku, který si připravíte na několik dnů dopředu.

· Vyhněte se impulzivnímu nakupování – slevy a různé jiné lákavé akce často vedou k nákupu zboží, které vlastně ani nepotřebujeme. A právě potraviny se nám pak často kazí a končí v koši.

· Dodržujte zásady správného skladování potravin.

· Snažte se využít zbytky potravin – pokud při vaření nespotřebujete všechny suroviny, můžete je zpracovat pro další využití (zamrazení, zavaření atd.). Inspirací mohou být také recepty s tipy na vaření beze zbytku.
Stejně je tomu u hotových jídel – i ta můžete následně využít pro přípravu dalších pokrmů (např. zbytky masa z pečeného kuřete můžete následující den použít pro přípravu rizota).

· Pro snížení uhlíkové stopy a ekologičtější nakupování se pak snažte v obchodě omezit používání igelitových sáčků (noste si s sebou vlastní sáčky pro opakované použití), snižte množství obalových materiálů (nakupujte větší balení namísto několika menších, využívejte bezobalové obchody atd.), preferujte ekologické obaly, které je možné recyklovat apod.

Co patří do bioodpadu aneb třiďte správně

Pokud už vám přeci jen nějaké potraviny zbydou, myslete také na jejich správnou likvidaci. I když se nám třídění odpadu obecně poměrně daří a třídí již přibližně tři čtvrtiny Čechů, třídění biologicky odbouratelného odpadu stále zanedbáváme – mnozí dokonce ani nevědí, co patří do bioodpadu a do jakých sběrných nádob jej vhazovat.
Namísto toho vhazují bioodpad do kontejnerů na směsný odpad, a tím zatěžují životní prostředí a nedávají bioodpadu šanci na jeho využití.

Vytříděný bioodpad lze přitom zrecyklovat na úrodnou zeminu či humus, nebo ho lze využít energeticky a přeměnit na teplo či elektřinu.

Naučme se proto, jak třídit bioodpad správně – vhodit ho můžeme na kompost, do domácího kompostéru, nebo do sběrné nádoby označené hnědou samolepkou. Ušetříme tak nejen místo v popelnicích na směsný odpad, ale i životní prostředí. A to má smysl.

Zdroje: Biocycle.net; unep.org