Redakční žebříček iDNES.cz posadil do čela záporáků NHL Alexandra Ovečkina. Ne kvůli hitům, ale kvůli Putinovi. Hned za ním je Radko Gudas.
17. září 2026 stál Alexandr Ovečkin na mediálním dni tréninkového kempu Washingtonu a novináři se ho ptali na jediné: proč se objevil ve volebním videu Jednotného Ruska, Putinovy vládní strany. Odpověď byla krátká. „Požádali mě, tak jsem řekl ano.“ Bez váhání, jak sám dodal. O tři týdny později, 10. října, zveřejnil iDNES.cz pořadí deseti největších záporáků NHL na startu sezony 2026/27 a kapitána Capitals dal na první místo. Předběhl tím hráče, které soupeři nesnášejí za lokty, kolena a provokace. Na druhé místo se dostal Čech Radko Gudas, který s politikou nemá nic společného. Oba jsou „nenávidění“, každý ale z úplně jiného důvodu.
Deset jmen, dvě různé nenávisti
Žebříček sestavil Karel Knap a nejde o oficiální anketu NHL ani o bodované hlasování fanoušků. Je to redakční pořadí, které vychází mimo jiné z mapy fanoučkovské nevraživosti serveru RotoWire. K ní přidává kauzy hráčů, jejich reputaci, rivality a redakční úsudek. Výsledek vypadá takto:
| Pořadí | Hráč | Proč je v žebříčku |
|---|---|---|
| 1. | Alexandr Ovečkin | dlouhodobá podpora Putina a jeho strany |
| 2. | Radko Gudas | tvrdá hra na hraně pravidel, pět suspendací |
| 3. | Brady Tkachuk | provokace, bučení v mnoha arénách |
| 4. | Tom Wilson | pověst „lovce lebek“ |
| 5. | Carter Hart | reputační dopad kauzy z roku 2018 |
| 6. | Matthew Tkachuk | nejnenáviděnější hráč podle RotoWire |
| 7. | Dylan Larkin | žádost o výměnu, bučení v Detroitu |
| 8. | Brad Marchand | dlouholetý provokatér ligy |
| 9. | Alex Formenton | reputační dopad kauzy z roku 2018 |
| 10. | Connor Hellebuyck | konflikty s fanoušky |
Na tabulce je dobře vidět, co slovo „záporák“ v NHL znamená. Většina jmen do žebříčku patří kvůli tomu, co dělají na ledě: hitují, provokují, vyhrávají souboje a deptají rivaly. Pár hráčů se do něj dostalo kvůli sporům s vlastními fanoušky. Carter Hart a Alex Formenton zase čelí následkům kauzy sexuálního násilí z roku 2018, v níž byli obžalováni a následně osvobozeni. Pověst se jim ale po verdiktu nevrátila. Když Hart hrál finále Stanley Cupu, skandovali fanoušci Caroliny „Ne znamená ne“.
Jediný hráč v první desítce se do ní dostal kvůli něčemu, co se neodehrává v zápase. A je úplně nahoře.
Data říkala Tkachuk, redakce řekla Ovečkin
Kdyby rozhodovala jen čísla, vedl by žebříček někdo jiný. Server RotoWire prošel všech 50 států USA a deset kanadských provincií. Sledoval náladu v diskusních skupinách jednotlivých klubů, tradiční rivality a nedávnou historii play-off. Výsledek za sezonu 2025/26:
- Matthew Tkachuk je nejnenáviděnější hráč ve 14 regionech,
- Brad Marchand v 10,
- Nathan MacKinnon v 9,
- Connor McDavid v 8,
- Alexandr Ovečkin v jediném.
Samotný RotoWire upozorňuje, že jeho mapa měří nevraživost fanoušků vůči hráčům rivala, „ne referendum o charakteru“. Proto se v ní objevují i McDavid nebo MacKinnon, kterým nikdo nevyčítá špinavou hru. Lidé je nemají rádi, protože jim pravidelně porážejí tým.
iDNES v úvodu otevřeně přiznává, že Tkachuk z průzkumu vyšel jako nejnenáviděnější hráč Severní Ameriky, ale v redakčním pořadí ho předstihl Ovečkin kvůli podpoře Putina. Podle nás je to obhajitelné rozhodnutí, protože fanoučkovská mapa tuhle rovinu změřit neumí. Fanoušek Floridy nenávidí hráče Bostonu, protože mu kazí jaro. Ovečkinova pověst se ale netvoří v derby, tvoří se v Moskvě.
Čeští čtenáři mají jasno. V hlasování přímo u článku dostal Ovečkin 81 %, tedy 522 ze 643 hlasů. Marchand získal 5 %, Wilson, Brady Tkachuk a Gudas po 4 %. Nejde o reprezentativní průzkum, ale nálada je zřejmá.
Od PutinTeamu po Lavrovova záda
Ovečkinův vztah k Putinovi nevznikl letos. Má tři zřetelné vrstvy.
Rok 2017. Ovečkin založil PutinTeam, hnutí na podporu Putina před prezidentskými volbami. Byl tehdy nejslavnějším ruským sportovcem v zámoří a dal Kremlu tvář, kterou znal každý hokejový fanoušek v Americe.
Rok 2022. Po ruské invazi na Ukrajinu řekl novinářům: „Prosím, už žádnou válku,“ a dodal, že není v politice. Putina ale podle Axiosu dál označoval za „svého prezidenta“. Od války se distancoval, od muže, který ji rozpoutal, ne.
Září 2026. Před ruskými parlamentními volbami, které se konaly 18. až 20. září, se objevil ve volebním videu Jednotného Ruska. Nemluví v něm, stojí za ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Podle Axiosu bylo video součástí kampaně pro kandidáty strany. O dva dny později to Ovečkin na kempu Capitals podle záznamu agentury Reuters vysvětlil sám: požádali ho a on souhlasil bez zaváhání. Na otázku proč odpověděl: „Jsem Rus a podporuji svou zemi.“ Mluvil také o míru a lásce.
Tahla slova jsou pro jeho první místo klíčová. Řada ruských hráčů v NHL na politické otázky mlčí nebo odpovídá vyhýbavě. Ovečkin mlčet nechtěl, šel do kampaně vládní strany země, která pátým rokem vede útočnou válku. Výmluva, že jde jen o sport, tady neobstojí. Volební video pro stranu, která tu válku politicky nese, je politický akt, ať k němu Ovečkin řekne cokoli.
Na ledě přitom nikdy nebyl beránek. Měl tvrdé hity, oslavy na hraně provokace a sebevědomí člověka, který přepsal střelecké tabulky. iDNES to všechno připomíná, ale výslovně píše, že první místo si zajistil především „neutuchající podporou“ Putina. Dřív byl Ovečkin pro soupeře hlavně superstar, kterou nemuseli, protože jim dávala góly. Dnes se jeho negativní obraz přesunul mimo led.
Gudas: grázl pro soupeře, poklad pro spoluhráče
Druhé místo vypráví úplně jiný příběh. Radko Gudas je podle iDNES v civilu dobrosrdečný vousáč, v NHL ale hráč s pověstí grázla. „Žije na hraně,“ píše redakce. Soupeře zastrašuje už tím, že je na ledě. Jeho kariéru provází pět suspendací na celkem 26 zápasů.
Poslední z nich se týkala jedné z největších hvězd ligy. 12. března 2026 zasáhl Gudas, tehdy v dresu Anaheimu, kolenem Austona Matthewse z Toronta. Podle oficiálního rozhodnutí NHL dostal o dva dny později pětizápasový trest a přišel o víc než dva miliony korun ze svého platu. Matthews už do konce sezony nenastoupil. V Torontu a v celé Kanadě si to fanoušci budou dlouho pamatovat.
V Česku se na Gudase díváme jinak. Pro reprezentaci je to obránce, který blokuje střely, chrání brankáře a přináší do kabiny tvrdost, jaká se v mezinárodním hokeji hodí. Martin Nečas to pro iDNES popsal přesně: Gudas je typ hráče, kterého chcete mít ve svém týmu. Hituje, blokuje, udělá pro výhru cokoli a soupeř kvůli němu volí jednodušší řešení.
Reprezentativní srovnání, jak Gudase vidí Češi a jak Severoameričané, k dispozici není. Čtyři procenta v hlasování iDNES ale napovídají hodně. Pro české publikum je to spíš „náš tvrďák na hraně“ než padouch. Tak to u podobných hráčů chodí: Tom Wilson byl dlouho symbolem nebezpečných zákroků, a přesto se ve Washingtonu vypracoval v produktivního silového útočníka s góly v přesilovkách a třicetigólovými sezonami. Doma takové hráče chválí, venku je vypískají.
Dva druhy padouchů
Proto je zajímavá dvojice na prvních dvou místech. Gudasovu nepopularitu lze změřit disciplinárními tresty, zraněnými soupeři a bučením. Dá se o ní vést hokejová debata: byl zákrok úmyslný, nebo jen pozdní? Patří taková tvrdost do hokeje, nebo už ne? Na tyhle otázky odpovídá komise pro bezpečnost hráčů a za pět zápasů je téma uzavřené.
Ovečkinův případ žádná komise neuzavře. Kritika se netýká toho, co dělá s pukem, ale koho veřejně podporuje a jak se staví k válce. Gudasovi soupeři vyčítají, že jim ztěžuje zápasy. Ovečkinovi lidé vyčítají, komu dal svou tvář.
Gudas se o svou pověst připravil kolenem v jediném střídání. Ovečkin si tu svou buduje devět let a v září jí přidal další díl. Na rozdíl od suspendace se taková pověst neodpyká.
