Když se v České republice mluví o závodech na koních, většinou si všichni vybaví zejména nejslavnějšího tuzemského žokeje Josefa Váňu. Tento velezkušený matador jim totiž zasvětil celý život a ačkoli už by měl být s ohledem na pokročilý věk několik let v důchodu, bez své drogy prostě nedokáže vydržet. Nedávno to opět potvrdil, když se po třech letech vrátil zpět do závodnického sedla a i když dojel do cíle mezi posledními, vysloužil si několikaminutový potlesk od zaplněných tribun. Váňa zkrátka dokazuje, že přibývající roky jsou pouze nepodstatnou číslovkou a záleží jen na tom, na kolik se člověk cítí.
Před třemi lety řekl dostihům definitivní sbohem (alespoň si to tehdy myslel)
Josef Váňa se do prestižní Velké pardubické pokoušel naposledy kvalifikovat v roce 2016. Tehdy ovšem spadl z koně a veřejně prohlásil, že to bylo jeho poslední vystoupení v dané disciplíně. Stále dokola opakoval, že to pro něj už není a tělo mu postupně vypovídá službu. Rok se s rokem sešel a šestašedesátiletý Váňa jakoby zapomněl na svá předchozí tvrzení. Znovu se totiž představil na netypickém rovinném závodě v Chuchli, kde si mohl vychutnat bujaré skandování svého jména od všech přítomných diváků.
Váňa nastoupil do závodu v sedle outsidera Ladislava a ačkoli si většina jeho fanoušků přála, aby dojel do cíle mezi prvními, on nakonec skončil na samotném chvostu třetí od konce. Legendární žokej sám sebe překvapil, že závod vůbec zvládl dokončit, protože něco takového si ještě rok zpátky absolutně nedokázal představit.
Úspěchy Josefa Váni napříč historií
Josef Váňa se k jezdectví dostal už jako malý chlapec, kdy si místo koně rád osedlal například kozu, krávu nebo dokonce prase. Láska k závodění u něj naplno propukla v roce 1979, kdy absolvoval svůj první velký závod na klisně Kalině. Premiéra mu vyšla na výbornou, do cíle dojel na čele pelotonu. Za dalších šest let se poprvé představit na Velké pardubické, kdy sice skončil na druhém místě, nicméně nebýt pádu na Hadím příkopě, mohl se stát jasným vítězem.
Nejzářivější chvíle slávy si začal vychutnávat až poté, co Kalinu vyměnil za Železníka. S ním ovládl Velkou pardubickou třikrát po sobě v letech 1997, 1988 a 1989. Pak si dal na jeden rok pauzu, aby se v roce 1991 opět vrátil s plnou parádou a dokráčel si pro titul nejlepšího žokeje daného závodu. Do konce své profesionální kariéry přidal ještě další čtyři vítězství, dohromady jich tedy posbíral celých osm!
Po skončení aktivních let se naplno opřel do trenérské dráhy a mezi jeho největší úspěchy v dané disciplíně patří zejména deset skalpů Velké pardubické. Mimo závodění se začal také angažovat v politice. Za Hnutí Ano neúspěšně kandidoval do Senátu a momentálně je zastupitelem Karlovarského kraje. V politickém uskupení Andreje Babiše i nadále figuruje jako nestraník. V roce 2009 získal od prezidenta České republiky Medaili Za Zásluhy.
Foto: fanpop.com