John McEnroe je zcela jistě jednou z tenisových legend, která je absolutně nesmazatelně zapsané v historii tenisu na všechny časy. Ovšem nejenom díky sportovním úspěchům, ale také díky výrazně negativním povahovým vlastnostem, protože jedno je jistě – tenis je sice gentlemanský sport, ale chován gentlemana je pro něj na míle vzdálené.
Vyhrál 77 tenisových trofejí
John McEnroe – brzy šedesátiletý bývalý tenista, má za sebou opravdu bohatou a slavnou kariéru. Jeho vrcholem byla první polovina 80. let, když byl v té době i světovou jedničkou.
Za celou kariéru vyhrál 77 turnajů, z toho sedmkrát grandslam – třikrát Wimbledon (1981, 1983 a 1984) a čtyřikrát US Open (1979, 1980, 1981, 1984).
Ani čtyřhra nebyla marná. V ní dokázal triumfovat v počtu devíti grandslamových titulů, taky ve Wimbledonu a na US Open. Na druhé straně zažil neúspěchy na zbylých dvou grandslamech ve Velké čtyřky – Australian Open a French Open.
Bouřlivá a divoká povaha
Druhá stránka, konkrétně lidská, to pro Američana nevyznívá vůbec dobře. Jednalo se a jedná ještě i dnes o známého bouřliváka, který rozhodně nešel daleko od toho, aby neměl konflikt a klidně nejenom slovní, ale i fyzický.
Určitě kromě diváků na to nejvíce vzpomínají rozhodčí, hlavně na umpiru, kteří s ním měli tu čest a oddychli si, když ukončil kariéru. Neměl vůbec zábrany s hádáním se o balóny, které podle něj byly sporné, což bylo vlastně na každém turnaji, kde se objevil. Výjimkou nebyly ani soupeři, kteří stáli proti němu na druhé straně kurtu, i ti si vyslechli svoje. Jednou se stalo, že po prohraném finále napadl fyzicky televizního kameramana.
McEnroe vlastně zapříčinil i to, že se zpřísnila pravidla a sankce za nesportovní chování, což dřív nebylo až tak moc.
John McEnroe později pronesl, že toho, co dělal lituje, ale patřilo to prostě k jeho povaze, která není úplně tou nejklidnější. Otázka je jestli to přišlo až s věkem a myslel to vážně nebo to bylo jen takové hození do prostoru.