PŘÍBĚH: Díky tomuto člověku můžeme nyní Formuli 1 označovat jako relativně bezpečný sport. Trojnásobný mistr světa Jackie Stewart zažil nejsmrtelnější období královny motorsportu a prosadil řadu inovací.
Dnes je nejstarším žijícím mistrem světa Formule 1. Jackie Stewart patří mezi největší legendy sportu, který se ne vždy prezentoval tak vysokou úrovní bezpečnosti jako nyní. Třiaosmdesátiletý Skot se zúčastnil devíti sezon mezi lety 1965 až 1973. Ve třech případech se stal šampionem a až do příchodu Alaina Prosta a jeho prvních mistrovských titulů držel rekord v počtu vítězství ve velkých cenách.
Elitní střelec
Jackie Stewart se narodil v roce 1939 do rodiny úspěšných obchodníků s automobily. Jeho otec závodil na motocyklu na amatérské úrovni. Bratr Jimmy se dokonce zúčastnil VC Velké Británie 1953. Jako mladík to však Stewart neměl vůbec jednoduché. Ve škole se mu hrubě nedařilo, a to kvůli až o 15 let později diagnostikované silné dyslexii. Přesto našel úspěchy jako střelec na hliněné holuby, dokonce byl členem skotského národního týmu.
Na počátku 60. let přijal nabídku zákazníka rodinného byznysu testovat auta na okruhu Oulton Park. Zde se začal projevovat Stewartův výjimečný závodnický talent, což postřehli různí majitelé automobilových značek. Stewart udělal dojem i na slavného konstruktéra Kena Tyrella, pro nějž Skot testoval vozy Formule 3. V nich konstantně porážel svého testovacího kolegu Bruce McLarena. Po dominantních výkonech ve Formuli 3 následně přestoupil do Formule 1.
Střet se smrtelnými nástrahami
Stewart započal svou kariéru jezdce F1 v roce 1965 vedle mistra světa Grahama Hilla za BRM. Ve své debutové sezoně pokračoval v ohromování všech okolo, když zaznamenal pět pódií v deseti závodech včetně triumfu v Monze. Následující ročník nicméně ukázal Stewartovi a všem dalším jezdcům bídný stav bezpečnosti ve Formuli 1.
Názorným příkladem budiž Velká cena Belgie 1966. Závod, který se odehrál v naprosto otřesných povětrnostních podmínkách na nejrychlejším okruhu kalendáře, starém Spa-Francorchamps. Nejhůře na počasí doplatil Stewart, jenž v dešti havaroval do telegrafního sloupu stojícího hned vedle závodní trati a skončil v příkopu. Těžce zraněný Skot ležel 25 minut bez jakékoliv pomoci v kokpitu plném benzínu, který mohl kdykoliv vzplanout. Naštěstí byl vyproštěn jezdci, kteří havarovali nedaleko.
Advokát pro větší bezpečnost
VC Belgie 1966 poznamenala Stewarta natolik, že po tomto závodě začal tvrdě bojovat za lepší bezpečnostní podmínky pro jezdce. Díky němu byly zavedeny na konci 60. let například povinné bezpečnostní pásy a helmy chránící hlavu i krk závodníka. Dále se zasadil o pasivní bezpečnostní prvky v podobě širších výběhových zón a užití ocelových bariér po stranách tratí.
Nezastavil se však jen u zavádění těchto prvků. Zaměřil se i na samotné závodní okruhy a na jejich podobu. Tlačil na jejich majitele, aby zlepšili bezpečnostní podmínky. Vedl bojkoty VC Belgie 1969 na starém okruhu Spa a Německa 1970 na bývalém Nürburgringu. Ve své době si vyslechl kritiku médií, která věřila, že Stewart svými činy ničí krásu Formule 1. „Byl bych mnohem populárnějším mistrem světa, kdybych vždy říkal, co lidé chtěli slyšet. Možná bych byl mrtvý, ale rozhodně populárnější,“ řekl později Stewart.
Po smrti kamaráda Stewart skončil
Vedle proměňování Formule 1 v bezpečnější sport Jackie Stewart vyhrával závod za závodem. V roce 1969 získal svůj první titul mistra světa s Matrou tak přesvědčivým způsobem, že dokonce na konci VC Španělska toho roku nadělil všem soupeřům dvě kola. Korunu šampiona si nasadil na hlavu i v letech 1971 a 1973. Stal se tehdy po Juanu Manuelu Fangiovi nejúspěšnějším pilotem F1 všech dob.
Během svého třetího vítězného tažení v roce 1973 se Stewart rozhodl opustit dráhu závodníka F1. Ve svém posledním závodě kariéry ho však zasáhla tragická nehoda věrného kamaráda a kolegy z Tyrellu Françoise Ceverta. „Létající Skot“ se rozhodl této velké ceny nezúčastnit. Za devět let v F1 nicméně zaznamenal 27 vítězství, což překonal až Alain Prost po VC Portugalska 1987. Přes všechny úspěchy je Stewart považován za člověka, bez jehož činnosti by vývoj bezpečnosti ve Formuli 1 probíhal mnohem zdlouhavěji.