Návod, jak zvládnout první pomoc při infarktu a dalších akutních stavech

Umět podat první pomoc je velmi důležité. Nikdy totiž nevíte, kdy se můžete dostat do krizové situace, ve které bude vy jediný schopni pomoci jinému člověku.

Nejčastějším příznakem infarktu myokardu je bolest na hrudi.

Zachovat se správně v těžké situaci chceme každý. Jenomže, když potom stojíme proti takovému rozhodnutí ve skutečnosti, zkrátka nevíme, jak se zachováme. Bohužel v takovém okamžiku jsou důležité i vteřiny, ty totiž mohou rozhodnout o životě a smrti. Když ale budete vědět, co máte dělat, pravděpodobnost takového „ztuhnutí“ nebo zaváhání se mnohonásobně snižuje. Popřípadě budete alespoň schopni navádět někoho dalšího, když se sami nebudete moci pohnout. Takže se podívejte, jak na to.

 

První pomoc pro každého

Nejlepším způsobem, jak se naučit poskytnutí první pomoci, je zúčastnit se kurzu, který je na toto téma zaměřený. Profesionálové vám mnohem lépe zodpoví vaše otázky než internet, poví vám o zážitcích a vlastních zkušenost, což je velmi přínosné. Zde vám přinášíme jenom základní nástin toho, co by se vám mohlo v kritické situaci hodit – vždycky je totiž lepší vědět alespoň něco než vůbec nic.

Infarkt myokardu

Při infarktu v podstatě dochází k odumření tkáně v určitém místě, což je způsobeno zastavením nebo snížením přívodu okysličené krve. Další možností je ucpání artérie krevní sraženinou. Příčin infarktu je mnoho, může být vyvolán například nadváhou, sníženým krevním tlakem, cukrovkou a další. Co je ale nejdůležitější – při infarktu myokardu je opravdu nutné podat první pomoc okamžitě.

Symptomy:

  • Velmi silná bolest na hrudníku – bodání či pocit tlaku potom může přecházet až do levého ramene, ruky nebo lopatky. Bolest vždy trvá několik minut, ale může se protáhnout i na hodiny.
  • Dušnost – jedinec postižený infarktem kašle, má nedostatek vzduchu, popřípadě dýchá povrchně a zrychleně.
  • Neklidnost – podrážděnost, neklid a nervozita jsou častými projevy.
  • Nevolnost – pocit na zvracení, motání hlavy, zvýšené pocení.
  • Nepravidelnost pulsu – puls je velmi slabý.

První pomoc:

  1. Zavolejte záchranku.
  2. Postiženého uveďte do klidné polohy, posaďte ho či položte a klidně na něj mluvte.
  3. V případě těsného oblečení ho uvolněte, povolte kravatu, rozepněte knoflíčky.
  4. Mluvte s postiženým, protože je možné, že k infarktu u něho nedošlo poprvé a má u sebe léky, které mu mohou ulevit. Pokud jedinec není schopen odpovídat nebo u něho došlo k infarktu poprvé, žádné léky mu nepodávejte.
  5. V případě slabého či nepravidelného tepu přistupte k resuscitaci. Masáž srdce provádějte podle pokynů zdravotníků po telefonu. Obecně se jedná o 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy, které už se ale v dnešní době neprovádějí. Postačí jen stlačování hrudníku.
Umět podat první pomoc je velmi důležité.

Mozková mrtvice

Cévní mozková příhoda je náhlé postižení mozku, které vznikne nedostatečným prokrvováním určité jeho části. Jedná se o akutní stav, kdy dojde k uzávěru mozkové tepny nebo krvácení z mozkové cévy, a je nutná okamžitá lékařská pomoc. Pokud se totiž jedná o krevní sraženinu, tak má pacient 70% šanci na úplné uzdravení, pokud se s rozpouštěním sraženiny začne do 60 minut od prvních příznaků.

Symptomy:

  • Silná bolest hlavy – aniž by měla zjevnou příčinu.
  • Problémy se zrakem – dvojí vidění, nezaostřenost.
  • Problémy s řečí – postiženému často sjede dolů jeden koutek úst, má problém s koordinací jazyka a mluvením obecně.
  • Ztráta rovnováhy – točení hlavy, nevolnost, mdloby.
  • Znecitlivění některé části těla – necitlivost v ruce, noze ve tváři či bolest.

První pomoc:

  1. Zavolejte záchranku.
  2. Pokud postižený omdlel, zajistěte mu průchodnost dýchacích cest tím, že ho položíte na bok a zkontrolujete ústní dutinu.
  3. postiženým příliš nehýbejte, provádějte pouze pohyby nutné k zajištění dýchání.
  4. Pokud je postižený při vědomí, zjistěte od něj, jak dlouho zhruba pociťuje příznaky. Máte-li tu možnost, změřte postiženému krevní tlak.
  5. S postiženým v klidu mluvíme, nepodáváme mu ale žádné nápoje nebo jídlo. Rovněž žádné léky. Počkejte na příjezd záchranné služby.
Při mozkové mrtvici dochází k padání koutku úst a špatné koordinaci mluvidel.

Bezvědomí

Mdloby představují náhlou ztrátu kontroly nad tělem a sníženou schopnost vnímat a reagovat na podněty z vnějšího prostředí. Příčinou může být například alkohol, cukrovka, infarkt myokardu, mozková mrtvice, traumatické zranění, snížený krevní tlak, apod.

Symptomy:

  • Pád – když postižený upadne do bezvědomí, ztratí schopnost kontrolovat tělo. Poloha v leže je navíc pro něho lepší, protože v ní dochází k lepšímu prokrvení mozku, čehož je následkem rychlejší nabytí vědomí.
  • Slabý puls – nelze ho téměř nahmatat.
  • Pocení – postižený je pokryt studeným potem a jeho kůže je bledá jakoby bez krve.
  • Dýchavičnost – špatné dýchání, zrychlené a mělké.
  • Nevolnost – mžitky před očima, závrať, šum v uších.

První pomoc:

  1. Postiženého uvedeme do Trendelenburgovy polohy. Položíme ho na zem a zvedneme mu nohy zhruba pod úhlem 45°. Lze je držet nebo položit například na menší stoličku, opřít o gauč, apod.
  2. Přiveďte do místnosti čerstvý vzduch.
  3. Zbavte postiženého oblečením, které by ho mohlo omezovat na dýchání – př. kravata, pásek, těsné tričko, apod.
  4. Na čelo postiženému položíme navlhčený kapesník nebo utěrku či ručník. Můžete ho poplácat po tvářích.
  5. Pokud máte po ruce amoniak, můžete nechat postiženého opatrně přičichnout. Jeho výpary by ho měly přivést zpět k vědomí.
  6. V případě zvracení zajistíme průchodnost dýchacích cest tím, že položíme postiženého na bok.
  7. Mdloby mohou být projevem vážnějšího onemocnění, proto byste s postiženým měli vyhledat lékařskou pomoc.
Mdloby mohou být předzvěstí nějakého onemocnění.

Epileptický záchvat

Epilepsie nebo též padoucnice je onemocnění charakteristické záchvaty. Ty jsou velmi náhlé, ačkoliv někteří jedinci již mohou poznat jejich příchod. Dochází během nich ke ztrátě vědomí, vnímání, nekontrolovatelným záškubům, změně chování či citlivosti. Ačkoliv projevy epileptického záchvatu jsou velmi děsivé, ale nemocného přímo na životě neohrožují. Přesto je zapotřebí poskytnout první pomoc.

Symptomy:

  • Aura – jedná o jakousi předzvěst příchodu epileptického záchvatu, které si postižený může být vědom a informovat ostatní, že k záchvatu brzy dojde. Jedná se například o sluchové, čichové, zrakové nebo jiné změny či jakési „halucinace“.
  • Záškuby – během záchvatu dochází k náhodným stahům a uvolňování svalů.
  • Dušnost – postiženému se může špatně dýchat, dokonce může mít modré rty.
  • Vyprazdňování – pacient může slintat, samovolně se mu vyprázdní střevo, zvrací nebo mu z úst vychází pěna.
  • Nereaguje na podněty – pacient neodpovídá na žádné vnější podněty.

První pomoc:

  1. V případě, že vám postižený předem o záchvatu řekne, zajistěte jeho okolí od ostrých předmětů a rohů, aby se mu nic nestalo.
  2. Při záškubech se nesnažte postiženého nijak uklidnit, neomezujte ho, ani mu nekontrolujte ústní dutinu. Během záchvatu je pacient mimo sebe, snahou zmenšit jeho záškuby byste mu mohli ublížit. Je možné, že se postižený kousne do jazyka nebo do vnitřní strany tváře, nic mu ale do úst nestrkejte. Mohl by vás kousnout nebo mu můžete ublížit vy.
  3. Do záchvatu nezasahujte, ale buďte celou dobu u postiženého. Měřte rovněž čas, jakmile totiž doba záchvatu přesáhne 5 minut, okamžitě volejte záchranku, aby nedošlo k trvalému poškození.
  4. Po ukončení záchvatu uložte postiženého do pohodlné polohy a zkontrolujte mu průchodnost dýchacích cest. Pokud si ublížil, ošetřete ho.
  5. Jestliže jedinec dostal záchvat poprvé nebo se vzápětí objeví další, nechte ho hospitalizovat.
Epileptici mohou příchod záchvatu předpovědět.