Která vláknina je pro nás ta pravá? Je to jednoduché

                   

Vláknina zlepšuje trávení a jíst ji je pro nás zdravé. Ano, to je pravda, ale co dál? Vláknina se totiž dělí na více druhů a typů, z nichž některé jsou pro nás velmi prospěšné a některé zase v podstatě zbytečné. V tomto článku my si však pro zjednodušení představíme členění na dvě kategorie, které pro začátek budou rozhodně stačit. Dozvíte se z nich totiž to podstatné, tedy kterou vlákninu byste měli konzumovat, aby vás zasytila a přátelské bakterie ve vašem střevě mohly pracovat na maximální výkon a napomáhat tak vašemu zdraví.

Jak se tedy vlastně dělí?

Asi nejjednodušší způsob, jak vlákninu rozdělit, je na rozpustitelnou a nerozpustitelnou ve vodě. S tímto dělením se povětšinou setkáte i na stránkách se zdravou výživou a jinde. Z názvu je patrné, že první typ se snadno rozpustí ve vodě a může tedy mít nějaký přínos pro již zmíněné bakterie, které žijí v našich střevech. Druhý typ se potom ve vodě nerozpouští. Jenomže, jak z takového dělení rozpoznat, jestli se jedná o přínosný druh vlákniny nebo ne? Z tohoto důvodu je lepší využívat dělení na:

  • Fermentovaná vláknina – ta, která může kvasit a bakterie si na ní mohou pochutnat
  • Nefermentovaná vláknina – nekvasí a pro bakterie není tolik přínosná

Může se stát, že obě členění se budou prolínat, přičemž mnoho potravin obsahuje oba dva druhy.

iVláknina slouží jako výživa pro bakterie žijící v našich střevech.

Proč je vláknina důležitá?

Vláknina jednoduše řečeno, slouží jako výživa pro bakterie, které žijí v našich střevech. Jde totiž o to, že ostatní potrava, kterou přijmeme se rozloží díky enzymům, které máme v žaludku. Na bakterie, které pomáhají s fungováním našeho imunitního systému, starají se o hladinu cholesterolu a výši cukru v krvi, toho tak moc nezbude. Náš organismus ale neobsahuje enzym, který by dokázal rozložit vlákninu, která je pro nás tedy obtížně stravitelná. V téměř nezměněné podobě dokáže doputovat až do tenkého střeva, kde tak může posloužit jako potrava pro ony důležité bakterie. A ty nám pak na oplátku mohou pomoci třeba takto:

  • posilují imunitní systém
  • snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi
  • usnadňují vyprazdňování
  • starají se o problémy s trávením
  • pozitivně ovlivňují náš metabolismus
  • jsou důležité pro některé mozkové funkce
  • vytváří některé důležité živiny, jako jsou kyselina octová, máselná či propionová

Kolik vlákniny jíst?

Více není vždycky lépe, to platí téměř pro všechno. A nejinak je tomu i v případě vlákniny. Asi nejčastěji se uvádí, že žena by měla denně zkonzumovat 25 gramů vlákniny a muž 38 gramů. Vlákninou se sice nelze „předávkovat“, ale při vyšším příjmu se může stát, že budete trpět plynatostí, nadýmáním a obtížně se vám budou vstřebávat do těla některé živiny a minerály, jako je například hořčík, sodík, draslík nebo vápník.  Z důvodu těchto vedlejších účinků není ani dobré zvýšit příjem vlákniny ze dne na den. Lepší je postupně přidávat do jídelníčku více potravin, bohatých na tento polysacharid. Důležité je myslet i na navýšení denního příjmu tekutin, protože v opačném případě by mohlo docházet k zácpám. Nejlepší volbou je vlákninu jíst v přírodní podobě, tedy v potravinách jako je cereální pečivo, ovoce, zelenina a další.

iPříjem vlákniny zvyšujte pomalu a postupně.
Diskuze Vstoupit do diskuze
51 lidí právě čte
Autor článku

Matěj Pokorný

Zobrazit další články