Která vláknina je pro nás ta pravá? Je to jednoduché

Naše potrava by měla obsahovat určité procento vlákniny, která je pro správné fungování našeho těla velmi důležitá. Jenomže není vláknina jako vláknina - podívejte se, jaká je tedy pro nás ta pravá a jak ji konzumovat.

Vláknina má mnoho druhů.

Vláknina zlepšuje trávení a jíst ji je pro nás zdravé. Ano, to je pravda, ale co dál? Vláknina se totiž dělí na více druhů a typů, z nichž některé jsou pro nás velmi prospěšné a některé zase v podstatě zbytečné. V tomto článku my si však pro zjednodušení představíme členění na dvě kategorie, které pro začátek budou rozhodně stačit. Dozvíte se z nich totiž to podstatné, tedy kterou vlákninu byste měli konzumovat, aby vás zasytila a přátelské bakterie ve vašem střevě mohly pracovat na maximální výkon a napomáhat tak vašemu zdraví.

 

Jak se tedy vlastně dělí?

Asi nejjednodušší způsob, jak vlákninu rozdělit, je na rozpustitelnou a nerozpustitelnou ve vodě. S tímto dělením se povětšinou setkáte i na stránkách se zdravou výživou a jinde. Z názvu je patrné, že první typ se snadno rozpustí ve vodě a může tedy mít nějaký přínos pro již zmíněné bakterie, které žijí v našich střevech. Druhý typ se potom ve vodě nerozpouští. Jenomže, jak z takového dělení rozpoznat, jestli se jedná o přínosný druh vlákniny nebo ne? Z tohoto důvodu je lepší využívat dělení na:

  • Fermentovaná vláknina – ta, která může kvasit a bakterie si na ní mohou pochutnat
  • Nefermentovaná vláknina – nekvasí a pro bakterie není tolik přínosná

Může se stát, že obě členění se budou prolínat, přičemž mnoho potravin obsahuje oba dva druhy.

Vláknina slouží jako výživa pro bakterie žijící v našich střevech.

Proč je vláknina důležitá?

Vláknina jednoduše řečeno, slouží jako výživa pro bakterie, které žijí v našich střevech. Jde totiž o to, že ostatní potrava, kterou přijmeme se rozloží díky enzymům, které máme v žaludku. Na bakterie, které pomáhají s fungováním našeho imunitního systému, starají se o hladinu cholesterolu a výši cukru v krvi, toho tak moc nezbude. Náš organismus ale neobsahuje enzym, který by dokázal rozložit vlákninu, která je pro nás tedy obtížně stravitelná. V téměř nezměněné podobě dokáže doputovat až do tenkého střeva, kde tak může posloužit jako potrava pro ony důležité bakterie. A ty nám pak na oplátku mohou pomoci třeba takto:

  • posilují imunitní systém
  • snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi
  • usnadňují vyprazdňování
  • starají se o problémy s trávením
  • pozitivně ovlivňují náš metabolismus
  • jsou důležité pro některé mozkové funkce
  • vytváří některé důležité živiny, jako jsou kyselina octová, máselná či propionová

 

Kolik vlákniny jíst?

Více není vždycky lépe, to platí téměř pro všechno. A nejinak je tomu i v případě vlákniny. Asi nejčastěji se uvádí, že žena by měla denně zkonzumovat 25 gramů vlákniny a muž 38 gramů. Vlákninou se sice nelze „předávkovat“, ale při vyšším příjmu se může stát, že budete trpět plynatostí, nadýmáním a obtížně se vám budou vstřebávat do těla některé živiny a minerály, jako je například hořčík, sodík, draslík nebo vápník.  Z důvodu těchto vedlejších účinků není ani dobré zvýšit příjem vlákniny ze dne na den. Lepší je postupně přidávat do jídelníčku více potravin, bohatých na tento polysacharid. Důležité je myslet i na navýšení denního příjmu tekutin, protože v opačném případě by mohlo docházet k zácpám. Nejlepší volbou je vlákninu jíst v přírodní podobě, tedy v potravinách jako je cereální pečivo, ovoce, zelenina a další.

Příjem vlákniny zvyšujte pomalu a postupně.